Atmosférická depozice, kvalita srážek

Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005)

Atmosférická depozice ve velkoměstském prostředí nepatří mezi nejvíce toxické složky. Přesto však „kyselý déšť“ a znečištění srážkových vod negativně ovlivňují povrchové a podzemní vody, stavební materiály, komunikace a další složky a tím také zhoršují kvalitu životního prostředí obyvatelstva. Vedle mokré depozice se v městském prostředí uplatňuje i suchá depozice tvořená sedimentací velkých částic atmosférického prachu a impakcí znečišťujících ovzduší.

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích. Na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha - Libuš se sleduje pouze mokrá atmosférická depozice, zatímco na stanici Praha - Podbaba, provozované Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV TGM), jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně.

Hlavní složkou srážek jsou sulfáty a nitráty, jejichž obsah determinuje kyselost srážkových vod. V Praze je pH srážek vyšší než v dalších oblastech České republiky, protože alkalická složka prašnosti v pražském ovzduší neutralizuje kyselost srážek. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. Ze srovnání hodnot mokré a celkové depozice vyplývá, že celková depozice je 2–3krát vyšší než mokrá depozice pro většinu komponent a zvláště pro prvky pocházející z půdy.

Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let.

Obr. Kvalita srážkových vod na stanicích Libuš a Podbaba, 1988–2004

obr. kvalita srážkových vod na stanicích libuš a podbaba, 1988–2004

Zdroj: ČHMÚ, VÚV TGM

 

Tab. Kvalita srážek a atmosférické depozice, 2004

Lokalita LIBUŠ, Praha 4, ČHMÚ PODBABA, Praha 6, VÚV TGM
*kvalita srážek *kvalita srážek
mokrá depozice mokrá depozice
Veličina Jednotky vážený
průměr
minimum maximum vážený
průměr
minimum maximum

Srážkový úhrn

mm

459,996***

13,000

76,200

491,496***

13,400

107,200

Vodivost

µS.cm-1

19,523

10,940

31,010

39,080

18,300

119,100

pH

5,293

5,210

5,340

5,984

5,420

7,000

H3O**

mg.m-2

2,343

0,510

Fluoridy

mg.l-1

0,032

0,003

0,064

0,050

0,050

0,050

g.m-2

0,015

0,025

Chloridy

mg.l-1

0,436

0,119

1,823

3,439

1,350

8,760

g.m-2

0,201

1,690

Dusičnany

mg.l-1

2,688

1,390

5,271

2,688

1,120

9,300

g.m-2

1,236

1,321

Sírany

mg.l-1

1,869

1,000

2,862

3,243

1,560

10,500

g.m-2

0,860

1,594

Sodík

mg.l-1

0,215

0,073

1,170

0,821

0,221

4,370

g.m-2

0,099

0,404

Draslík

mg.l-1

0,137

0,027

0,281

0,559

0,063

1,530

g.m-2

0,063

0,275

Amoniak

mg.l-1

0,949

0,278

1,745

1,847

0,590

5,860

g.m-2

0,437

0,908

Hořčík

mg.l-1

0,060

0,023

0,136

0,298

0,124

1,810

g.m-2

0,028

0,146

Vápník

mg.l-1

0,346

0,129

0,811

3,223

1,670

18,900

g.m-2

0,159

1,584

Mangan

µg.l-1

32,274

11,000

120,000

mg.m-2

15,863

Zinek

µg.l-1

174,154

27,200

710,000

mg.m-2

85,596

Železo

mg.l-1

0,238

0,022

1,150

g.m-2

0,117

Hliník

mg.l-1

0,121

0,040

0,775

g.m-2

0,059

Olovo

µg.l-1

7,048

2,000

43,900

mg.m-2

3,464

Kadmium

µg.l-1

0,220

0,200

0,600

mg.m-2

0,108

Nikl

µg.l-1

3,503

0,500

14,400

mg.m-2

1,722

* průměr koncentrace vážený podle srážkového úhrnu
** depozice vodíkových iontů
*** roční srážkový úhrn

Zdroj: ČHMÚ, VÚV TGM

25. května 2006
25. května 2006