TISKOVÁ ZPRÁVA: Letní shakespearovske slavnosti 2006

Podobně jako v předchozích letech i letos slibují Shakespearovské slavnosti mimořádnou podívanou: vedle KUPCE BENÁTSKÉHO s Bolkem Polívkou v roli lichváře Shylocka má letos premiéru i OTHELLO.

O Letních shakespearovských slavnostech 2006 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Podobně jako v předchozích letech i letos slibují Shakespearovské slavnosti mimořádnou podívanou: vedle KUPCE BENÁTSKÉHO s Bolkem Polívkou v roli lichváře Shylocka má letos premiéru i OTHELLO. „Od roku 1604, kdy byl Othello poprvé uveden ve Whitehallu, jde o jednu z nejpopulárnějších Shakespearových her,“ říká o zvoleném titulu ředitel festivalu Michal Rychlý z pořádající Agentury SCHOK. 

Režisér Petr Kracik (Divadlo pod Palmovkou) angažoval do role žárlivého mouřenína Michala Dlouhého (alternuje Martin Zahálka), milující Desdemonu hraje Lucie Vondráčková (Zuzana Vejvodová), jako intrikán Jago se představí Oldřich Navrátil. Na programu zůstává i atraktivně obsazená komedie VEČER TŘÍKRÁLOVÝ s Jiřím Langmajerem (Miroslavem Táborským), Lindou Rybovou (Hanou Igondou Ševčíkovou), Jitkou Schneiderovou (Zuzanou Vejvodovou), Davidem Švehlíkem (Kamilem Halbichem) a dalšími.

Také slovenská část slavností chystá letos novinku: čarovná komedie JAK SE VÁM LÍBÍ  s Mariánem Labudou, Ladislavem Hamplem, sestrami Norisovými, Martinem Dejdarem, Miroslavem Nogou a Ondřejem Pavelkou bude letos diváky lákat hlavně v Bratislavě a Brně, v Praze bude na programu až příští rok.

Tradičním spolupořadatelem divadelního festivalu je i tento rok hlavní město Praha a Správa Pražského hradu, generálním partnerem je skupina PPF.

Ta na Pražském hradě zároveň otevírá už třetí ročník výstavy MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE (21.6.-10.9.): v malebné Rajské zahradě  a zahradě Na valech se tentokrát představí cyklus New York – Pompeje fotografa Jana Lukase. „Jan Lukas oslavil loni devadesáté narozeniny a v oblasti dokumentární fotografie je právem považován za legendu. I proto mu chceme tímto způsobem vzdát hold,“ uvedla k výstavě mluvčí PPF Dita Fuchsová. Jedinečné dvojice snímků zachycují obdobné scenérie v Pompejích a New Yorku, jak je Jan Lukas zaznamenal v roce 1963 a v 70. letech. Skupina PPF tak veřejnosti opět ukáže část ze svojí unikátní sbírky, která patří k nejhodnotnějším kolekcím české fotografie u nás. Vstup do zahrad je zdarma.

Osobní záštitu udělila letos slavnostem první dáma České republiky Livia Klausová. Stejně jako loni, i tento rok počítají pořadatelé s pozváním dětí z dětských domovů a ze Sdružení pěstounských rodin. Dobročinná akce proběhne v rámci spolupráce s Nadačním fondem manželů Livie a Václava Klausových.  

Vstupenky 

Vstupenky na pražská představení jsou k dispozici exkluzivně v TICKETPRO, nejrozsáhlejší předprodejní síti v ČR. Vstupenky lze v síti TICKETPRO koupit buď on-line na webových stránkách www.ticketpro.cz nebo telefonicky prostřednictvím profesionálního call centra na čísle 296 333 333 či v některém z prodejních míst v celé republice. TICKETPRO přijímá i objednávky vstupenek doručené e-mailem – ticket@ticketpro.cz, faxem – 234 704 204 – nebo poštou Klimentská 1515/22, 110 00 Praha 1. Kromě obvyklých způsobů dodání zaplacených vstupenek funguje pro slavnosti i nová služba E-TICKET, která zájemci umožní vytisknout si zakoupenou vstupenku na domácí tiskárně nebo kdekoli, kde je k tiskárně přístup. Služba je automaticky spojena s možností platby kreditní kartou nebo bankovním převodem při objednávce on-line. 

Zbylé vstupenky budou pořadatelé z Agentury Schok nabízet i v den konání představení od 15 hodin v pokladně v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Vstupné stejné jako loni, pořadatelé ceny nezvyšují. Lístky lze zakoupit v rozmezí 250, 400 a 590 Kč.

