Odpadní voda

(informace z ročenky Praha ŽP 2004)

Legislativní požadavky na čištění odpadních vod v ČR

Od 1. 1. 2002 nabyl účinnosti nový vodní zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů, schválený dne 28. června 2001. Zákon byl několikrát novelizován, naposledy zákonem č. 20/2004 Sb. a harmonizuje již naše předpisy ve vodním hospodářství se směrnicemi EU.

I když vodní zákon řadu povinností stanovil fysickým a právnickým osobám přímo, ponechal stanovení hodnot přípustného znečištění pro vypouštění odpadních vod do vodních toků nadále v kompetenci vlády ČR (dle § 38 odstavce 5 stanoví přípustné hodnoty vláda svým nařízením). Proto dne 29. 1. 2003 schválila vláda s účinností od 1. března 2003 nové nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Pro státy v EU je závazná Směrnice Rady Evropského hospodářského společenství z 21. 5. 1991 91/271/EEC, o čištění městských odpadních vod. Pro orientaci v problému porovnejme v emisních standardech nároky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. (dále jen NV 61) a Směrnice EU na jakost vypouštěných odpadních vod.

 

Tab. - Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod dle nařízení vlády ČR č. 61/2003 Sb.

Velikost zdroje (EO) Source size (p.e.)	BSK5 BOD [mg.l-1]		CHSKCr COD [mg.l-1]		NL Insoluble matter [mg.l-1]		N-NH4+ [mg.l-1]		Ncelk* Ntotal* [mg.l-1]		Pcelk* Ptotal* [mg.l-1]
	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
501–2000	30	60	125	180	35	70	–	–	–	–	–	–
2001–10 000	25	50	120	170	30	60	15	30	–	–	–	–
10 001–100 000	20	40	90	130	25	50	–	–	15	20	2	6
Nad / Over 100 000	15	30	75	125	20	40	–	–	10	20	1	3

* Hodnoty „p“ jsou přípustné koncentrace a mohou být překročeny v povolené míře, kterou udává příloha č. 5 NV 61.
Hodnoty „p*“ pro N_celk* a P_celk* jsou roční průměry. Hodnoty „m“ jsou nepřekročitelné maximální koncentrace.

 

Tab. - Směrnice EU 91/271/EHS

Zdroj znečištění (EO) Pollution source (p.e.)	BSK5 BOD [mg.l-1]	CHSKCr COD [mg.l-1]	NL Insoluble matter [mg.l-1]	Ncelk* Ntotal* [mg.l-1]	Pcelk* Ptotal* [mg.l-1]
2000 –10 000	25	125	60	–	–
10 001–100 000	25	125	35	15	2
Nad / Over 100 000	25	125	35	10	1

* Pouze pro citlivé oblasti a hodnotí se roční průměr. Hodnoty ostatních ukazatelů mohou být překročeny v povolené míře. Míra překročení je stejná, jako u NV 61, které tabulku překročení převzalo ze směrnice EU. Nepřekročitelná maxima mohou dosahovat dvojnásobku uvedených hodnot.

Z uvedených tabulek je patrné, že požadavky na vypouštěné znečištění v odpadních vodách ve směrnici EU jsou mírnější nežli v ČR. Lze konstatovat, že NV 61 paušálně zavedlo velmi přísné limity, a čistírny s větší kapacitou než 10 000 ekvivalentních obyvatel, které by vyhověly požadavkům Směrnice Rady č. 91/271/EEC (bez citlivých oblastí) budou muset být podle NV 61 rekonstruovány. Výhoda Směrnice EU 91/271/EEC spočívá v tom, že umožňuje vymezit svým členským státům priority v ochraně vod vyhlášením tzv. „citlivých oblastí“ a postupovat při jejich revizích každé čtyři roky i podle ekonomických možností.

O tuto výhodu „postupovat dle ekonomických možností“ však občany ČR připravila vláda svým nařízením, když NV 61 do „citlivých oblastí“ zahrnulo celé území České republiky. Podmínky tohoto NV musí všechny čistírny v ČR splňovat nejdéle do 31. 12. 2010.

 

Odvádění a čištění splaškových vod

Centrální kanalizační síť byla v Praze založena jako jednotná, která odvádí směs splaškové a dešťové vody jedním potrubím. Nově budovaná sídliště na okrajích Prahy mají kanalizační síť oddílnou, která nesměšuje splaškové a dešťové vody a odvádí je oddělenými soustavami. Sídlištní splaškové sítě jsou připojeny na kmenové stoky jednotné centrální soustavy. Tato soustava odvádí vody do Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy na Císařském ostrově v Bubenči (dále jen ÚČOV). Kromě ÚČOV jsou na území hl. m. Prahy v provozu nebo v rekonstrukci další pobočné (lokální) čistírny odpadních vod (celkem 24), do kterých ústí povětšinou splašková kanalizační síť (jednotnou síť mají pouze 3 čistírny) a slouží malým městským částem, které v minulosti byly samostatnými obcemi.

