TISKOVÁ ZPRÁVA: Práce na 3D digitalizaci Langweilova modelu Prahy jsou v plném proudu

Zpřístupnit v 3D podobě detaily a zákoutí Prahy z let 1826 až 1837 je cílem projektu, který koncem loňského roku zahájil pražský magistrát ve spolupráci s Muzeem hlavního města Prahy. Digitalizace takzvaného Langweilova modelu Prahy si vyžádá téměř 12,5 milionu korun a měla by být dokončena do května příštího roku.  Model obsahuje více něž 2000 budov, z nichž 960 již v reálné Praze neexistuje. Nyní je v plném proudu fáze snímání modelu. O postupu prací se dnes ráno přišel do Muzea hl. m. Prahy přesvědčit pražský primátor Pavel Bém a radní pro oblast kultury a památkové péče Milan Richter.

„Langweilův model je jedním z nejdetailnějších urbanistických modelů na světě. Jeho převedením do trojrozměrné digitální podoby se tak Praha stane jediným městem na světě, které bude mít historický virtuální model města v takovém rozsahu a takových detailech,“ prohlásil primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.  Rozsahem, technickým mistrovstvím a dokonalým uměleckým výrazem patří podle něj model mezi nejúchvatnější výtvory, které kdy stvořila lidská ruka. 

Model je rozložen na dvaceti metrech čtverečných a zahrnuje Staré Město s židovským ghettem, Malou Stranu bez petřínského svahu, Pražský hrad a Hradčany bez Pohořelce a části Nového Světa. „Veřejnost tak bude moci při virtuálních procházkách nahlédnout do zákoutí, která již dávno zanikla nebo která zná jen ze starých filmů,“ upřesnil radní pro kulturu Milan Richter, pod jehož odbor projekt digitalizace spadá.

Model je z 90 procent vytvořen z papírové lepenky a dřevěných prvků, které tvoří zejména konstrukce domů a komíny. Měřítko modelu je 1:480. „Právě v těchto dnech dokončujeme první fázi snímání modelu.  Nasnímáno musí být zhruba 500.000 fotografií ve vysokém rozlišení,“ informoval Richter.

Přenesení historického modelu do 3D podoby je technicky velmi náročné. Odborníci snímají model pomocí speciálního robota až 15 hodin denně. Nepřístupná zákoutí jsou pak snímána pomocí miniaturní lékařské kamery. „Digitalizace na základě rekonstrukce z fotografií je unikátní technologií, kterou vyvíjejí přední osobnosti v oborech robotiky, počítačového vidění a počítačové grafiky,“ uvedl Bém.

Na modelu začal Antonín Langweil - knihovní sluha v Univerzitní knihovně v Klementinu – pracovat v roce 1826. Rozpracovaný model několikrát vystavil pro veřejnost a získal si pověst podivína. Poprvé po Langweilově smrti v roce 1837 byl pak model vystaven až v roce 1862 na Staroměstské radnici. V dalších letech byl model vystavován muzeem jen občas. Teprve roku 1891 byl vystaven na delší údobí v době konání Zemské jubilejní výstavy a po jejím skončení od roku 1905 jako součást expozice Lapidária Národního muzea na Výstavišti. Po 2. světové válce byl převzat do správy Muzeem hlavního města Prahy. Po zpřístupnění v tomto muzeu roku 1961 v rámci expozice Prahy 19. století se Langweilův model stal pro Pražany a návštěvníky Prahy skutečným objevem a návštěvnickou atrakcí. Současně od roku 1962 probíhalo důkladné odborné restaurování modelu akademickými malíři Janou a Jiřím Boudovými.

V Praze 7. 2. 2007

___________________________________________________________________________________

MUDr. Pavel Bém – primátor hlavního města Prahy

do funkce opětovně  zvolen 30.11.2006, působnost v oblasti zahraniční politiky, koordinace přípravy Strategického plánu hl.m. Prahy, oblast vztahů a spolupráce se Svazem měst a obcí ČR a Asociací krajů ČR, problematika čestných poct a čestného občanství hl.m. Prahy, problematika udílení znaků a praporů městských částí, užití znaku hl.m. Prahy, organizace protidrogové a protialkoholní prevence, koordinace vztahů hl.m. Prahy k městským částem, oblast tělovýchovy.