  • V Brně prodává lístky Centrální předprodej vstupenek: Běhounská 16, Brno, tel: +420 542 210 863, Po-Pá, 10-18hodin. Ceny: 440, 350 a 250 Kč (Othello, Kupec benátský, Jak se vám líbí i Večer tříkrálový)
  • V Bratislavě lze lístky objednat přes www.ticketportal.sk (450, 400 a 350 Sk), hromadné objednávky a informace zajišťuje Agentúra JAY production, tel: +421 902 126 936, +421 903 456 824, jayproduct@yahoo.com. Vstupenky lze žádat i přes Bratislavské kulturní a informační středisko, tel. +421 254 431 707. 

 Sleva - restaurace Vikárka

Vstupenka na jakékoli představení Letních shakespearovských slavností platí letos jako poukaz na 20% slevu v nově otevřené restauraci VIKÁRKA. „Jde o dohodu vedení festivalu s vedením Vikárky, z které by měli profitovat zejména diváci slavností,“ říká výkonný ředitel pořadatelské Agentury SCHOK Václav Beránek. Návštěva divadla se tak rozšiřuje i o možnost  stylové večeře v legendární hradní restauraci, která prošla velkorysou rekonstrukcí. „Vikárka nabízí jedinečného ducha místa i vybrané menu, inspirované lahůdkami staročeské kuchyně v moderním duchu,“ uvádí Václav Beránek, který zároveň doporučuje rezervaci míst předem.

  • Podmínky 20% slevy a kontakt: www.vikarka.cz
  • Rezervace a hromadné objednávky: tel. 420 233 311 926 

Program a termíny 

Premiéra inscenace OTHELLO se uskuteční 21. června v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. „Za ideálního počasí by se jen v Praze mělo kromě slavnostní premiéry odehrát až čtyřicet repríz,“ říká o nasazení Othella Michal Rychlý z pořadatelské Agentury SCHOK. „Čtyřikrát je představení plánováno v Brně, šestkrát v Bratislavě. Kupec benátský je v Praze plánován čtrnáctkrát, jednadvacetkrát tu chceme reprízovat i Večer tříkrálový,“ říká Michal Rychlý.

V Brně bude po tři večery k vidění i nově nastudovaná komedie JAK SE VÁM LÍBÍ, kterou připravila slovenská část slavností.  Jak ale upozorňuje Michal Rychlý, tato inscenace bude letos diváky lákat především v Bratislavě: její premiéra se tu odehraje 8. července a poté se zopakuje celkem patnáctkrát. Program na Bratislavském hradě tak bude čítat pětadvacet představení: vedle Jak se Vám líbí (16x) se tu bude uveden také Kupec benátský (3x) a Othello (6x).

Pokud jde o Brno, festival se tu tradičně odehraje pod názvem Shakespearovské dny: na programu je Othello (4x), Kupec benátský (3x), Večer tříkrálový (4x) i Jak se vám líbí (3x). Brněnská přehlídka začíná 18. července Večerem tříkrálovým.

Celkem se tedy letos počítá s až 116 představeními (77 v Praze, 14 v Brně a 25 v Bratislavě). Othello bude uveden celkem 51x, Kupec benátský 20x, Večer tříkrálový 21x a Jak se vám líbí 19x.  I letos je program sestaven tak, aby se představení dala v případě špatného počasí pokud možno nahradit: „Na kulturních akcích pod širým nebem nesou obvykle riziko nepříznivého počasí v plné míře diváci,“ říká Michal Rychlý. „Slavnosti jsou v tomto ohledu výjimečné: pokud představení znemožní nebo už před přestávkou přeruší déšť, vždy jsme otevření možnosti vrátit vstupné nebo se pokoušíme lístky vyměnit za jiný termín téhož představení.“

Maximální fotografie 

Maximální fotografie 2006 Současně se shakespearovskými slavnostmi proběhne na Pražském hradě už třetí ročník výstavy MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE (21.6.-10.9.): PPF, generální partner festivalu, představuje tentokrát cyklus New York – Pompeje fotografa Jana Lukase. Výstava 26 velkoformátových zvětšenin z fotografické sbírky PPF probíhá ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Organizace se ujala Agentura SCHOK, která je současně pořadatelem slavností.

