Městská zeleň - obnova

(Informace z ročenky Praha životní prostředí 2005 a ročenky Praha životní prostředí 2004)

 

Parky I. kategorie

Královská obora - Stromovka

V roce 2005 se správce královské obory Odbor ochrany prostředí MHMP soustředil zejména na „drobné“ stavební práce a úpravy vegetace tak, aby byl zachován charakteristický ráz parku.

Mimo těchto prací bylo investováno také do nového vybavení parku. Vzniklo např. nové dětské hřiště „Nad Štolou“ a na stávajícím dětském hřišti „Kaštánek“ se staví objekt zázemí, ve kterém budou v parku chybějící veřejné WC a místnost pro ostrahu hřiště. Budují – obnovují se i původní jezdecké schody v jižní části Stromovky. Na tyto nové investice bylo vynaloženo necelé 3 000 000,- Kč.

V Královské oboře - Stromovce bylo do podzimu 2005 provedeno velké množství stavebních úprav a drobných oprav technického vybavení. Konkrétně se jednalo o:

• odstranění sedimentů z Malé Říčky,
• opravu Rudolfovy štoly a zdí u Císařského Mlýna,
• opravu zpevněných ploch na dětském hřišti „Sputnik“ (kde byla v roce 2004 instalována oblíbená atrakce – provazová pyramida),
• oprava drobného mobiliáře (nátěr laviček, zábradlí a obnova piktogramů),
• v rámci údržby parků se dále provádí zprůchodnění a pravidelné čištění dešťové kanalizace, včetně drobných oprav. V listopadu 2005 byla zahájena oprava havarijního stavu napouštění Horního rybníka.

V rámci stavebních prací pokračuje rekultivace rozsáhlých ploch, které byly nejvíce zničeny povodní, tzn. upravují se louky v okolí Malé Říčky a pokračuje i odstraňování dalších suchých stromů, kterých ještě třetí rok po povodni uschlo 224 ks.

Podařilo se úspěšně rekonstruovat i původní hájovnu, která slouží jako zázemí zahradní údržby.

V parku je prováděna pravidelná údržba stromů, která se provádí většinou za pomoci horolezecké techniky.

Zahradníci mimo takzvanou základní údržbu, za cca 8 000 000,- Kč, vysázeli v parku množství nových atraktivních rostlin (cibuloviny, rododendrony, azalky a růže). Po neblahých zkušenostech z minulých let jsou výsadby atraktivních keřů jištěny proti krádeži kotvením.

Výsadby: 14 000 ks rododendronů, 600 ks okrasných keřů, 29 000 ks cibulovin (krokusy, sněženky, narcisy, modřence aj.), 600 ks trvalek.

 

Obora Hvězda

V červnu 2005 byla dokončena rekonstrukce parteru letohrádku Hvězda v oboře Hvězda. Parter bezprostředně navazuje na obnovenou hlavní parkovou osu. Obvodová cesta parteru byla rekonstruována celkově včetně podkladních vrstev s utuženým mlatovým, vodopropustným povrchem s barevností opuky, jako materiálu místně příslušného. Původní devastované schodiště proti letohrádku bylo nahrazeno novým z vápence. Dle požadavků památkové péče je prostor parteru řešen s maximální jednoduchostí.

V restaurované ohradní zdi byla v roce 2005 osazena nová dubová vrata a brankami pro pěší. S obnovou ohradní zdi se bude pokračovat v dalších úsecích zničených nevhodnou stavební úpravou (betonový nástřik na ocelovou síť z šedesátých let minulého století), která vedla k celkové destrukci původního opukového zdiva. Na opravené oborní zdi byl proveden nátěr proti graffiti.

V severozápadní části obory je vybudován nový rybník (viz vodní toky a nádrže).

 

Komplex zahrad na vrchu Petřín

V září 2005 byla zahájena oprava ohradní zdi Lobkovické zahrady, včetně přilehlých schodišť.

V rámci obnovy Petřínských zahrad pokračují projekční práce (dokumentace pro územní řízení) na lokalitu Park u Rozhledny a západní část Růžového sadu.

