Komplex zahrad vrchu Petřína
Aktualizovaný popis k 5/2010, v nové grafické úpravě
[ Úvodní popis | Základní charakteristika | Orientační mapa | Ostatní mapy | Zajímavosti | další ]
Komplex zahrad vrchu Petřína, lidově Petřínské sady, je volný název pro zahrady na vrcholu a svazích vrchu Petřína mezi Malou Stranou a Strahovem. Pod tento název je zahrnována Velká strahovská zahrada, Lobkovická zahrada, park u rozhledny na Petříně, Růžový sad, Seminářská zahrada, zahrada Nebozízek a zahrada vily Kinských. Původně byly na místě dnešních zahrad vinice, později ovocné sady obklopené lesními partiemi, jejichž ráz se v redukované formě udržuje dodnes. Během 19. století se některé ze zahrad změnily či zakládaly v duchu anglického krajinářského parku. Zahrada vily Kinských, oddělená od ostatních zahrad Hladovou zdí, byla založena vně hradeb a proto se někdy uvádí jako samostatný celek. Za návštěvu stojí v jarních měsících bohatě rozkvetlé ovocné sady, pískovcové skalní výchozy, lesnaté partie a samozřejmě rozárium s širokou paletou různých druhů růží. Z Petřínské rozhledny se vám otevře působivý pohled na všechny světové strany, ve Štefánikově hvězdárně zase pohled na denní a noční oblohu. Všechny zahrady vrchu Petřína jsou zařazeny do skupiny ploch celopražského významu dle Koncepce péče o zeleň v hl.m. Praze. Podrobné popisy k jednotlivým zahradám:[ Seminářská zahrada | zahrada Nebozízek | Růžový sad | Petřínské sady | Strahovská zahrada | Lobkovická zahrada ]
AKTUÁLNĚ: - |
zdeZákladní údaje:Území MČ: MČ Praha 1 Přístupnost pro veřejnost, spojení MHD:Všechny zahrady (kromě Lobkovické) jsou veřejnosti celoročně přístupné bez omezení. Vstupy do parku se schody:
Bezbariérové vstupy do parku:
|
zdeOrientační mapa (letecký snímek) s vyznačením jednotlivých zahrad včetně sousedící zahrady Kinských:
zdePohyb psů (zahrady vrchu Petřína)-mapa
|
Sportovní a volnočasové aktivity
|
Chráněná příroda a zeleň (Atlas ŽP)
|
Letecké snímky
|
zdeZajímavosti:
zdeLanová dráha na Petřín
Lanová dráha na Petřín je pozemní lanová dráha zajišťující přepravu osob na vrch Petřín. Pravidelná přeprava cestujících byla zahájena v červenci 1891. Původně byly vagony taženy systémem vodní převahy, později v roce 1932 byla lanovka elektrifikována. V roce 1965 a 1967 došlo na Petříně vlivem dlouhotrvajících dešťů k sesuvům půdy, které způsobily poničení části drážního tělesa. Opětovný pravidelný provoz byl zahájen až v červnu 1985 a dráha v tomto provedení funguje dodnes.
Lanovka vyjíždí z dolní stanice Újezd, která je umístěna nedaleko stejnojmenné tramvajové zastávky, přes Nebozízek na Petřín.
V provozu je celotýdenně od 9.00 do 23.30 hod. v intervalu 15 minut (v letním období má od 10.00 do 18.00 hod. interval 10 minut). Na jaře a na podzim však probíhají pravidelné revize, během kterých lanovka nejezdí.
GPS: 50°4'57.260"N, 14°24'13.569"E
zdeHladová zeď (7)
Tuto hradbu nechal vybudovat v letech 1360-1362 český král a císař Karel IV. (1346-1378) jako stavbu posilující opevnění Menšího Města pražského (Malá Strana) a rovněž Pražského hradu proti případnému útoku ze západní a jižní strany. Dalším účelem bylo rozšíření prostoru pro městskou zástavbu, která byla doposud tísněna starým přemyslovským opevněním. Zeď se táhla od prostoru Újezdu až po Strahov a dál za něj k Hradčanům, dosahovala výšky 4 - 4,5 m při šířce 1,8 m a zpevňovalo ji osm věží. Opatřena byla cimbuřím, ochozem a střílnami, jako stavební materiál byla užita opuka. Díky ní se podstatně rozšířil prostor chráněný fortifikačně, např. o Petřín či Újezd. Název Hladová se objevil až později a odvozuje se od hladomoru z roku 1361, kdy patrně část chudiny našla jistotu výdělku v krušných časech na stavbě opevnění, jež ovšem vznikalo pouze ze strategických důvodů.
Hladová zeď, nazývaná také zdí zubatou či chlebovou, prošla mnoha rekonstrukcemi, například v době Ferdinanda II, poté za panování Marie Terezie, po vyhlášení republiky v letech 1923-5 či po roce 1975. V roce 2009 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce, která započala v 90. letech minulého století.
Dnes je zeď dlouhá 1178 metrů, široká je průměrně 170 cm a vysoká kolem osmi metrů
GPS: 50°4'50.520"N, 14°24'5.530"E