„Cyklus New York-Pompeje sestává z dvojic černobílých a barevných snímků konfrontujících svět zaniklých Pompejí s nenablýskanými zákoutími New Yorku,“ říká kurátor výstavy Pavel Lagner. „Pompeje fotografoval Jan Lukas v roce 1963. Newyorské snímky vznikly až v 70. letech, když Lukas, v té době už usazený v USA, na Manhattanu objevoval vnitřním zrakem a nesmírným citem obrazová synonyma podobných výjevů, jaké kdysi viděl ve zničeném a zároveň zázračně zachovalém městě na starém kontinentě. Výsledkem je jedinečná kolekce 24 dvojic fotografií, v níž se fascinujícím způsobem klene společný lidský prostor i čas.“

V jižních zahradách Pražského hradu bude letos vystaveno 13 fotografických dvojic černobílých a barevných snímků. Dodejme, že Lukasův unikátní cyklus je v tomto rozsahu v České republice vystaven poprvé: autor známý jako klasik dokumentární a reportážní fotografie s osobitou výtvarností se navíc loni dožil 90 let. I proto padla letos volba právě na tvorbu Jana Lukase. „Jeho neokázalá a současně velkolepá výpověď dobře unese i maximální zvětšení,“  uvádí Pavel Lagner, „také umístění do nadčasového exteriéru jako je Pražský hrad, je v tomto případě jen logické.“

Maximální fotografie 2006 Podobně jako v předchozích letech projekt opět vychází z rozsáhlé fotografické sbírky PPF, jejíž vybranou část výstava prezentuje nejširšímu publiku. „Lukasův cyklus nabízí nejen úvahy o společném základu jedinečných lidských osudů, ale dotýká se i samotné podstaty fotografického média. To prchavou skutečnost v jistém okamžiku zažehne, aby ji zároveň zmrazilo a uchovalo pro ty, kdo se ještě nenarodili,“ dodává Lagner, který je současně kurátorem fotografické sbírky PPF, patřící k nejvýznamnějším souborům současné české fotografie. 

Na koncepci výstavy spolupracoval opět architekt Michal Froněk (unikátní skleněné stojany s ocelovou podestou, vyráběnou technikou odlévání starých zbraní a děl, vznikly v atelieru Olgoj Chorchoj), autorem grafického designu výstavy, plánků prohlídky i  plakátu je Aleš Najbrt.

Výstava, probíhající současně se Shakespearovskými slavnostmi od 21. června do 10. září, je k vidění každý den v Rajské zahradě a zahradě Na Valech, kde jsou k dispozici i plánky prohlídky s informacemi. Zahrady jsou v červnu a červenci otevřené od 10 do 21 hodin, v srpnu od 10 do 20 hodin a v září od 10 do 19 hodin. Vstup na výstavu je zdarma. 

   

Hry  
Othello 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Od roku 1607, kdy se Othello poprvé uváděl ve Whitehallu, patří tento kus k nejpopulárnějším Shakespearovým hrám. Tragický příběh mouřenína Othella a jeho milující Desdemony fascinuje publikum dodnes: v historii slavností bude navíc nastudován úplně poprvé. Výběru titulu nahrál i samotný prostor Nejvyššího purkrabství. „Světlé kamenné zdi purkrabství navozují vyloženě středomořský dojem,“ říká ředitel festivalu Michal Rychlý o Othellovi, jehož děj se odehrává v Benátkách a na Kypru.

„Skoro každý muž projde ve svém citovém životě obdobím podezřívání a žárlivosti,“ říká režisér Petr Kracik. „Othella vidím jako sled výjimečných, ale i naprosto běžných životních situací, které člověk ve skutečně silném vztahu zažívá. To, co jiným žárlivcům většinou jen probleskne hlavou, Othello ve svém vybičovaném zoufalství opravdu dokoná. I proto pro mne zůstává hlavní a klíčovou postavou celé hry. Ta je samozřejmě velmi krutá, ale má i očistný efekt…“

Kracik o své inscenaci mluví jako o „postpohádkové hře“, která otevírá prostor pro velké herecké výkony: „Othella vidím jako zralého muže, který se díky Desdemoně konečně odhodlá naplno prožít svoji životní lásku. A rozhodne se zapudit toho barbara v sobě, který ho jako elitního vojáka i jako Maura s temnou kůží celý život provázel. Jenže je tu jeho sluha, Jago, v němž nejasné podezření z nevěry vlastní manželky a jedna drobná křivda jeho pána rozdmýchá vůči Othellovi nesmírnou frustraci a zášť. A protože Jago je zároveň obratný manipulátor a cynik, postupně Othella dožene k tomu, že na své milované ženě vykoná ten nejbarbarštější skutek, jehož se lze ve jménu velké lásky dopustit.“

Letní shakespearovské slavnosti 2006 OTHELLA, guvernéra Kypru a předního generála ve službách  Benátek,  hraje Michal Dlouhý v alternaci s Martinem Zahálkou. „Michal je jako herec velmi proměnlivý. Kombinace sportovního typu a zvláštní vnitřní citlivosti ho předurčuje do rolí výjimečných, osudem vyvolených hrdinů, jejichž činy často poznamenává stín tragédie,“ říká Petr Kracik, který s Michalem natočil pro Supraphon čtenou verzi Tolkienovy trilogie Pán prstenů. „Michal je jakoby z jiného času nebo světa. Působí jemně a vnímavě, ale umí být i hrozivý – i proto se pro Othella výtečně hodí,“ říká režisér.

