Zahrada Nebozízek - historie

Většinu území dnešní zahrady Nebozízku pokrývaly za středověku vinice křížovníků a vinice Názova. Od roku 1433 je zaznamenán název Nebozez. V průběhu 16. století byly vinice postupně přeměňovány na ovocný sad. Pražská obec pozemky ovocného sadu odkoupila od posledního vlastníka V. Almera v roce 1822. V průběhu let 1832-1842 byly ovocné sady částečně zahradně upraveny dle projektu zahradníka Jiřího Braula a veřejnosti zpřístupněny v roce 1842. Rozsáhlá krajinářská přeměna do podoby městského parku proběhla přibližně v letech 1891-1895, na zá­kladě plánu zahradního architekta Františka Thomayera. Popudem k vybudování parku bylo prav­děpodobně pořádání Jubilejní výstavy v roce 1891 a s ní související výstavba lanové dráhy z Újez­da na Petřín a rozhledny na Petříně. V roce 1897 byla ve spodní části parku vystavěna budova ma­lostranského Sokola. Ve 30. letech 20. století došlo k rozšíření zahradních úprav Nebozízku o tzv. jiřinkový sad, který byl založen na místě původních újezdských kasáren. V letech 1984-1986 se uskutečnila rekonstrukce restaurace Nebozízku, při které byla budova částečně nově vystavěna.

V roce 2000 byla zahájena dlouho připravovaná rehabilitace nástupních prostorů komplexu zahrad vrchu Petřína. Úprava spodní části zahrady Nebozízku, navržená v letech 1997-1998 zahradními architekty Zdenkem Sendlerem a Václavem Babkou, si klade za cíl zpřehlednění a zvýraznění nástupu, změnu povrchů cest, technické vybavení a rehabilitaci tzv. jiřinkového sadu.

Pražské parky a zahrady (Božena Pacáková – Hošťálková a kol.)