V roce 2005 byly dále projekčně zpracovány pěší trasy v Seminářské zahradě.

Projednává se nové víceúčelové hřiště při Hellichově ulici (realizace 2006).

V rámci údržby parku je prováděno pravidelné čištění a opravy podzemních štol, údržba zavlažování a opravy drobného mobiliáře.

Je připraven projekt závlah růžového sadu.

Výsadby: 3470 ks letniček (Jiřinkový sad), 28 000 ks cibulovin (sněženky, ladoňky tulipány, narcisy aj.), 550 ks půdopokryvných stálezelených rostlin (hedery), 450 ks habrů (nový živý plot v Jiřinkovém sadě).

 

Zahrada Kinských

Na jaře 2005 byla ukončena úprava okolí letohrádku, zahrnující rekonstrukci stávající a vybudování nových zahradních cest a vyhlídek. Součástí této etapy obnovy zahrady Kinských byla rekonstrukce vodní kruhové nádrže s vodotryskem a výstavba nové eliptické kašny včetně dešťové kanalizace a inženýrských sítí. Na ploše celého parteru je dnes proveden nový parkový trávník s uložením automatické závlahy s novými lavičkami. Samozřejmostí bylo doplnění zeleně novou výsadbou značného množství dřevin a bylin.

Stavební práce proběhly také ve svahová části zahrady od letohrádku ke strahovským kolejím. V její západní části jsou provedeny nové povrchy komunikací ze žulové dlažby včetně uložení dešťové kanalizace, opraveny vstupy do podzemních štol svádějících přírodní zdroje vody a novou tvář dostala po zásadních úpravách i obě jezírka, touto podzemní vodou plněná. Nově bylo instalováno veřejné parkové osvětlení včetně nasvětlení jezírka a jiné zahradní architektury.

Projekčně jsou připraveny i další etapy obnovy tzn. Rekonstrukce dalších obvodových zdí a pěšin ve svahové části zahrady.

Pravidelně se prování údržba a opravy podzemních štol, údržba zavlažování a opravy drobného mobiliáře (nátěry laviček, opravy zábradlí) a herních prvků.

 

Letenské sady

V roce 2004 byla dokončena III. etapa obnovy Letenských sadů, v roce 2005 proběhla projektová příprava II. etapy obnovy (okolí zámečku), která bude zahájena v průběhu roku 2006.

Na podzim 2005 se uskutečnilo výběrové řízení na dodavatele stavby – Veřejné WC a občerstvení na Baště Sv. Máří Magdalény v Letenských sadech. Realizace bude zahájena a ukončena v roce 2006.

V souvislosti s obnovou Letenských sadů byla provedena rekonstrukce okrasného bazénku u pavilónu Expo.

V současné době se projednává rekonstrukce dětského hřiště v Kostelní ulici.

Od roku 2004 probíhá revitalizace Letenských svahů, kácení a postupné výsadby původních dřevin (obnova nefunkčního biokoridoru). Také byla zahájena náhrada části keřového patra výsadbou trvalek a vřesovištních rostlin (rododendrony, vřesovce, vřesy) ve vybraných částech sadů.

Výsadby: 1300 ks vřesovištních rostlin (rododendrony, vřesy, vřesovce), 9100 ks trvalek (barvínek, kakost, sasanka aj.), 1100 ks půdopokryvných stálezelených rostlin (hedery), 3000 ks cibulovin (narcisy, ocúny, krokusy, modřence aj.).

Součástí běžné údržby jsou opravy mobiliáře a opravy herních prvků.

 

Park na vrchu Vítkově

V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí na obnovu centrální části parku a byla zpracována projektová dokumentace ke stavebnímu řízení. Projekt počítá s obnovou a vybudováním velkého parkového okruhu, atypickými dětskými hřišti i zahradní restaurací s vyhlídkou.

Mimo zpracování standardních dokumentací na vybrané části parků jsou vyhodnoceny architektonické soutěže, které vypsal Odbor ochrany prostředí. Konkrétně se jedná o park pod rozhlednou v Praze 1 a centrální část Královské obory Praze 7.

zde

 

Stromořadí

Od roku 1995, kdy hlavní město zahájilo projekt Praha stromům – stromy Praze, v jehož rámci započala systematická obnova uličních stromořadí, se podařilo v ulicích města vysadit více než 2700 nových stromů.