„Othello je impulsivní, což odpovídá i mojí povaze,“ dodává Michal Dlouhý, který kvůli nabídce zahrát si Othella posunul plánovanou dovolenou do exotických krajů. „Pokud jde ale o moje žárlení, držím se zlaté střední cesty – protože když chlap nežárlí vůbec, ženám to nedělá dobře,“ říká Michal, který se na Slavnostech poprvé objevil v představeních Macbeth (1998) a poté ve Zkrocení zlé ženy (2000 a 2001).

Alternující Martin Zahálka vnáší na jeviště jinou energii než Michal Dlouhý. „Othello je přímočarý, opravdový, v dobrém smyslu slova nekomplikovaný chlap, který je ve svých citech zároveň velmi zranitelný,“ říká o své postavě člen souboru Divadla na Vinohradech. V civilu uvážlivý otec pěti dětí vyniká na první pohled robustním zjevem, kterého však mimo jeviště využívá minimálně: „Výjimkou byly situace, kdy jsem musel bránit svoji ženu před opilci, jinak se do žádných soubojů nepouštím,“ říká Zahálka, který v roli Othella uškrtí svoji křehkou manželku šátkem. „Othello stojí na vrcholu kariéry, kterou nezískal zadarmo, je vášnivě zamilovaný do své ženy – a přesto stačí dobře mířený útok na jeho skrytou slabinu, a všechno se mu zoufale zvrtne. Poutavost Othellova příběhu vidím právě v tom, že od tragédie nás dělí často jen krůček a Othellovo drama se v různých podobách může přihodit opravdu každému. Nikdo nejsme jenom dobří a špinavá pomluva dokáže člověku nejen ohromně ublížit, ale také ho dohnat až k jednání, které mu vůbec není  vlastní….“  Dodejme, že současně s Othellem se Martin Zahálka připravoval v Divadle na Vinohradech na premiéru hry Shakespeare v Hollywoodu: tam hraje postavu Jacka Warnera, majitele studia Warner Brothers, kam proniknou postavy ze hry Sen noci svatojánské…   

DESDEMONU ztvární Lucie Vondráčková. „Shakespearovy ženy mě obecně baví,“ říká Lucie. „Jsou silné, někdy křehčí, jindy plné jedu, ale v každém případě mají v sobě emoce, které dovedou pojmenovávat. Jako člověk se od nich hodně učím. Desdemona je extrakt ženskosti v tom dobrém slova smyslu.“

„Když se naskytla možnost angažovat jako Desdemonu Lucii, okamžitě jsem s Othellem pomyslel na Michala – a tohle spojení by nastalo, i kdyby jména padla naopak,“ říká Petr Kracik. S Lucií Vondráčkovou nastudoval už muzikál Starci na chmelu, kde hrála Hanku - dívku, která si podobně jako Desdemona dokáže svůj milostný vztah statečně prosadit navzdory mínění ostatních. „Spojení temného vojáka s urozenou bílou dívkou je i u Shakespeara velmi dráždivým motivem,“ upozorňuje Kracik. „Možnost, že by se na jevišti setkávala skutečná dvojice bývalých partnerů  - a navíc tak kvalitních herců jako Lucie a Michal - byla proto lákavá: a nejen jako tahák pro diváky, ale i jako dobré východisko, které dá jejich projevu a jevištní spoluexistenci další možné odstíny.“

„Na jevišti jsme se s Michalem potkali už v Marberově Na dotek a v Čarodějkách ze Salemu,“ říká Lucie Vondráčková, „v Othellovi se sejdeme do třetice a já jsem moc ráda, že to bude zrovna v Shakespearovi - protože v něm je podle mě Michal hodně výjimečný. Jako Desdemona ale vidím Othella. Ne Michala…“  „Už se na to těším, konečně spolu zúčtujeme…“ žertuje na téma společného hraní Michal Dlouhý.

