Rozhodnutí MHMP-OPP k novostavbě v areálu Hergetovy cihelny

Závazné stanovisko podle ustanovení § l4 odst. 3  zákona. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů.

 

 

ROZHODNUTÍ

 

Magistrát hl. m. Prahy, odbor památkové péče (dále jen MHMP–OPP), jako příslušný výkonný orgán státní památkové péče na území hlavního města Prahy, posoudil žádost Hlavního města Prahy a Městské části Praha 1 zastoupených na základě plné moci společností URBIA

 

ve věci  novostavba bytového domu a parkingu, objekt K, na č.parc. 723, 724, k.ú. Malá Strana, Cihelná, Praha 1

/pozemky jsou v památkové rezervaci v hl. m. Praze, prohlášené nařízením vlády č. 66/1971 Sb. o památkové rezervaci v hlavním městě Praze/ spočívající v novostavbě objektu K v rámci areálu Hergetovy cihelny, který má mít 1 podzemní a 2 hlavní nadzemní podlaží a jedno patro v ustupujícím podkroví. Do suterénu jsou navrženy podzemní garáže s kapacitou 26 stání. Příjezd má být z křížení ulic U lužického semináře a ulice Cihelné otevřenou betonovou rampou. Fasáda je navržena ze dvou druhů kamene – lomového kamene různé velikosti a řezaného, ze kterého jsou navrženy šambrány, římsy, sokl a nárožní pilíře. Střecha je řešena s použitím zeleně.

 

a vydává podle ustanovení § l4 odst. 3  zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, toto závazné stanovisko:

 

Příprava navrhovaných prací v rozsahu předložené architektonické studie – dokumentace k územnímu řízení – Areál Hergetovy cihelny, bytový dům, objekt K, zpracované březen 2003, CIGLER MARANI ARCHITECTS je z hlediska zájmů státní památkové péče p ř í p u s t n á za této základní podmínky:

 

V dalším stupni projektové dokumentace bude rozpracována předložená dokumentace. 

 

 

Odůvodnění:

 

Podle ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů byla podána oprávněnou osobou žádost o vydání závazného stanoviska k návrhu výše uvedené stavby, v rozsahu předložené dokumentace.

 

Žádost obsahuje výpisy z katastru nemovitostí, plné moci k zastupování účastníků řízení, architektonickou studii včetně zákresů do fotodokumentace, výpis z obchodního rejstříku žadatele, výpis z obchodního rejstříku nájemce, historické podklady – ikonografii dotčených parcel, posudky a stanoviska.

 

MHMP–OPP vydal podle ust. § 29 odst. 1 k ust. § 19 odst. 3, zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, rozhodnutí o přerušení správního řízení o vydání závazného stanoviska za účelem doplnění podání o tyto doklady a podklady: výpis z katastru nemovitostí a plnou moc.

 

Toto rozhodnutí bylo řádně doručeno zplnomocněnému zástupci účastníků řízení a nabylo právní moci.

 

Zplnomocněný zástupce účastníků řízení doplnil podání o požadované doklady a podklady (výpisy z katastru nemovitostí a plné moci).

 

MHMP–OPP vydal podle ust. § 29 odst. 2, zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, rozhodnutí o přerušení správního řízení na dobu 30 dnů, za účelem doplnění architektonických podkladů, doplňujících projednávanou studii.

 

Toto rozhodnutí bylo řádně doručeno zplnomocněnému zástupci účastníků řízení a nabylo právní moci.

 

Zplnomocněný zástupce účastníků řízení doplnil podání o požadované doklady a podklady (o fotodokumentaci stávajícího stavu a zákresy uvažované novostavby).

 

MHMP–OPP vydal podle ust. § 29 odst. 2, zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, rozhodnutí o přerušení správního řízení o vydání závazného stanoviska za účelem doplnění dalších projektových podkladů.

 

Toto rozhodnutí bylo řádně doručeno zplnomocněnému zástupci účastníků řízení a nabylo právní moci.

 

Zplnomocněný zástupce účastníků řízení doplnil podání o požadované doklady a podklady (plné moci a další zákresy do fotodokumentace stávajícího stavu).

 

MHMP–OPP dne požádal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, o zpracování odborného vyjádření k předloženému návrhu.

