Odpadové hospodářství v hl.m. Praze - stručná textová shrnutí
Stručná shrnutí stavu a trendů zpracovaná v rámci ročenek Praha životní prostředí.
[ 2021 |2020 |2019 | 2018 | 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | 2012 | 2011 | 2010 | 2009 | 2008 ]
2021
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 5 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2021 bylo na území hlavního města vyprodukováno 5,07 mil. tun odpadů (4,45 mil. tun v roce 2020, 5,08 mil. tun v roce 2019). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 32,3 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 18,9 %, 9,3 % představovalo využití odpadu na terénní úpravy a 63,7 % bylo recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města bylo v roce 2020 ukončeno (ukončení skládkování na skládce Ďáblice). Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného odpadu od občanů v roce 2021 dosáhlo 446,0 tis. tun, což činí cca 352,2 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl odpadu předaného k materiálovému využitého nebo energeticky využitého činil v roce 2021 81,1 %, 52,4 % přitom činilo energetické využití.
V roce 2021 byl zaznamenán opětovný nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů aj.) – celkové množství činilo cca 61,9 tis. tun (v roce 2020 to bylo 59,6 tis. tun, v roce 2019 60,3 tis.). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO a mobilní sběr).
Na konci roku 2021 bylo v provozu 19 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Navýšen byl počet stanovišť tříděného sběru odpadů v objektech na území Pražské památkové rezervace a pilotně i v dalších městských částech města (2 652 oproti 2 222 v roce 2020), zároveň bylo k disp. 3 453 veřejných sběrných stanovišť. Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci a od 1. 1. 2020 je provozován celoplošný nádobový sběr) – celková produkce bioodpadu činila v roce 2021 celkem 17,6 t, v tom množství získané prostřednictvím nádob u domů činilo 6,7 t. Významnou roli měl nadále i sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Do pol. roku 2021 byl zajišťován sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů. Na konci roku 2021 byly občanům k disp. na 485 stanovištích také nádoby na sběr jedlých olejů a tuků a dále na sběrných dvorech hl. Prahy tři tzv. re-use pointy. Pilotně probíhaly také projekty ke sběru gastroodpadu z domácností v bytových domech
2020
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 5 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2020 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,45 mil. tun odpadů (5,08 mil. tun v roce 2019, 5,2 mil. tun v roce 2018). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 35,3 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 19,9 %, 4,2 % představovalo předání kalů z ČOV k použití na zemědělské půdě předáno na terénní úpravy a 70,7 % bylo recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,1 % z celkové produkce odpadů. bylo v roce 2020 ukončeno (ukončení skládkování na skládce Ďáblice). Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného odpadu od občanů v roce 2020 dosáhlo 451,8 tis. tun, což činí cca 340 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady v Praze. Podíl odpadu, který byl předán k materiálovému využití nebo energeticky využit činil v roce 2020 83,4 %, 55,6 % přitom činilo energetické využití.
V roce 2020 byl zaznamenán mírný pokles objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (konkrétně papíru a plastů) – celkové množství činilo cca 59,6 tis. tun (v roce 2019 to bylo 60,3 tis.). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO a mobilní sběr).
Na konci roku 2020 bylo v provozu 19 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Navýšen byl počet stanovišť tříděného sběru odpadů v objektech na území Pražské památkové rezervace a pilotně i v dalších městských částech města (2 222 oproti 1 877 v roce 2019), zároveň bylo k disp. 3 429 veřejných sběrných míst. Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci, od 1. 1. 2020 je také provozován celoplošný nádobový sběr) – celková produkce bioodpadu činila v roce 2020 celkem 14,8 t, v tom množství získané prostřednictvím nádob u domů činilo 5 t. Významnou roli měl nadále i sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již devátým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů.
2019
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 5 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2019 bylo na území hlavního města vyprodukováno 5,08 mil. tun odpadů (5,2 mil. tun v roce 2018, 4,5 mil. tun v roce 2017). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 26,3 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 22,8 %, 10 % bylo použito na terénní úpravy a 59,9 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,1 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2019 dosáhlo 440,9 tis. tun, což činí cca 335 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2019 činil 83,6 %, 56,5 % přitom činilo energetické využití.
V roce 2019 byl opět zaznamenán nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 60,3 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2018 činil cca 5,9 %; jde o dosud nejvyšší množství, které bylo vysbíráno od zprovoznění systému). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.).
Na konci roku 2019 bylo v provozu 19 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Částečně narostl počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 430 veřejných sběrných míst a 1 877 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci, připraven byl celoplošný nádobový sběr se zahájením od 1. 1. 2020) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již osmým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů.