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Figuru DESDEMONY ztvární také Zuzana Vejvodová. Ta už prostor Nejvyššího purkrabství bezpečně ovládla jako dychtivá Julie Kapuletová i jako statečná, za chlapce převlečená Viola ve Večeru tříkrálovém. Také v jejím případě se dívčí půvab a zdánlivá ženská křehkost opírají o pevnou a hereckou zkušenost. „Osobně vidím Desdemonu jako ženu, která vyzařuje klid, jistotu, která trvá na svém přesvědčení, je mírná a vášnivá zároveň, hluboce milující,“ říká Zuzana Vejvodová. A v čem je její hrdinka ještě výjimečná?  „Bezpochyby v tom, jak nekompromisně si stojí za svou láskou, bez ohledu na společnost a konvence,“ říká Zuzana. „Má odvahu veřejně povýšit lásku k Maurovi nad lásku k milovanému otci.“ Na hypotetickou otázku, zda  snad Desdemona mohla svůj osud zvrátit, odpovídá Zuzana takto: „Říkám si, snad kdyby dovedla včas připustit, že její muž začal bezdůvodně žárlit, možná by reagovala méně submisivně, ale  jsou to liché úvahy. Myslím, že v kontextu všech událostí a charakterů - Othella, Jaga i Desdemony – by se tahle tragedie zkrátka udála.”

Velkou pozornost na sebe v inscenaci poutá Othellův zrádný sluha JAGO v podání Oldřicha Navrátila. „Jeden z největších problémů interpretace Othella je, že Jaga lze od Othella těžko oddělit,“ říká překladatel Martin Hilský. „Jsou to postavy tak úzce spjaté, že v jistém smyslu splývají. Kdo vlastně chce rozsekat Desdemonu na kousky, Othello? Nebo Jago v Othellovi?... Jago jistě Othellem opovrhuje. Othello je pro něho naivní a barbarský primitiv, na němž lze snadno demonstrovat převahu iluzí zbaveného, cynického náhledu na život…  Othello však představuje něco, co je jemu, Jagovi, nedostupné. Othello je například schopen naděje a prožitku štěstí. Zkrátka je schopen té lásky, které Jago nechce a nemůže uvěřit, protože jí sám není schopen. Othello tak vyplňuje jistou prázdnotu uvnitř Jaga a Jagův vztah k Othellovi je hluboce ambivalentní. Jago Othella nenávidí a zároveň ho svým způsobem potřebuje."

Padoušství Jaga i důvěřivost Othella režisér Kracik schválně vyvažoval tak, aby si obě postavy byly důstojnými spoluhráči. „Jistě znáte situaci, kdy vaši nezávazně prohozenou poznámku na domovní schůzi znenadání rázně utře nějaký chlap z přízemí – a je tak přesvědčivý, že se už nezmůžete na jediné slovo,“ říká Petr Kracik. „Podobně úspěšný je i Jago. Nemusí být oslnivě inteligentní - stačí, že dokáže vystoupit v pravý čas a mluví i jedná bez nejmenších skrupulí. Pravda je pro něj jen fráze a fakta převrací z líce na rub podle toho, jak se mu to zrovna hodí.  A s touhle brutální taktikou bravurně válcuje prostor, který mu ostatní bezděčně odkrývají.“

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Jaga ztvární Oldřich Navrátil, který – podobně jako loni ve Večeru tříkrálovém v úloze Tobiáše Říhala – hraje bez alternace. S tím velkým rozdílem, že ve srovnání s chytráckým opilcem Říhalem je Jago figura daleko rozsáhlejší a vnitřně komplikovanější. „Jago lže, pak krade, a nakonec i vraždí,“ vypočítává známé stupně zla Oldřich Navrátil. „Tváří se zásadně jako hodný člověk, ale ne náhodou hned na začátku říká, že „já nejsem to, co jsem“: ženy nenávidí, muži opovrhuje a i tu věčnou masku přítele a dobráka používá ve skutečnosti jako zbraň. K dalším špatným vlastnostem téhle figury patří i to, že má ve hře spoustu textu a na shakespearovských slavnostech se hraje – bohužel – bez nápovědní budky…“

V roli Desdemonina otce BRABANTIA uvidíme Ladislava Freje v alternaci s Vladimírem Brabcem. Jako oddaný pobočník CASSIO, na něhož generál Othello neprávem žárlí, se představí Jan Teplý/Petr Štěpán. Poněkud komického milovníka RODERIGA, který touží po Desdemonině náklonnosti a málem proto smrtelně uvízne v osidlech Jagovy intriky, hraje Jan Révai/Ondřej Kavan. Jagovu ženu EMÍLII, která na muže pohlíží bez něhy a iluzí a je tak protikladem čisté, v lásce vášnivé a zároveň dokonale ctnostné Desdemony, vytvoří Barbora Munzarová/Zuzana Slavíková.