 

MHMP–OPP požádal experta v oboru teorie a metodiky památkové péče, dále experty z Obce architektů, České komory architektů, z University Karlovy (filosofické fakulty - katedry kulturologie) a Akademie múzických umění o zpracování odborného posudku k předloženému návrhu v termínu do 30.9.2004.

 

Vzhledem k tomu, že MHMP–OPP obdržel odborné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze, které nepřesvědčuje o správnosti postupu odborné organizace při zjištění skutečného stavu věci, požádal Ministerstvo kultury ČR o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí ve správním řízení. Žadatel byl o tom vyrozuměn zasláním kopie žádosti.

 

Vzhledem k tomu, že MHMP–OPP neobdržel ve stanoveném termínu opětovné odborné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze, požádal Ministerstvo kultury ČR o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí ve správním řízení. Žadatel byl o tom vyrozuměn zasláním kopie žádosti.

 

Vzhledem k tomu, že MHMP–OPP pro složitost věci předloží projednávanou studii na jednání Sboru expertů odboru památkové péče MHMP a na jednání komise Rady MHMP pro památkovou péči na území hlavního města Prahy, požádal Ministerstvo kultury ČR o prodloužení lhůty k vydání rozhodnutí ve správním řízení. Žadatel byl o tom vyrozuměn zasláním kopie žádosti.

 

Ve smyslu ustanovení § l4 odst. 6 citovaného zákona bylo ve věci vydáno odborné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze. Ve svém vyjádření tato odborná organizace navrhované práce považuje za vyloučené.

 

Ve smyslu ustanovení § l4 odst. 6 citovaného zákona bylo ve věci vydáno odborné vyjádření Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v hl. m. Praze. Ve svém vyjádření tato odborná organizace vyslovuje názor, že výše uvedené odborné vyjádření, je dostačujícím podkladem pro vydání rozhodnutí a doplňuje toto vyjádření podle bodů uvedených v opětovné žádosti MHMP–OPP. Dále MHMP–OPP archivuje odborné vyjádření Pražského ústavu památkové péče, ve věci studie rekonstrukce a dostavby areálu Hergetovy cihelny, jejíž součástí je studie novostavby bytového domu na parcele č. 723.

 

MHMP–OPP k projednávané věci obdržel následující stanoviska: Zápis z projednávání předloženého návrhu ve Vědecké radě Národního památkového ústavu, stanovisko Klubu Za starou Prahu; stanovisko občanského sdružení Praha – hlavní město památek a moderní architektury 21. století. Dále MHMP – OPP obdržel jakožto součást žádosti odborný posudek expertů v oboru teorie a metodiky památkové péče a historie architektury. 

 

MHMP–OPP si ve věci také opatřil následující články z odborného tisku: Kateřina Bečková, Být, či nebýt? – Anketa k záměru novostavby v areálu Hergetovy cihelny na malostranském břehu v Praze (Zprávy památkové péče, ročník 64, 2004, číslo 2 a polemiky z odborného periodika Architekt (Architekt IL, 2003, č.11, s. 63-65; Architekt L, 2004, č.2, s. 64-66).

 

MHMP–OPP projednávaný návrh předložil na 33. jednání Sboru expertů odboru památkové péče MHMP. Sbor expertů ocenil vysokou kvalitu architektonického projektu. Nicméně většina členů Sboru expertů se přikláněla k tomu, že z nejrůznějších hledisek, ale především kvůli výjimečnosti této lokality a možnosti narušení unikátního panoramatu města není možné realizovat na tomto místě jakoukoli, byť sebekvalitnější, novostavbu. Několik členů Sboru expertů zastávalo názor, že takto pojatá novostavba (na nejvyšší architektonické úrovni) by naopak daný prostor vhodně a nenápadně doplnila a příznivě se promítla do panoramatu města.

 

Účastníkům bylo v souladu s § 33 správního řádu umožněno seznámit se se spisovým materiálem.

 

MHMP–OPP zvážil námitky zplnomocněného zástupce účastníka řízení a opětovně požádal NPÚ HMP o doplňující odborné vyjádření. MHMP – OPP vyhodnotil námitky zplnomocněného zástupce účastníka řízení doplněné o historické podklady a posoudil je jakožto závažné a významné.