I v roce 2005 pokračuje postupná obnova uličních stromořadí. Magistrát hl. m. Prahy uzavřel s Technickou správou komunikací smlouvu o „Zabezpečení péče o vybranou silniční vegetaci“, jejímž předmětem je zabezpečení pravidelné péče o stromořadí I. kategorie. Péčí o stromořadí se rozumí obnova stromořadí, tj. nezbytné kácení, náhrady odstraněných stromů a dosadby chybějících stromů ve stromořadích (ve stávajících i nově budovaných rabátkách) a údržba stromořadí.

Počet nově vysazovaných stromů v uličních stromořadích značně převyšuje počet stromů kácených.

Obnova stromořadí v roce 2005

Korunní Praha 3

Bezprostředně po provedení první etapy tj. kácení 8 stromů bylo vysazeno cca 18 kusů nových stromů akátů Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’ (obvod kmene 18–20 cm).

Korunní Praha 2

Obnova stromořadí se provádí ve dvou etapách. V roce 2005 proběhla obnova na severní straně ulice (tj. kácení 32 stromů) a následně (nejpozději do 3 let) proběhne na jižní straně ulice. Ihned po vykácení bylo vysazeno cca 52 kusů nových stromů akátů Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’ (obvod kmene 18–20 cm).

Celkově bylo v ulici Korunní, po celé její délce, od roku 2004 vysazeno 142 ks nových stromů – akátů Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’ (obvod kmene 18–20 cm).

Korunovační, Praha 7

Bezprostředně po kácení (tj. 2 stromy) bylo vysazeno 34 kusů nových stromů:

• 17 ks Fraxinus excelsior ‘Atlas’ (obvod kmene 16–18 cm),
• 7 ks Aesculus x carnea ‘Briotii’ (obvod kmene 18–20 cm),
• 10 ks Robinia pseudoacacia (obvod kmene 18–20 cm).

Starostrašnická, Praha 10

Obnova stromořadí je plánována ve dvou etapách. Na západní straně ulice bylo v roce 2005 pokáceno 10 stromů. Bezprostředně po provedení první etapy kácení bylo vysazeno 34 kusů nových stromů – akátů Robinia pseudoacacia ‘Bessoniana’ (obvod kmene 18–20 cm). Následně nejpozději však do 3 let, bude provedena obnova stromořadí na východní straně ulice.

Záhřebská, Praha 2

Rekonstrukce byla zahájena již v roce 2004 a probíhala v několika etapách, poslední etapa byla dokončena v listopadu 2005. Celkem bylo pokáceno 43 starých a nemocných stromů a vysazeno 75 stromů nových:

• 69 ks Crataegus monogyna ‘Stricta’ (obvod kmene 18–20 cm),
• 6 ks Sorbus aria ‘Magnifica‘ (obvod kmene 18–20 cm).

Šrobárova, Praha 3 (10)

V červnu 2005 byla provedena výsadba 17 ks stromů Platanus acerifolia ‘Pyramidalis’.

Domažlická, Praha 3

V druhé půli roku 2005 byla dokončena celková obnova stromořadí v ulici Domažlická. Celkově bylo v ulici postupně pokáceno cca 54 kusů přestárlých akátů. První etapa výsadeb proběhla v roce 2001 a bylo vysazeno 27 ks akátů Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’ (obvod kmene 16–18 cm). V roce 2005 pak bylo vysazeno 25 ks Robinia pseudoacacia ‘Monophylla’.

Všechny nové výsadby zůstávají v péči Odboru ochrany prostředí MHMP.

V roce 2005 bylo na obnovu pražských stromořadí vynaloženo cca 7 mil. Kč.

Na údržbu pražských stromořadí bylo v roce 2005 vynaloženo cca 5,6 mil. Kč.

zde

 

Výsadba lesů v roce 2005

A) Nové plochy lesa

1. Pozemek 1330/65 a 1475/3 k.ú. Dolní Počernice – na ploše 28 100 m² výsadba lesa (11 400 ks dub, 3400 lípa, 1700 jasan, 1600 habr, 500 douglaska, 300 modřín, 300 olše). Založení trávníku na ploše 1400 m².

