Fotogalerie záhonů na parteru Obory Hvězda před letohrádkem realizovaných na jaře 2016
Na jaře 2016, proběhla realizace trvalkových záhonů na parteru Obory Hvězda před letohrádkem. Autorem projektové dokumentace je Ing. Ondřej Fous.
- 1 minuta čtení
- 27 fotografií
Koncept má rovinu prostorovou, kulturní a přírodní. Využívá dvou ideových konceptů. Prvým je flora společenstev okraje lesa, která by zde přirozeně rostla a respektovala rozdíly oslunění obou záhonů, byla-li by planou. Leč planou není a nebude. Druhým jsou pak rané introdukce květin do kultury z evropských a později i zámořských lokalit, které se staly symbolem a nedílnou součástí záhonové kultury vůbec.
Prostorová koncepce je obecně přehledná s účastí návštěvníka na celém parteru. K částečnému přerušení může dojít jen drobnými skupinami soliter udaten či topolovek v druhé polovině roku. Vnitřní kompozice je přísná, formálně záhonová. Evokuje historické pojetí pevného rozlišení taxonů v řádcích. Tomu odpovídá i pojetí tradičních obrub a za moderní lze považovat toliko podélné bloky soliter. Stereotyp narušuje nahodilé vtroušení některých rostlin narušujících zjevný ordnung. Jistou neposlušnost lze očekávat i od semenáčů některých rostlin. Cilový vizuál je ovšem zachování většinové kontroly.
Kulturní koncepce přináší kromě odkazu na formální řádky a tradiční záhonové postupy zejména zpestření druhového složení. Z tradičních historických peren lze na prvním místě zmínit použití dosud pěstovaných soret pivoněk z 19.století. Podobně jsou koncipovány pak denivky v botanickém druhu a primárním historickém hybridu nebo listopadka. Kulturní introdukci evokují i používané rostliny z širšího evropského regionu (pupkovec, luhovnice, kakost hnědočervený). Podstatnou část pak tvoří selekce a šlechtěnci šířeji pojaté domácí flory.
Přírodní koncepce pracuje zejména s přírodními podmínkami obou záhonů, kdy respektuje hru světla a stínu ve prospěch udržitelnosti rostlin na stanovišti a na úkor poptávky naprosté symetrie. Některé druhy omezuje anebo dokonce zcela vynechává, klíčový vizuál stanovištně tolerantních druhů však zůstává ve shodě. Využití „native cultivars" tzn. výběrů z variability domácí > ory odpovídá kulturní povaze místa a tradici přenášení „odchýlených" rostlin z přírody do kultury.