 

MHMP–OPP, který žádost posoudil, se z níže uvedených důvodů neztotožnil s odborným vyjádřením příslušné odborné organizace státní památkové péče s tím, že příprava prací, uvedených v předloženém návrhu, je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná za podmínek, uvedených ve výroku rozhodnutí.

 

Dotčené pozemky jsou v památkové rezervaci v hl. m. Praze, která je od roku 1993 prohlášena za památku světového kulturního dědictví UNESCO, a je chráněn dle citovaného zákona a nařízení vlády č. 66/1971 Sb. o památkové rezervaci v hlavním městě Praze. Historické jádro Prahy bylo pro své výjimečné hodnoty zahrnuto do Seznamu světového dědictví. Přistoupením k Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Česká republika přijala závazek zabezpečit ochranu a zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází na jeho území. Tento dokument vytváří systém mezinárodní ochrany kulturního a přírodního dědictví výjimečné univerzální hodnoty, které by měly být zachovány pro budoucí generace. To znamená, že pokud se prokáže, že je něco součástí kulturních hodnot, mělo by to být zachováno. Památkou světového kulturních a přírodního dědictví je celé historické jádro Prahy, které bylo prohlášeno za památkovou rezervaci. NPÚ HMP ve svém vyjádření jako na věcný důkaz svého tvrzení odkazuje na Mezinárodní chartu ICOMOS pro záchranu historických měst, přijatou v roce 1987 ve Washingtonu, která v obecném měřítku konstatuje, co charakterizuje historická města, definuje principy, cíle, metody a nástroje činnosti pro uchování kvality historických měst, důraz klade na zachování struktury a hodnoty historického města, mezi hodnoty, které je třeba uchovat, jsou historický charakter města. Charta je věcným důkazem památkovým, nikoli právním argumentem. Mezinárodní dokumenty ICOMOS (Mezinárodní rada pro památky a sídla, nevládní organizace UNESCO), zaměřující se na jednotlivé oblasti památkové ochrany, nejsou právně závazné, ale při schválení všemi národními komitéty ICOMOS tvoří základ pro odborné otázky, doktrínu a praxi v každé členské zemi. MHMP–OPP záměr posoudil v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hl.m.Praze, zejména zda navrhovaná stavba – bytový dům a parking, objekt K splňuje podmínky stanovené pro stavební činnost v rezervaci (§ 3 odst. 1 písm. b,c,d). MHMP–OPP se dále zabýval posouzením předložené konkrétní studie novostavby, neboť dle ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů MHMP–OPP v závazném stanovisku vyjádří, zda zamýšlená stavba je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustná. Základní podmínky musejí vycházet ze současného stavu poznání kulturně historických hodnot, které  je nezbytné zachovat při umožnění realizace zamýšleného záměru. MHMP–OPP tedy řešil otázku, zda-li lze v daném prostoru připustit novostavbu či nikoliv a následně, zda-li přeložená architektonická studie je přípustná či nikoliv.

 

Z mezinárodních dokumentů, které nemají přímou právní platnost, ale dodržování jejich doporučení je velice důležité, je nutné uvést pasáže Mezinárodní charty ICOMOS pro záchranu historických měst (Washington 1987):“ V případě, že by bylo nutno uskutečnit přeměny budov nebo postavit nové, každé připojení bude muset respektovat existující prostorovou organizaci, zvláště její parcelaci a její měřítko tak, jak to ukládá kvalita a hodnota souboru existujících staveb. Zavedení prvků současného charakteru, s výhradou, že nepoškodí harmonii souboru, může přispět k jeho obohacení“ (Čl. 10) a hlavně článek 4: „Zákroky v historických čtvrtích nebo městě musejí být prováděny rozumně, metodicky a přísně, s vyloučením jakéhokoli dogmatismu, ale s respektováním specifických problémů v každém zvláštním případě“. Z výše uvedeného pochopitelně nevyplývá, že se (obecně) v historickém prostředí musí stavět a ani že tento (konkrétní) případ je dobrý, ale že nelze v žádném případě novodobé vstupy do historického prostředí a priori vyloučit, ani v případě Prahy. V této věci je nezbytné připomenout, že jenom v průběhu 20. století vzniklo v katastru Malé Strany cca. 55 nových objektů, a to i v panoramaticky významných polohách. Rozhodování o umístění stavby přísluší příslušnému stavebnímu úřadu. MHMP–OPP v této věci pouze upozorňuje na Aktualizaci urbanistické studie Pražské památkové rezervace z roku 2000, byla pořizovaná v součinnosti s Územním plánem hl.m.Prahy. Vrstva „Sourodé celky z hlediska možné stavební intervence“, kde je sledovaná parcela, jako nezastavěná plocha jediná, určena k (možné) modifikaci. Z hlediska narušení podzemí, tedy archeologických terénů je potřeba se řídit Mapou stavu Archeologických terénů v Pražské památkové rezervaci, zpracovanou archeologickým oddělením NPÚ HMP. Ve vrstvě ploch doporučených k ochraně, navržené Pražskou archeologickou komisí sledovanou plochu nenalezneme. Provést archeologický výzkum je však nezbytné.