2. Pozemek p.č. 564/3 k.ú. Šeberov – výsadba lesa na ploše 37 700 m² (28 200 ks dubu, 2000 lípy, 2000 jasan, 3000 habr, 900 babyka, 3700 ks keřů), luční porost na ploše 14 300 m², výsadba alejových stromů 21 kusů.

3. Lesopark Dolní Počernice pozemek 1493 k.ú. Dolní Počernice a 1856/52 k.ú. Dubeč: výsadba lesa na ploše 22 000 m² (7800 ks dubu, 2500 lípy, 200 jasan, 1500 javor mléč, 700 habr, 200 třešeň ptačí, 1200 borovice, 500 modřín, 1000 douglaska).

4. Zalesnění p.č. 659/1 a 660/1 k.ú. Újezd u Průhonic: na ploše 9900 m² výsadba lesa (5000 ks dubu, 1800 lípa, 200 modřín, 500 habr, 600 jasan, 400 javor mléč, 300 ks jilm).

5. Biokoridor a biocentrum Satalice (mezi ulicemi K Radonicům a K cihelně): výsadby na celkové ploše 57 640 m². Z toho 36 000 m² výsadba lesa, zbytek luční porost. Celkem vysazeno 18 650 ks lesních sazenic (duby, lípy, habry, buky, javory), 910 ks poloodrostků (lípa, dub, javor klen, jeřáb, třešeň, hrušeň, jabloň lesní, lípa), 264 odrostků (borovice, bříza, dub, jeřáb, lípa, modřín) a 1500 ks keřů. Plocha lesních výsadeb je oplocena.

Celkem vysázeno 133 700 m² nových ploch lesa na zemědělských půdách.

B) Obnova lesa

Ve stávajících lesích bylo v rámci obnovy lesa znovu osázeno 111 400 m², dřevinná skladba (celkem 21 druhů dřevin):

Dřevinná skladba			Počet kusů
Borovice lesní		Pinus silvestris	9 705
Modřín opadavý		Larix decidua	6 220
Jedle bělokorá		Abies alba	3 600
Douglaska tisolistá		Pseudotsuga menziesii	3 600
Borovice vejmutovka		Pinus strobus	150
Smrk omorika		Picea omorika	640
Jehličnany (23,8 %)			23 915
Dub zimní		Quercus petraea	41 990
Dub červený		Quercus rubra	500
Dub šípák		Quercus pubescens	400
Buk lesní		Fagus silvatica	11 600
Habr obecný		Carpinus betulus	3 550
Lípa malolistá		Tillia	10 700
Javor mléč		Acer pseudoplatanus	3 300
Jasan ztepilý		Fraxinus excelsior	750
Olše lepkavá		Alnus glutinosa	750
Bříza bělokorá		Betula pendula	20
Jeřáb břek		Sorbus torminalis	600
Jeřáb muk		Sorbus aria	30
Ořešák černý		Junglans nigra	610
Jilm habrolistý		Ulnus carpinifolia	1 100
Třešeň ptačí		Cerasus avium	770
Listnáče (76,2 %)			76 670
Celkem (100 %)			100 585

 

Obr. Výsadby ve stávajících lesích – podle druhů celkem, 2005

Zdroj: OOP MHMP

Obr. Výsadby ve stávajících lesích – celkem, 2005

Zdroj: OOP MHMP

Obr. Jehličnaté stromy – výsadby ve stávajících lesích, podle druhu, 2005

Zdroj: OOP MHMP

Obr. Listnaté stromy – výsadby ve stávajících lesích, podle druhu, 2005

Zdroj: OOP MHMP

zde

 

Správa vodních toků a nádrží

V roce 2005 byla zaměřena pozornost OOP MHMP a Lesů hl. m. Prahy zejména na revitalizace pražských rybníků a nádrží. Projekt s názvem Obnova a revitalizace pražských nádrží byl zahájen již v roce 2003 a v roce 2005 pokračoval čtyřmi významnými stavbami.

