Počet přenocování hostů činil ve 2. čtvrtletí 8,8 milionu, což bylo o 8,6 % méně než ve stejném období předchozího roku. U nerezidentů, s počtem přenocování 4,6 milionu, byl zaznamenán výraznější pokles (o 10,1 %) než u rezidentů (o 6,9 %). K mírnému nárůstu (o 1,3 %) došlo pouze ve čtyřhvězdičkových hotelech. Na poklesu sledovaných ukazatelů v ostatních kategoriích ubytovacích zařízení se v červnu mohlo částečně podílet i nepříznivé počasí (především v kempech, kde přenocovalo o 31,0 % hostů méně než loni). Z regionálního pohledu klesl počet přenocování ve všech krajích, nejvíce v Ústeckém (o 20,4 %) a v Jihomoravském (o 16,9 %).
Ve 2. čtvrtletí přijelo do hromadných ubytovacích zařízení celkem 3,1 milionu hostů, což bylo o 8,6 % méně než v předchozím roce. Nerezidentů se ubytovalo 1,7 milionu, tj. o 8,7 % méně, rezidentů 1,4 milionu, tj. o 8,5 % méně. Nižší počet hostů celkem zavítal do všech krajů, nejvyšší pokles zaznamenaly kraje Jihomoravský (o 17,4 %) a Liberecký (o 16,3 %). Růst počtu příjezdů domácích turistů byl zaznamenán pouze v Praze (o 1,5 %) a v Karlovarském kraji (o 3,1 %). Více zahraničních hostů přijelo pouze do turistického regionu Šumava (o 0,4 %), na krajské úrovni k růstu nedošlo nikde.
I přes pokles (počet příjezdů o 2,4 %, přenocování o 5,4 %) si prvenství u obou ukazatelů zachovali hosté z Německa, z deseti nejčastěji přijíždějících národností vzrostl počet hostů pouze z Rakouska (o 3,1 %). Nejvyšší propad příjezdů i přenocování byl zaznamenán u turistů z Ruska (o 23,2 %, resp. o 22,8 %).
V lázeňských zařízeních dosáhl počet přenocování hostů 1,8 milionu, což byl meziroční pokles o 6,2 %. Zatímco počet přenocování nerezidentů klesl výrazně (o 14,6 %), rezidentů jen o 0,2 %. V Karlovarském kraji, který je z hlediska lázeňství nejvýznamnější, byl celkový pokles o 10,2 %, v tom u nerezidentů o 13,6 %, rezidenti ale vykázali mírný nárůst (o 0,5 %).
Využití pokojů v hotelech a penzionech dosáhlo ve 2. čtvrtletí 41,1 % (o 3,3 procentního bodu méně než ve stejném období předchozího roku). Pokles vykázaly všechny kategorie hotelů, nejvýraznější pak pětihvězdičkové (o 11,2 p.b.). Nejvyšší využití pokojů měly hotely čtyřhvězdičkové (51,0 %), které tak předstihly v minulosti nejúspěšnější pětihvězdičkové hotely. I přes růst o 1,9 p.b. měly nejnižší využití penziony. Při porovnání krajů byly nejvíce využity kapacity v Praze (55,1 %) a v Karlovarském kraji (53,0 %), nejméně v krajích Ústeckém (25,6 %) a Vysočina (26,8 %). Nejvyšší meziroční zhoršení postihlo hotely a penziony v krajích Jihomoravském (o 9,7 p.b.) a v Olomouckém (o 5,3 p.b.).
Tab. 2 Hosté (kraje ČR, absolutně, indexy) | |||||||||||||||
4. čtvrtletí 2008 | 1. čtvrtletí 2009 | 2. čtvrtletí 2009 | Index 2.Q 09/2.Q 08 |
Index 3.Q 08 až 2.Q 09/ 3.Q 07 až 2.Q 08 | |||||||||||
celkem | nerezidenti | rezidenti | celkem | nerezidenti | rezidenti | celkem | nerezidenti | rezidenti | celkem | nerezidenti | rezidenti | celkem | nerezidenti | rezidenti | |
ČR celkem | 2 603 560 | 1 435 792 | 1 167 768 | 2 290 503 | 1 074 816 | 1 215 687 | 3 079 866 | 1 640 755 | 1 439 111 | 91,4 | 91,3 | 91,5 | 93,9 | 92,8 | 95,1 |
v tom | |||||||||||||||
Hlavní město Praha | 1 081 551 | 932 673 | 148 878 | 751 493 | 625 482 | 126 011 | 1 173 658 | 1 038 965 | 134 693 | 95,4 | 94,7 | 101,5 | 96,1 | 94,5 | 109,2 |
zdroj: ČSU