2018
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2018 bylo na území hlavního města vyprodukováno 5,2 mil. tun odpadů (4,5 mil. tun v roce 2017, 4,6 mil. tun v roce 2016). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 34,8 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 16,2 %, 9,9 % bylo použito na terénní úpravy a 68,4 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,04 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2018 dosáhlo 432,8 tis. tun, což činí cca 333 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2018 činil 83,6 %, 56,7 % přitom činilo energetické využití.
V roce 2018 byl opět zaznamenán nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 56,9 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2017 činil cca 5,2 %; jde o dosud nejvyšší množství, které bylo vysbíráno od zprovoznění systému). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.).
Na konci roku 2018 bylo v provozu 19 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Částečně narostl počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 396 veřejných sběrných míst a 1 511 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP, komunitní kompostárny v Praze 20 a první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již sedmým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů.
2017
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2017 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,5 mil. tun odpadů (4,6 mil. tun v roce 2016, 4,2 mil. tun v roce 2015,). Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 30,7 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 24,0 %, 14,2 % bylo použito na terénní úpravy a 52,6 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,3 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2017 dosáhlo 430,3 tis. tun, což činí cca 334 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2017 činil 83,2 %, 56,1 % přitom činilo energetické využití.
V roce 2017 byl opět zaznamenán nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 54,1 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2015 činil cca 4,3 %; jde o dosud nejvyšší množství, které bylo vysbíráno od zprovoznění systému). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.).
Na konci roku 2017 bylo v provozu 20 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Částečně narostl počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 370 veřejných sběrných míst a cca 1 360 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP, komunitní kompostárny v Praze 20 a nově první městské kompostárny hl. m. Prahy ve Slivenci) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již šestým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů.
2016
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2016 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,6 mil. tun odpadů (4,2 mil. tun v roce 2015, 4,3 mil. tun v roce 2014).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 27,3 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 26,0 %, 15,8 % bylo použito na terénní úpravy a 37,7 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,6 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití je již dlouhodobě na hodnotě menší než desetina procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2016 dosáhlo 423,5 tis. tun, což činí cca 333 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2016 činil 84,8 %, 58,1 % přitom činilo energetické využití a 26,7% materiálové využití. V roce 2016 byl, zaznamenán nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 51,9 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2015 činil cca 4,8 %; dosud nejvyšší množství bylo vysbíráno v roce 2009, kdy hodnota činila 53,4 tis. tun). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). Na konci roku 2016 bylo v provozu 20 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Částečně narostl počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 347 veřejných sběrných míst a cca 1 250 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a komunitní kompostárny v Praze 20) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již pátým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů..
2015
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2015 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,2 mil. tun odpadů (4,3 mil. tun v roce 2014, 3,8 mil tun v roce 2013).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 46,1 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 17,8 %, 26,1 % bylo použito na terénní úpravy a 28,2 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,5 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na nejvýše dvou desetinách procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2015 dosáhlo 406,2 tis. tun, což činí cca 322 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2015 činil 86,2 %, 61,7 % přitom činilo energetické využití. V roce 2015 byl, zaznamenán částečný nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 49,5 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2014 činil cca 0,4 %; dosud nejvyšší množství bylo vysbíráno v roce 2009, kdy hodnota činila 53,4 tis. tun). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). Na konci roku 2015 bylo v provozu 20 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 316 veřejných sběrných míst a více než 1 080 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a komunitní kompostárny v Praze 20) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již čtvrtým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů
2014
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2014 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,3 mil. tun odpadů (3,8 mil tun v roce 2013, 4,8 mil. tun v roce 2012).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 42,5 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 17,7 %, 36 % bylo použito na terénní úpravy a 26 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1,2 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na nejvýše na dvou desetinách procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2014 dosáhlo 405,8 tis. tun, což činí cca 324 kg na obyvatele. Nadále byl rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2014 činil 83,7 %, 59,6 % přitom činilo energetické využití. V roce 2014 byl, zaznamenán částečný pokles objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 49,3 tis. tun (meziroční pokles oproti roku 2013 činil cca 5 %; dosud nejvyšší množství bylo vysbíráno v roce 2009, kdy hodnota činila 53,4 tis. tun). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). Na konci roku 2014 bylo v provozu 17 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 300 veřejných sběrných míst a více než 1 080 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému měl také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích, sběrných dvorů HMP a nově komunitní kompostárny v Praze 20) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž byl již třetím rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů a pokračoval také pilotní projekt na sběr a svoz nápojových plechovek.
