Ochrana klimatu a hlavní město Praha
Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.
Hlavní město Praha a celá Česká republika v posledních dekádách čelí zvýšenému množství extrémních projevů počasí. Probíhající klimatická změna se v našich geografických podmínkách projevuje zvyšováním průměrné roční teploty vzduchu a častějšími epizodami výskytu, intenzity i délky trvání vln extrémně vysokých teplot se vzrůstem počtu tropických dní (nad 30 °C) a nocí (nad 20 °C). Mění se rozložení srážek v průběhu roku – zvyšují se zimní a klesají letní srážkové úhrny, významně roste počet dnů bezesrážkového období, zapříčiňující vznik rizikového sucha. Očekávanými změnami prochází i hydrologický cyklus a distribuce srážek: roste riziko přívalových dešťů a následných lokálních povodní, zvyšuje se maximální průtok řek, ale klesá průměrný a minimální průtok. Specifikem měst pak je tzv. efekt městského tepelného ostrova (asfaltové a betonové povrchy vozovek, ploch a sídlišť vytvářejí ve městech tepelné „ostrovy“, z nichž sálá horko i v noci a jejich teplota zůstává až o 8 °C vyšší než plocha přilehlých zelených ploch, což znepříjemňuje život obyvatelům měst a má negativní vliv na jejich zdraví).
Téma připravenosti a včasné reakce na výše jmenované projevy změny klimatu patří k prioritním tématům environmentální politiky Evropské unie. Evropská komise v této souvislosti zpracovala společnou Adaptační strategii EU, která byla uvedena v platnost k dubnu 2013.
Česká republika na národní úrovni přijala dokument „Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR“, který prezentuje projekce dalšího vývoje klimatu na území ČR, identifikuje prioritní oblasti hospodářství a životního prostředí a uvádí do politických a legislativních kontextů vyjmenovaná adaptační opatření.
Hl. m. Praha se rozhodnutím Rady hl. m. Prahy č. 3213 ze dne 12. prosince 2015 stala členem mezinárodní iniciativy Mayors Adapt, čímž přijala závazek vypracovat Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu s termínem do ledna 2018 ().
Pracovní návrh Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu bude v červnu 2017 předložen Radě hl. m. Prahy k projednání. Práce na adaptační strategii probíhaly v pracovních skupinách, pracujících na specifických cílech: 1) snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova – opatření, zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability. Do této kategorie patří budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb. 2) snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha – opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody. 3) snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov – využití technických prvků, zde je možné uvést například využití solárních a fotovoltaických panelů, zateplování budov, nebo i technologická opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze). 4) pracovní skupina, zabývající se zlepšením připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení a 5) pracovní skupina, zabývající se opatřeními edukativního rázu, mířícími přímo na obyvatele, které se snaží upozornit, jak být k přírodě šetrnější a jak omezit zbytečné plýtvání energií a finančních prostředků.
Na předkládanou Strategii adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu bude navazovat příprava Implementačního plánu hl. m. Prahy, ve kterém budou jednotlivá opatření a jejich implementace podrobněji rozpracována, včetně rozdělení kompetencí a stanovení zodpovědnosti za jednotlivé aktivity a jejich časové rámce.