Účinek inscenace Othello podtrhuje také SCÉNA, kterou navrhl Jaroslav Milfajt. Hra začíná v Benátkách, odkud se přesune na Kypr. Základem scény je proto prostor, který je oběma místům společný - lodní přístav. „Scéně dominuje dřevěné molo s jednoduchými úvazovými kůly, které je vysunuté směrem k publiku - diváci tak tvoří pomyslné moře,“ říká Jaroslav Milfajt. Dřevěné jeviště je navíc mírně klopené, aby na něj bylo vidět i ze zadních řad. „Při studiu dobových pramenů jsem náhodou objevil  inspirativní informaci,“ říká Milfajt. „Kypr dal prý jméno mědi, která byla podle něj nazývána kyperský kov, cuprum. Dřevěná prkna přístavu - která v případě Shakespeara opravdu znamenají svět - jsem proto nechal pokrýt práškovou měděnou barvou. Ta vytváří dojem mokré, temně bronzové paluby, která se s postupujícím večerem rozsvítí odlesky nočních světel a hvězd.“ Také další části scény tvoří jednoduché, významově silné  znaky – jako Desdemonino lůžko slouží mramorový fragment starého řeckého chrámu, část kamenné zdi zahalí expresivní závěs z rudého sametu… Kyperskou atmosféru podtrhnou i orientálně laděná svítidla v podobě kuželovitých lampionů a také živé palmy, jimiž se jeviště přirozeně zazelená. „Čistý prostor Nejvyššího purkrabství jsem záměrně dotvářel co nejjednodušeji, aby vyniklo to podstatné – herecké divadlo, o které jde v Othellovi především,“ uvádí Milfajt.

Z konceptu hereckého divadla a měděného barevného ladění vycházejí i KOSTÝMY Tomáše Kypty. „Kostým musí vyjít vstříc charakteru postavy, ale i jednotlivým hercům – to znamená, že mají vyjádřit figuru, ale musí také slušet,“ říká kostýmní výtvarník Tomáš Kypta. „Vodítkem při navrhování mi byl režisérův termín postpohádková hra: v Othellovi proto neuvidíme přesné kopie renesančních předloh, ale  fantazijní, historizující kreace, které rozvíjejí naše představy o tom, co by lidé v příslušné době mohli nosit.“ Také barvy vybíral Tomáš Kypta s ohledem na starobylé prostředí Pražského hradu: převažují měděné, hnědé, okrové a bílé tóny – Desdemona oblékne bílo-zlatou róbu, Othello nosí tmavý kožený plášť, pod nímž vyniká bohatý zlatavý kolet. Svůj majestátní oblek vymění před vraždou za hrozivý černý burnus. „V burnusu se Othello symbolicky vrací ke svým barbarským kořenům, vlající černý oděv je však zároveň obecným symbolem zla a smrti,“ říká Tomáš Kypta. 

Důležitou součástí představení je i HUDBA Jiřího Cerhy. „Kromě nezbytného hudebního podkresu jsou v Othellovi i tři písně, které jsou součástí Shakespearovy hry a vztahují se k postavě Othella, Jaga a Desdemony,“ říká Jiří Cerha, známý rovněž jako zakladatel C&K Vocalu a člen souboru Spirituál kvintet. „Klíčová je zejména Desdemonina písnička o zelené vrbce, jejíž hudební leitmotiv prochází celým představením – ohlašuje i završuje blížící se tragédii. Tahle Desdemonina křehká píseň „proti strachu“ je totiž zároveň její písní labutí….“ Z dobových nástrojů zazní zejména loutna, charakterizující kultivované Benátky i celé období renesance, prostředí Kypru navodí temperamentní „arabská muzika“, vyšperkovaná orientálními hudebními motivy… „Přestože hudba k Othellovi vychází z konkrétní geografie i historie, není to hudba dobová, ale spíše dějová – nejde o evokaci světa kolem roku 1600, ale o přiblížení dramat a vztahů, které jsou zcela současné a lidské,“ uvádí Jiří Cerha.  

Kupec benátský 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Inscenace Kupec benátský v režii Romana Poláka se loni v České republice pouze mihla: hitem byla především v Bratislavě, kde se stala vůbec prvním vlastním představením nastudovaným pro slovenskou část shakespearovských slavností. Letos se Kupec konečně přesouvá  k nám – a předchozí úspěch naznačuje, že se bude na co dívat...