Obnova původního rybníku v oboře Hvězda

Projekt obnovy rybníka v oboře Hvězda vznikl na základě historické studie tohoto území, která odhalila existenci hned několika vodních ploch v oboře. Současný rybník vznikl na místě historického rybníka zaniklého někdy v 17. století, kde ještě před zahájením stavby byly patrné jeho zbytky. Rybník v oboře Hvězda je boční nádrž s plochou hladiny 2257 m² a objemem 2354 m³. Napájen je obnoveným náhonem z potoka od studánky Světluška, kde byl vybudován nový rozdělovací objekt. Ten zajišťuje rovnoměrný tok vody do rybníka i do původního mokřadu, kde se vyskytuje řada vzácných živočichů a rostlin. Rozvoj mokřadu je spojen s ukončením odběru pitné vody ze studánky Světluška. Mokřad je přirozenou součástí lužního lesa ve Hvězdě a je zařazen do území evropsky významných lokalit Natura 2000.

Z náhonu voda vtéká do rybníka přes kamennou kaskádu. Jako manipulační objekt je na rybníce osazen požerák s dvojitým hrazením, který je umístěn přímo v tělese hráze tak, aby nikterak nenarušoval přírodní vzhled rybníka. Vody z mokřadu a rybníka jsou odvedeny otevřeným zemním korytem do Litovického potoka, které je v místě pěšiny přemostěno dřevěnou lávkou pro pěší. Veškeré kamenné objekty jsou provedeny s křemitého porfýru vzhledem i strukturou podobnému pískovci, který se v této lokalitě hojně vyskytuje.

Nedílnou součástí rybníka je i několik dřevěných prvků, sloužících k odpočinku a posezení a krátká dřevěná stezka do mokřadu v podhrází.

Vzhledem k tomu, že potok Světluška, kterým je rybník napájen, je z větší části sycen vodou z podzemních štol jedná se o jeden z nejčistších rybníků v Praze.

Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu 4 500 000 Kč.

 

Revitalizace retenční nádrže N1 Stodůlky

Retenční nádrž N1 Stodůlky nebyla od svého vzniku nikdy čištěna proto byla v roce 2005 provedena celková revitalizace nádrže.

Po výlovu na podzim 2004 zůstala již nádrž vypuštěna a v průběhu zimních měsíců 2005 bylo odvezeno cca 6000 m³ sedimentu. Součástí odbahnění bylo i vytvoření malého ostrůvku v západní části nádrže. Ostrůvek má oválný tvar o rozměrech cca 10 x 5 m a slouží jako hnízdiště a úkryt pro vodní ptactvo a jiné vodní živočichy.

V návaznosti na odbahnění nádrže byla provedena i oprava břehů. Pro stabilizaci narušených břehů bylo z estetických důvodů vybráno vegetační opevnění z kokosových válců a rohoží osázenými vodními rostlinami (kosatec žlutý – iris pseudacorus, kyprej vrbice – lythrum salicaria, ostřice ostrá – carex acutiformis). V Praze byl tento způsob opevnění použit poprvé a vycházelo se ze zkušeností z polské Gdyně, kde již několik let tento způsob opevnění funguje v místním parku. Práce na okolí retenční nádrže pokračovaly ještě v podzimních měsících, kdy byly provedeny výsadby doprovodné zeleně na pravém břehu a na ostrově. Levý břeh a hráz zůstanou neosázeny, protože zde vede hlavní komunikační tepna Centrálního parku a zůstane tak otevřen výhled na celou nádrž včetně ostrova.

Na ostrov byla vysazena jako dominanta smuteční vrba. Na březích v těsné blízkosti hladiny pak skupinky olší a keřových vrb. Revitalizaci prováděla firma Navimor a Lesy hl. m. Prahy za cenu 6 000 000 Kč.

