TISKOVÁ ZPRÁVA: Generální oprava Staroměstského orloje

Od září do poloviny listopadu nepůjde Staroměstský orloj. Hodinový stroj, astronomický číselník i výzdoba orloje projdou rekonstrukcí, při níž bude demontován Mánesův kalendář, opraveny ručičkové stroje astrolábu a restaurováno osm dřevěných plastik. Oprava prvotřídní pražské památky přijde pražský magistrát na bezmála dva a půl milionu korun.

Na rekonstrukci se budou podílet odborníci z Národního památkového stavu v Praze, odboru kultury a památkové péče magistrátu, Astronomického ústavu Akademie věd ČR a z firmy Hainz, která dlouhodobě pečuje o hodinový stroj této výjimečné uměleckohistorické i technické památky Prahy. Poslední řízené zastavení stroje bylo v roce 1994, nucené bylo v době povodní, v roce 2002. Stroj – stejně jako celé město – nebyl napájen elektrickým proudem.

„I když se o údržbu orloje stará tým lidí v pravidelném režimu, tak vlivům podnebí a přirozenému opotřebování zabránit nelze. Je nám jasné, že řada turistů bude letošní podzim zklamána, protože orloj je jedničkou mezi navštěvovanými  místy v centru hlavního města. Ale generální opravu nelze řešit jinak nežli provoz orloje na co nejkratší možnou dobu zastavit,“ reaguje náměstek primátora Jan Bürgermeister na oponentní dotazy, proč se orloj zastaví. Pražská informační služba bude mít pro turisty letáčky s informací, co se pod lešením odehrává.

Záměrem letošní rozsáhlé rekonstrukce je generální oprava převodového soustrojí, tedy demontáž všech ozubených kol, rozebrání šnekového převodu a výměna opotřebovaných součástí. Generální opravou, spočívající v odstranění starých nánosů laku z nosné konstrukce, opravě ložiska a pouzdra uložení, projde také Mánesův kalendář. Dále bude restaurován astronomický číselník a generálce podrobeny ručičkové stroje astrolábu: slunce, měsíce a zvířetníku včetně korekce odchylky planet. Před započetím restaurátorských prací bude třeba demontovat vlastní hodinový stroj orloje a uvolnit tak přístup k zadní části astronomického číselníku. Ten bude restaurován na místě z lešení pod krycí plachtou. Ručičky měsíce, slunce a zvířetník budou restaurovány v dílně. Podle zjištěného rozsahu opotřebení Mánesova kalendáře padne rozhodnutí, zda jeho oprava bude realizována na místě nebo bude kalendář rovněž převezen do restaurátorské dílny. Návrh na restaurování osmi dřevěných plastik, astronomického ciferníku se znaky zvířetníku a třemi druhy měření času vypracovali a restaurátorské práce provedou akad. malíř Jiří Matějíček a umělecká pozlacovačka Darina Smetánková.

Z historie Staroměstského orloje

Dnešní podobu získal orloj při opravě v šedesátých letech 19. století. Tehdy vytvořená Mánesova kalendářní deska s alegoriemi měsíců byla dvanáct let po osazení nahrazena kopií E. K. Lišky, po roce 1945 pak kopií Bohumíra Číly. Originál je uložen v Muzeu hl. m. Prahy. Výzdobu orloje dále tvoří osm dřevěných polychromovaných plastik. Mechanické figury jsou oživovány zároveň s pohybem apoštolů: Kostlivec tahá za provaz a vyzváněním zahajuje pochod apoštolů. Kývá na Turka, který kroucením hlavy jeho výzvy odmítá. Lakomec pokyvuje hlavou, potřásá  měšcem v ruce a hrozí holí, vedlejší Marnivec se zálibně shlíží v zrcadle. Všechny plastiky jsou dnes již také kopiemi (resp. replikami kopií vytvořených řezbářem a loutkářem Vojtěchem Suchardou): sochy Marnivce a Lakomce pocházejí z dílny J. Čecha a Duchka z roku 1947, autory zbývajících šesti soch vytvořených mezi lety 1976-8 jsou akad. sochaři Miloslav Smrkovský a Aleš Grim. Dochované části originálů, které shořely při bombardování Staroměstské radnice 8. května 1945, byly rovněž uloženy v Muzeu hl. m. Prahy.

Orloj ukazuje čtyři druhy času: čas středoevropský (staroněmecký), ten ukazuje sluneční ručička a je označen římskými číslicemi na obvodu sféry. Tento čas odbíjejí hodiny teprve od rekonstrukce v roce 1948. Předtím se řídily časem staročeským, kdy západem Slunce začínal nový den, a který označují zlatá gotická čísla na zvláštním prstenci vně sféry. Dále čas babylonský (nestejný) – jehož letní dny jsou delší než zimní, protože jsou počítány od východu do západu Slunce. V měření tohoto času je pražský orloj světovým unikátem. A konečně čas hvězdný, který se ukazuje na římských číslicích. Ve spodní části fasády je umístěn kalendářní ciferník vyznačující postavení daného dne v týdnu, měsíci a roce.

V Praze 31. 8. 2005