2013
V Praze je v delším časovém horizontu evidována roční produkce odpadů kolísající mezi cca 4 až 7 mil. tun v závislosti zejména na rozsahu stavebních aktivit. V roce 2013 bylo na území hlavního města vyprodukováno 3,8 mil. tun odpadů (4,8 mil. tun v roce 2012, 4,6 mil. tun v roce 2011).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 33 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 24,9 %, 12,6 % bylo použito na terénní úpravy a 26,2 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na nejvýše na dvou desetinách procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2013 dosáhlo 400,9 tis. tun, což činí cca 322,5 kg na obyvatele. Nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu v roce 2013 činil 80,2 %, 56,5 % přitom činilo energetické využití. V roce 2013 byl, stejně jako v předchozím roce, zaznamenán mírný nárůst objemu vytříděných využitelných složek odpadu v ulicích a domovním vybavení(papíru, skla, plastů, nápojových kartonů) – celkové množství činilo cca 51,2 tis. tun (meziroční nárůst oproti roku 2012 činil cca 0,4 %; dosud nejvyšší množství bylo vysbíráno v roce 2009, kdy hodnota činila 53,4 tis. tun). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V konci roku 2013 bylo v provozu 16 sběrných dvorů hl. m. Prahy. Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 300 veřejných sběrných míst a více než 1 080 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy. Rovněž je druhým rokem zajištěn obnovený sběr vybraných komodit prostřednictvím mobilních sběrných dvorů, zahájen byl zároveň pilotní projekt na sběr a svoz nápojových plechovek.
2012
V Praze je v delším časovém horizontu evidována celková produkce odpadů v rozmezí mezi cca 4 až 7 mil. tun, v závislosti zejmína na rozsahu stavební činnosti. V roce 2012 bylo na území hlavního města vyprodukováno 4,9 mil. tun (4,7 mil. tun v roce 2011, 6,6 mil. tun v roce 2010).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 34 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 18,2 %, 8,7 % bylo použito na terénní úpravy a 24 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 0,8 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů v roce 2012 dosáhlo 385,1 tis. tun, což činí cca 309 kg na obyvatele a oproti roku 2011 pokles o cca 1 %. Dlouhodobý trend mírného růstu produkce komunálního odpadů tak byl zastaven. Nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu přesáhl v roce 2012 již 90,7 %, 59,3 % přitom činilo energetické využití. V roce 2012 byl stejně jako předchozím roce zaznamenán pokles v delším časovém horizontu doposud rostoucího objemu vytříděných využitelných složek odpadu (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadů) - celkové množství činilo cca 58,8 tis. tun (meziroční pokles o cca 5,2 % zapříčiněný poklesem objemu vytříděného bioodpadu). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V roce 2012 narostl na 17 počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (z 15 v roce 2011). Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 300 veřejných sběrných míst a více než 1 090 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 - Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy.
2011
V Praze je v dlouhodobém horizontu evidován stálý nárůst produkce odpadů. V roce 2011 však byl zaznamenán razantní pokles jejich celkové produkce, a to o cca 30 % oproti roku 2010 (4,7 mil. tun v roce 2011, 6,6 mil. tun v roce 2010). Uvedený pokles byl způsoben výrazným poklesem produkce ve skupině stavebních a demoličních odpadů (cca 2,2 mil. tun).
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 36 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 14,6, %, 11 % bylo použito na terénní úpravy a 18,3 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1,6 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkové produkce odpadů. S větší částí vyprodukovaného odpadu se nakládá mimo území kraje Praha.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů dosáhlo v roce 2011 395,9 tis. tun, což činí cca 312 kg na obyvatele a oproti roku 2010 nárůst 2,8 %, pokračuje tedy dlouhodobý trend mírného nárůstu. Nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu přesáhl v roce 2011 již 86,5 %, 54 % přitom činilo energetické využití. V roce 2011 byl zaznamenán pokles v delším časovém horizontu doposud rostoucího objemu vytříděných využitelných složek odpadu (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadů) – celkové množství činilo cca 60,9 tis. tun (meziroční pokles cca 1,9 % zapříčiněný poklesem objemu vytříděného papíru). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V roce 2011 narostl na 15 počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (ze 13 v roce 2010). Vysoký zůstal také počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3 270 veřejných sběrných míst a více než 1 090 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavovaných v ulicích hl. m. Prahy.
2010
V Praze je dlouhodobě evidován nárůst produkce odpadů (6,8 mil. tun v roce 2010, 6,1 mil. tun v roce 2009), související především s rostoucí stavební činností.
Z celkového množství produkovaného odpadu bylo cca 43 % využito na území hlavního města Prahy, z čehož např. energetické využití činilo 9,0 %, 21 % bylo použito na terénní úpravy a 21,3 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním na území města činilo cca 1,5 % z celkové produkce odpadů. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkové produkce odpadů.