V roli židovského lichváře Shylocka exceluje Bolek Polívka, jeho dceru Jessiku ztvární Anna Polívková. Anně, Bolkově skutečné dceři, se na jevišti bude dvořit nehodný křesťan Lorenzo (Marián Miezga), žida Tubala ztvární Jan Přeučil. V roli kupce benátského, Shylockova ústředního protihráče, uvidíme Mariána Zednikoviče. Postavu jemně vypočítavého Bassania hraje Ján Koleník, zazobanou dědičku Porcii alternuje Kristína Turjanová s Lenkou Barilíkovou.

Co je spravedlnost a co křivda? Co je právo a co zákon? Co slitování a co soucit? V Kupci benátském se vynořuje i řada dalších otázek týkajících se lidské jinakosti, vztahu židovství a křesťanství. „Snažím se, aby i ten zlý žid Shylock byl chvílemi roztomilý, aby se občas jevil jako dobrý člověk a aby s ním diváci v některých situacích sympatizovali,“ říká o své postavě Bolek Polívka. „Když mu ale dcera uteče s křesťanem a dokonce ho i sprostě okrade, něco se v něm vzpříčí a on se začne chovat jako zraněná, podivínská obluda.“ A jak vidí Polívka svou vlastní dceru, která neposlušnou Jessiku hraje? „Anička je moc šikovná herečka, dělá dokonce vlastní představení. Tohle je ale poprvé, co hraje klasický text. I proto cítím úzkost – jako každý rodič, který si přeje, aby jeho dítě podalo ten nejlepší výkon. Občas mi je, jako by moje dcera kráčela po nataženém laně z kostelní věže na radnici. V tomhle případě je lanem Shakespeare a ten, co lano natáhl, je režisér. Já se cítím spíš jako člověk, který z jedné strany to lano drží.“ Strhující příběh hořké pomsty v novém, pro slavnosti speciálně pořízeném překladu Ľubomíra Feldeka doplnil českými pasážemi Martin Hilský. Moderní, hudebně-vizuální Polákova režie diváky varuje a zároveň baví. Lze ještě prozradit, že herci během představení změní kostýmy: z dobového prostředí se hra v jistém momentu přenese do současnosti...

  • Premiéra: 6. července 2006 (Praha), 1. července 2005 (Bratislava) 
Večer tříkrálový 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Výtečně obsazená komedie v režii Viktora Polesného vypráví o různých podobách a nástrahách lásky: v příběhu statečné Violy, která se kvůli milovanému muži převlékne za chlapce, sledujeme lásku platonickou, neopětovanou, lásku pošetile zaslepenou, lásku sourozeneckou i sebelásku, která se zálibně zhlíží pouze ve svém vlastním citu...

V osvěžující komedii, v níž ovšem každou z postav postihne i těžká milostná kolize, vystupuje Jiří Langmajer v alternaci s Miroslavem Táborským (šašek Feste), roli krásné, lásku odmítající Olivie ztvární Linda Rybová (alternuje Hana Igonda Ševčíková), tragikomického sluhu Malvolia ztělesní Jan Vlasák. Violu, která své pravé já skrývá v chlapeckém převleku, hraje Zuzana Vejvodová (alternuje Jitka Schneiderová). Podobně jako různé variace lásky obsahuje Večer tříkrálový i různé druhy humoru: od křupanského, reprezentovaného poťouchlou trojicí služky a dvou hospodských kumpánů, přes důmyslnou šaškovu ironii, až po lehounké žertování dvorských vrstev. Podstatnou roli ve Večeru tříkrálovém hraje také hudba Miloše Štědroně, scéna Petra Matáska a efektní, renesanční módou inspirované kostýmy Aleny Schäferové.

  • Premiéra: 24. června 2005, Nejvyšší purkrabství Pražského hradu 
Jak se vám líbí 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Po loňském úspěchu s Kupcem benátským s Bolkem Polívkou v roli Shylocka připravila slovenská část shakespearovských slavností další inscenaci ve vlastní produkci. Čarovnou komedii Jak se vám líbí nastudoval pro letošní ročník zkušený divadelník Emil Horváth, pod jehož vedením se na jevišti opět sejdou špičkoví čeští a slovenští herci. Hned dvě role - Staršího vévodu, ale i jeho bratra Frederika, který svého sourozence poslal do vyhnanství - ztvární Marián Labuda. Jako zamilovaného Orlanda uvidíme sympatického Ladislava Hampla, který na slavnostech exceloval už jako Romeo v režii Martina Huby. Rosalindu, jednu ze Shakespearových nejkrásnějších ženských postav, ztvární Soňa Norisová, její sestřenici Célii bude hrát Sonina sestra Zuzana Norisová (v alteranci s Danicou Jurčovou). Orlandova protivného bratra hraje Tomáš Pavelka, pesimistického Jacqese ztělesní Martin Dejdar v alternaci s Ondřejem Pavelkou. V úloze šaška se představí Miroslav Noga (v České republice známý mj. z tv seriálu Ranč u zelené sedmy).