 

MHMP–OPP ve své rozhodovací činnosti vycházel zejména z bedlivého prověřování předloženého návrhu vůči nařízení vlády č. 66/1971 Sb. ze dne 21. července 1971, o památkové rezervaci v hlavním městě Praze, tedy § 3 odst. b,c a d. Výše uvedený dokument uvádí, že při nové výstavbě a při vnějších úpravách nechráněných objektů se musí dbát architektonických vztahů ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou  a prostorovou skladbu i prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby. Navrhovaný objekt je cíleně řešen jako součást kompozičního celku dotčeného historického území a navazuje na architektonický kontext okolní historické zástavby. Hmota stavby má adekvátní měřítko a proporce ve vztahu ke svému okolí. Budova Hergetovy cihelny poskytla hmotové schéma i základní repertoár prvků. Navrhované materiálové i technologické řešení a zpracování architektonických motivů odpovídá době vzniku. Dále se v dokumentu praví, že řešení a provádění veškerých úprav terénních i staveb dopravních, vodohospodářských, energetických, telekomunikačních, podzemních, jakož i inženýrských sítí v rezervaci nesmí narušovat její prostředí a ohrožovat jednotlivé kulturní památky. Navrhované terénní úpravy spojené s výstavbou objektu, které mají být viditelné jsou nevýrazné. Úpravy spojené s výstavbou podzemních garáží budou realizovány až po provedení záchranného archeologického výzkumu, přičemž jak již bylo uvedeno výše dotčená parcela se nenachází ve vrstvě ploch doporučených k ochraně. Jednotlivé kulturní památky dané lokality ohroženy být nemohou, protože se v bezprostřední blízkosti navrhované výstavby nevyskytují.  Závěrečný odstavec příslušného paragrafu praví, že zpracování, posuzování a schvalování všech územních plánů, soutěžních úkolů i přípravě a projektové dokumentace staveb na území reservace musí být prováděno se zřetelem ke kulturní hodnotě prostředí. Navrhovaná stavba dosavadní historické slohové vrstvy doplňuje a její kvalita odpovídá hodnotě dotčeného území. Nehledě na to, že navrhovaná stavba nahrazuje dnes již demolované garáže, které kulturní hodnotě prostředí zcela neodpovídaly. Kulturní a historická hodnota dotčeného  prostředí je prokazatelně a doložitelně dána právě tím, že prostředí je historickým vývojem diferencované a strukturované, tzn., že část břehu je zastavěná a část volná. Část prostředí  nalevo od vyústění bývalého potka Brusnice je zastavěná a regulovaná, část napravo je nezastavěná a neregulovaná. Tato hodnota zůstane zachována, neboť navrhovaná stavba se nachází v historicky zastavěném regulovaném prostředí areálu Hergetovy cihelny, nikoliv v místě přírodního břehu, jak mylně uváděl NPÚ HMP. Hodnota panoramatu daného prostředí bude zkvalitněna, protože novostavbou bude odstraněno lokální panoramatické narušení, které vzniklo výstavbou objektu č.p. 548, jehož hmota stojící před prázdnou parcelou, kde zanikla starší historicky existující stavba a nedávno i garáže, a přerušuje průběh prvního vodorovného plánu panoramatu, daného objekty č.p. 101 a 102.