Množství vyprodukovaného komunálního odpadu od občanů dosáhlo v roce 2010 386 tis. tun, což činí cca 308 kg na obyvatele a oproti roku 2009 nárůst 0,7 %, pokračuje tedy dlouhodobý trend mírného nárůstu. I nadále je rozvíjen komplexní systém nakládání s komunálními odpady Praze. Podíl využitého odpadu přesáhl v roce 2010 již 82 %, z toho 52 % činilo energetické využití. V roce 2010 mírně poklesl oproti roku 2009 doposud rostoucí objem využitelných složek odpadu (papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a bioodpadu, celkem činil cca 55 tis. tun, meziroční pokles cca 0,6 %). Nadále je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu (sběrné dvory, stabilní sběrny NO, mobilní sběr aj.). V roce 2010 narostl již na 13 počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (z původních 12 z roku 2009) a vzrostl i počet stanovišť tříděného sběru odpadů (cca 3300 veřejných sběrných míst a až 1060 přímo v objektech na území Pražské památkové rezervace). Důležité postavení v rámci systému má také sběr bioodpadu (sezónně pomocí velkoobjemových kontejnerů, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 – Malešicích a sběrných dvorů HMP) a sběr objemného odpadu, rovněž prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a velkoobjemových kontejnerů přistavených v ulicích na území hl. m. Prahy.
2009
Cílená pozornost je věnována i problematice odpadového hospodářství. Přestože je v Praze evidován nárůst produkce odpadů související především s rostoucí stavební činností (6,1 mil. tun v roce 2009, 5,2 mil. tun v roce 2008), daří se úspěšně navyšovat využívání odpadů před jejich konečným skládkováním. Z celkové produkce odpadu bylo v roce 2009 podílově využito 53 % odpadu, z toho energeticky využito 3,6 %, dále 61 % bylo použito na terénní úpravy a 23 % recyklováno. Odstraňování odpadů skládkováním bylo sníženo na cca 3 %. Spalování odpadů bez energetického využití se již od roku 2005 daří udržet na necelé desetině procenta z celkového podílu nakládání s odpady.
V roce 2009 bylo vyprodukováno 383 tis. tun komunálního odpadu od občanů (tj. cca 308 kg na obyvatele, proti roku 2008 nárůst 6,2 %). Pokračuje úspěšný rozvoj komplexního systému nakládání s komunálními odpady. Podíl využitého odpadu činil v roce 2009 již 80 %, energetické využití představovalo 50 %. Narůstá dlouhodobě objem vytříditelných složek odpadu, zejména papíru, skla, plastů a nápojových kartonů (cca 61 tis. tun v roce 2009 včetně bioodpadu, meziroční nárůst cca 4%). Je zajišťován sběr nebezpečných složek komunálního odpadu a narůstá množství zpětně odebraných výrobků, zejména vyřazených elektrozařízení (cca 2927 tun). Roste počet sběrných dvorů hl. m. Prahy (12 v roce 2009, oproti 9 v roce 2005) i počet stanovišť tříděného sběru odpadů (3224 sběrných míst a sběrné nádoby v 1060 objektech). Významné místo v rámci systému zaujímá také sběr bioodpadu (sezonní prostřednictvím velkoobjemových kontejnerů – VOK, dále prostřednictvím stabilního sběrného místa bioodpadu v Praze 10 - Malešicích) a sběr objemného odpadu, prostřednictvím sběrných dvorů hl. m. Prahy a VOK přistavených v ulicích na území hl. m. Prahy.
2008
Cílená pozornost je věnována i problematice odpadového hospodářství. Město úspěšně rozvíjí komplexní systém nakládání s komunálními odpady. Narůstá objem tříděného odpadu (51 tis. tun v roce 2008), je zajišťován sběr nebezpečných odpadů a zpětný odběr některých výrobků, zejména elektrozařízení. Přibývá počet sběrných dvorů (12 v roce 2008) i míst s nádobami pro separovaný sběr (3200 míst). Jsou realizovány další aktivity a projekty, např. sběr objemného odpadu, sběr bioodpadu, úklid černých skládek apod.
Přestože je v Praze evidován pozvolný nárůst produkce odpadů – cca 4 tuny na obyvatele v roce 2008, daří se prosazovat šetrné způsoby nakládání s odpadem. Radikálně se snížil podíl odpadu likvidovaného spalováním (z 5,4 % v roce 2000 na necelou desetinu procenta v roce 2008), snižuje se i podíl likvidace skládkováním (pod 10 %). Zvyšuje se podíl využívaného odpadu (71 %, z toho energetické využití 4,1 %).