Na kouzelný, chytlavě obsazený příběh z Ardenského lesa se letos diváci mohou těšit hlavně v Bratislavě a v Brně, v Praze bude představení na programu v roce 2007.

  • Premiéra: 9. července 2006 – Bratislavský hrad 

Kdo je kdo  

Martin Hilský – překlad

 

Letní shakespearovské slavnosti 2006 Prof. PhDr. Martin Hilský, anglista, překladatel, esejista a profesor anglické literatury na Univerzitě Karlově, patří k předním českým překladatelům Shakespearova díla. Své bravurní, sofistikované konstrukce Hilský vždy opírá o důkladnou znalost jazyka a dobových reálií: jeho překlady jsou tak – při vší pokoře vůči předloze – jiskřivé a moderní.

První shakespearovský překlad vytvořil Martin Hilský v roce 1984: o Sen noci svatojánské ho tehdy požádal režisér Karel Kříž. Právě on loni pro Shakespearovské slavnosti nastudoval i Hilského komponovaný večer Shakespearovi šašci – unikátní projekt, věnovaný bláznům, klaunům a šaškům v Shakespearově díle, vychází letos ve formě exkluzivního CD.

Martin Hilský přeložil už více než 20 Shakespearových her. Večer tříkrálový převedl do češtiny v roce 1999, v témž roce dokončil i překlad Hamleta. Hru Romeo a Julie – jejichž slovenské pasáže vytvořil Ľubomír Feldek – přeložil Hilský pro předloňskou premiéru slavností v roce 2004. O rok později vypracoval „na oplátku“ české části textu pro Feldekův nový slovenský překlad Kupce benátského: inscenace bude mít letos premiéru i v České republice.

Profesní dráha: Do roku 1965 studoval angličtinu a španělštinu na FF UK v Praze. V roce 1968 byl v konkursu vybrán na stipendijní pobyt na univerzitě v Oxfordu a jeden rok (1968-69) působil jako mladší vědecký pracovník na Linacre College. V letech 1989-98 stál v čele Ústavu anglistiky a amerikanistiky UK, nyní zde působí jako profesor.

Překlady W. Shakespeara: Sen noci svatojánské (1984), Marná lásky snaha (1987), Jak se vám líbí (1991), Zimní pohádka (1992), Perikles (1993), Zkrocení zlé ženy (1994), Cymbelín (1995), Kupec benátský (1995), Veselé paničky windsorské (1996), Othello (1997), Mnoho povyku pro nic (1997), Sonety (1997), Macbeth (1998), Antonius a Kleopatra (1998), Večer tříkrálový (1999), Hamlet (1999), Bouře (2000), Komedie omylů (2000), Jindřich IV. (2000-2001), Richard III. (2001), Král Lear (2002), Richard II. (2002), Jindřich V. (2003), Romeo a Julie (2004).

Martin Hilský je autorem monografie Současná britská próza (1992) a knižní studie angloamerické avantgardy Modernisté (1995), editorem a spoluautorem knihy esejů o americké próze Od Poea k postmodernismu (1993) a britské próze Od slavíka k papouškovi (2003). Napsal několik desítek studií a esejů o anglické a americké literatuře. Ve dvojjazyčné shakespearovské edici opatřené rozsáhlými úvodními studiemi a komentáři vydal v nakladatelství TORST Sen noci svatojánské (1996), Sonety (1997), Kupce benátského (1999) a Hamleta (2001), v nadaci Evropský literární klub (ELK) postupně vycházejí jeho překlady celého Shakespearova díla. Vydání Othella chystá v červnu 2006 nakladatelství Atlantis.

Za překlad Shakespearových Sonetů (1997) obdržel Martin Hilský Jungmannovu cenu, za překlady a interpretaci Shakespearova díla cenu Toma Stopparda za rok 2002, udělenou Nadací Charty 77, a Výroční cenu za rok 2002 Nadace Českého literárního fondu za rozhlasový pořad o Sonetech Williama Shakespeara. V roce 2001 ho za zásluhy o šíření anglické literatury v České republice a za jeho shakespearovské překlady jmenovala královna Alžběta II. čestným členem Řádu Britského impéria. 
18. července 2006
18. července 2006