 

MHMP–OPP v tomto případě na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že v daném případě je předložený záměr akceptovatelný a za výše uvedených podmínek není v rozporu se zájmy památkové péče. MHMP–OPP v průběhu řízení neshledal důvody, které by vedly k zamítnutí projednávaného návrhu. Navrhovaná novostavba dbá architektonických vztahů ke okolním kulturním památkám a jejich souborům, navazuje na jejich objemovou  a prostorovou skladbu i prostředí a dotváří jejich celky přiměřenými prostředky současné architektonické tvorby. Navrhované řešení prostředí Pražské památkové péče a jednotlivé okolní kulturní památky neohrožuje. Projednávaný návrh odpovídá kulturní hodnotě dotčeného prostředí. Realizací stavby nedojde k poškození anebo snížení památkových hodnot dané parcely, kontextu vymezeného území při malostranském břehu, ani k poškození pražského panoramatu. Obavy o zneužití architektury či možného precedentního příkladu pro památkovou péči MHMP–OPP nesdílí, neboť každý případ je z hlediska památkové péče posuzován individuálně. MHMP–OPP se při svém hodnocení neztotožnil a odmítl výše uvedené námitky, zejména odborná vyjádření NPÚ HMP. MHMP–OPP se ztotožnil s odbornými posudky expertů v oboru teorie a metodiky památkové péče a z České komory architektů, a to z důvodů v těchto posudcích uvedených. „Přírodní“ ráz dané lokality zůstane zachován, protože stavební činnost je lokalizována na regulované parcele za původně historickou ohradní (dnes protipovodňovou) zdí. Ústí bývalého potoka Brusnice či „přírodní“ břeh před objektem Staré zbrojnice zůstane stavbou nedotčen. Dotčené místo historicky patřilo k zastavěnému území a bylo zastavěno, jak dokládají četné ikonografické podklady analýzy, které měl MHMP–OPP k dispozici. Stavba nenaruší charakter dotčené lokality, neboť navrhovaný objekt kompozičně a urbanisticky vytváří s okolními stavbami konceptuální harmonický dialog, využívající inspiraci v charakteristice klasicistních malostranských domů. Stavba je založena na jednoduchosti a kompozičním řádu, používá historické reminiscence zejména ve vztahu k Hergetově cihelně. Pražské panorama Malé Strany a Hradčan narušeno nebude, protože z nejznámějšího a nejhodnotnějšího pohledu od Smetanova nábřeží je patrné, že navrhovaná hmota je měřítkově přiměřeným doplňkem, který zjemní stávající tvrdý přechod tvořený hladinou řeky, břehem a objektem č.p. 548. Urbanistické řešení respektuje dotčenou lokalitu, a to zejména její orientací vůči náplavce i řece a ohraničením stávajícího areálu Hergetovy cihelny

   

Navrhovaná stavba leží v území s archeologickými nálezy ve smyslu ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. V průběhu veškerých zemních prací bude umožněno provedení záchranného archeologického výzkumu. Jeho zajištění je nutno projednat v dostatečném předstihu před zahájením výkopových prací a stavební činnosti.

 

Podmínky pro provedení archeologického výzkumu a harmonogram prací je nutno projednat s prováděcí organizací v dostatečném předstihu, nejméně 21 dní před započetím prací. MHMP–OPP pro informaci uvádí, že archeologické výzkumy na území hl. m. Prahy provádí Archeologický ústav AV ČR, Muzeum hl. m. Prahy, Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní památkový ústav – územní odborné pracoviště v hl. m. Praze, Ústav archeologické památkové péče středních Čech a Společnost Archaia.

 

V souladu s ustanovením § 14 odst. 7 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů bude další stupeň projektové dokumentace – dokumentace pro stavební řízení, v rozpracovanosti projednána s příslušnou odbornou organizací státní památkové péče z hlediska splnění podmínek tohoto závazného stanoviska. Poté bude předložena MHMP–OPP k projednání ve správním řízení dle ustanovení § 14 odst. 2 citovaného zákona.

 

Po provedeném správním řízení ve věci rozhodl příslušný správní orgán v souladu s platnou právní úpravou tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

 

Č.parc. 723, 724, k.ú. Malá Strana, Cihelná, Praha 1