 

Revitalizace Čimického rybníka

Vlivem urbanizace městské části v 70. letech došlo ke ztrátě vody a zarůstání Čimického rybníka. Proto byl v letech 2003–2005 zpracováván projekt celkové revitalizace rybníka. Ta byla zahájena v dubnu 2005 a probíhala ve dvou etapách. Jelikož první etapa byla zahájena v době kdy se v rybníce vyskytovali pulci ropuchy obecné, byla před hrází provedena provizorní hrázka tak, aby stavba mohla probíhat i při částečně napuštěném rybníku a obojživelníci mohli nerušeně opustit rybník. V první etapě byly odstraněny veškeré staré nefunkční objekty a původní opevnění hráze. Následně byl v místě původního přelivu postaven nový požerák a návodní líc hráze byl utěsněn jílovitou zeminou a opevněn kamennou dlažbou.

Druhá etapa revitalizace byla zahájena až v létě po dokončení vývoje pulců ropuchy obecné. Ta spočívala v úpravě břehů, vytěžení sedimentu a vegetačních úpravách. Vlastní dno rybníka bylo upraveno tak, aby rybník plnil nejen funkci krajinotvornou a estetickou, ale také ekologickou. Mělké části s porostem rákosu, které jsou nezbytné pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění vodních ptáků (zejména slípky zelenonohé) byly na levém břehu ponechány. U zazeměného nátoku do rybníka rostla skupina vrb. Terén kolem byl dotvarován tak, aby tvořily malý ostrůvek oddělený vodou s dostatečnou hloubkou, aby nedošlo k zarůstání vegetací. Pravý břeh a dolní část rybníka byl dotvarován tak, aby i zde nedocházelo k zarůstání vegetací a zůstala zde volná vodní hladina. Aby rybník byl opravdu ten pravý rybník, bylo na hrázi vysázeno deset dubů a vybudováno malé posezení pro kolemjdoucí. V současné době je rybník ve zkušebním provozu a je sledována jeho hladina. Nedojde-li z jara k jeho úplnému napuštění bude provedeno další zatěsnění obsypů stoky F v prostoru hráze. Stavbu prováděla organizace Lesy hl. m. Prahy za cenu 6 000 000 Kč.

 

Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka

Rekonstrukce Velkého Počernického rybníka byla zahájena v březnu 2005 a je to projekt, který je spolufinancován Evropskou unií a Ministerstvem pro místní rozvoj. Rekonstrukce Počernického rybníku je rozdělena do dvou etap. V průběhu první etapy byla provedena oprava hráze, bezpečnostního přelivu včetně přemostění. Historický pískovcový most byl zcela zrenovován a byl opatřen novým zábradlím z pískovce. Bezpečnostní přeliv byl nově vyzděn z křemitého porfýru a veškeré staré betonové konstrukce byly odstraněny či obloženy kamenem. Z hráze bylo odtěženo staré opevnění, návodní líc byl vysvahován do mírného sklonu a byl obložen kamennou dlažbou. V druhé etapě, která bude dokončena až v dubnu 2006, se provádí výstavba nové kamenné výpusti, oprava rozdělovacího objektu, obnova dělící hrázky obtoku a odbahnění 60 600 m³ bahna. Bahno je vyváženo na okolní pole a louky a jsou jím rekultivovány i staré skládky. Část je použita na výstavbu ostrova a vytvoření litorální zóny. Vegetační úpravy navazují na probíhající celkovou rekonstrukci zámeckého parku.

Řešení rekonstrukce a termíny všech prací jsou přizpůsobeny době hnízdění zjištěných druhů ptáků, rozmnožování a roční aktivitě obojživelníků i biologii bezobratlých.

V červenci 2005 byla dokončena revitalizace Dalejského potoka v Hlubočepích, která byla zahájena v květnu 2004. Koryto potoka bylo zdevastované, plné sedimentu a náletových dřevin, čímž byla značně snížena jeho kapacita. Původní dlažba byla zcela zničena a nábřežní zdi, které lemují celé koryto byly podemlety, místy zcela chyběly.

Oprava koryta byla řešena jako technická revitalizace s maximálním využitím přírodních prvků. Kamenné koryto bylo rozčleněno několika stupni s vývarem, čímž dochází ke střídání hlubších (klidnějších) a mělčích (rychlejších) úseků. Dále byly mimo proudnici vytvořeny zářezy pro umístění vlhkomilné vegetace, zejména rákosu a kosatců. Členité dno a vybudované mokřadní ostrůvky jsou velmi důležité pro rozvoj života ve vodě a celkovou rozmanitost vodních živočichů i rostlin.

Kamenné nábřežní zdi byly opraveny a opatřeny kamennou stabilizační patkou. Část zdi v přírodní památce Pod školou byla zrušena a břehy se zpevnily pouze kokosovými válci se zapěstovanou vegetací. Tam, kde v těsné blízkosti zdí rostly vzrostlé olše, byly kamenné zdi přerušeny a nahrazeny dřevěnou pružnou palisádou. Toto opatření umožňuje ponechat v těsné blízkosti vodního toku vzrostlé dřeviny a zároveň se vyvarovat neustálému porušování pevných opevnění.

Kromě staveb probíhalo celý rok 2005 sledování kvality vody v pražských potocích, byl zpracován biologický průzkum 24 vodních nádrží, pasport Kunratického potoka, byl dokončen generel Litovicko-Šáreckého potoka a projektová příprava pro stavby plánované na rok 2006.

zde

 

Péče o zvláště chráněná území 2005

Kromě obvyklého hospodaření v lesích stojí za zmínku např. přeměna nepůvodních akátových porostů v PP Modřanská rokle na druhově původní směs s převahou dubů. Podobně v PR Prokopské údolí byla smýcena část nepůvodního porostu borovice černé a nahrazena opět především dubem.

Výrazně byl upraven způsob obhospodařování vlhkých až mokrých luk v PP Hrnčířské louky, zejména s ohledem na bezobratlé. Celá řada fytofágních druhů hmyzu je vázána na konkrétní trávy či byliny. Tím, že se ponechá část bylinného patra neposečená po určitou část roku, umožní se výše zmíněným druhům dokončit svůj vývoj. Obdobně se postupuje i u dalších travních společenstev (např. PP V hrobech, PP Trojská).

V roce 2005 byla zahájena údržba delší dobu nesečených luk, které začaly významně zarůstat nežádoucími, především na dusík vázanými bylinami, jako jsou kopřivy či bršlice. Jde např. o PP Čimické údolí nebo o PP Lítožnice. V této souvislosti došlo i k obnově takřka zaniklých luk, které téměř zmizely pod agresivním tlakem bezu černého (PR Vinořský park).

Již několik let probíhá v Praze na vybraných plochách řízená pastva smíšeného stáda ovcí a koz. V roce 2005 byla pastva rozšířena i na další cenné lokality, kterým takový způsob obhospodařování svědčí (např. v PR Prokopské údolí, PP Čimické údolí). Svěží louky v PR Mýto od letošního roku spásají koně.

Výrazně se pokročilo v odstraňování křovin, které zarůstají především botanicky a entomologicky cenné stepní lokality (např. PP Sedlecké skály, PP Baba, PP Bohnické údolí, PP Zámky či PP Branické skály).

Kromě již dlouhodobě udržovaných rákosových porostů se začaly kosit také několikahektarové rákosové porosty v PP Počernický rybník a zvětšily se zásahové plochy v PR V Pískovně nebo v PP Lítožnice.

V roce 2005 bylo dále dokončeno odbahňování jednoho z původních říčních koryt řeky Berounky, dnes PP Krňák, které bylo dlouhodobě nežádoucí měrou zanášeno sedimenty a pověstnou poslední kapku přidala povodeň v roce 2002.

V roce 2005 se začaly udržovat nebo se významně zlepšila údržba dlouhodobě zanedbaných ovocných sadů v PR Divoká Šárka, PP Lítožnice a PP Čimické údolí.

Pokročilo se také v očišťování skalních profilů od nežádoucích keřů, které jednak rozrušují svými kořeny jednotlivé skály, ale často také zakrývají předmět ochrany, tedy specifický geologický profil (např. PR Podhoří, PP U branického pivovaru).

V neposlední řadě byla odstraněna celá řada černých skládek. O některých z nich se dalo říci, že hyzdily okolí již desetiletí (např. v PP Počernický rybník, PP Skalka nebo PP Prosecké skály).