V současné době ÚČOV nesplňuje velmi přísné požadavky na vypouštěné znečištění v ukazatelích celkového dusíku a celkového fosforu dle nového NV 61. Protože Intenzifikace ÚČOV – etepa Ia. byla projektována v roce 1994 na limity vypouštěného znečištění podle tehdy platného nařízení vlády ČR č. 171/1992 Sb., které z dusíkatých sloučenin limitovalo jenom amoniakální dusík, udělil dne 22. 11. 2000 vodoprávní úřad povolení k vypouštění z ÚČOV pouze do 31. 12. 2005. Do tohoto data má být vydáno nové povolení, jehož hodnoty měly splňovat limity dle NV 61.

Množství povolená Odborem výstavby MHMP č.j. MHMP-76063/2000/VYS/Tr ze dne 22. 11. 2000 pro vypouštění vyčištěných odpadních vod z Ústřední čistírny odpadních vod hl. m. Prahy do toku Vltavy v říčním kilometru 43,3 jsou uvedeny v tabulkách:

 

Tab. - Povolená množství vypouštěných odpadních vod

	Q24	Qden / day	Qmax	Qrok / year
ÚČOV Praha CWWTP Prague	6,0 m3.s-1	7,0 m3.s-1	8,2 m3.s-1	189 216 000,0 m3.rok-1 / m3.year-1

Hodnota Q_max platí pouze po dobu jedné hodiny

 

Tab. - Povolené hodnoty vybraných ukazatelů

	BSK5 BOD [mg.l-1]		CHSKCr COD [mg.l-1]		NL Insoluble matter [mg.l-1]		N-NH4+ [mg.l-1]		Pc [mg.l-1]		Nanorg Ninorg [mg.l-1]
	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m	p	m
ÚČOV Praha / CWWTP Prague	20	40	80	140	25	70	12	18	1,8	4	22	32
Pro zimní období / In winter season							18	32			27	40

m = maximálně přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých vzorků vypouštěných odpadních vod
p = přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštěných odpadních vod

Na počátku roku 2003 byl provoz ÚČOV ještě mírně ovlivněn zapracováváním biologického stupně čištění odpadních vod i stabilizováním procesu vyhnívání ve vyhnívacích nádržích. Ke stabilizaci čistírenských procesů přispělo nejenom jarní oteplení, ale i dávkování síranu hlinito-železitého v měsíci březnu a dubnu, které pak v prosinci bylo obnoveno. Ve všech ukazatelích bylo roční vypouštěné znečištění z ÚČOV nižší než povolené.

 

Tab. - Povolená a vypouštěná roční množství znečišťujících látek z ÚČOV, 2003

ÚČOV Praha CWWTP Prague	BSK5 [t.rok-1] BOD [t.year-1]	CHSKCr [t.rok-1] COD [t.year-1]	NL [t.rok-1] Insoluble matter [t.year-1]	N-NH4+ [t.rok-1] [t.year-1]	Pc [t.rok-1] [t.year-1]	Nanorg [t.rok-1] Ninorg [t.year-1]
Povolené / Permitted	2 838,2	13 245,1	3 784,3	1 892,2	238,8	3 784,3
Vypouštěné / Discharged	1 304,0	7 655,0	3 424,0	811,0	199,0	2 802,0

Hodnoty jsou převzaty z ročenky: Vyhodnocení provozu ÚČOV za rok 2003, PVK, a. s., Praha 2004

Vypouštěné znečištění z ÚČOV není jediným zdrojem znečištění recipientů. Jak již bylo vpředu uvedeno, jednotný kanalizační systém v době dešťových přívalů odděluje část smíšené dešťové vody se splašky přímo do recipientů. Avšak v celkové roční bilanci vypouštěného znečištění není podíl tohoto znečištění významný.

 

Tab. - Maxima a dosahované průměry na ÚČOV v období roku 2003

Ukazatel kvality Quality indicator [mg.l-1]	Přítok ÚČOV Inflow to the CWWTP (max)	Odtok ÚČOV Discharge from the CWWTP (max)	Přítok ÚČOV Inflow to the CWWTP	Odtok ÚČOV Discharge from the CWWTP
			průměr 2003 Average in 2003	průměr 2003 Average in 2003
BSK5 / BOD	560,0	37,0	245,0	10,0
CHSK / COD	1 400,0	226,0	666,0	57,0
Nerozp. látky / Insoluble matter	1 100,0	156,0	462,0	24,0
N-NH4	37,0	21,5	28,0	6,3
Nanorg / Ninorg	37,0	27,0	30,0	17,0
Nc / Ntotal	77,0	38,0	55,0	22,0
Pc / Ptotal	17,0	4,1	7,9	1,5

Zdroj: PVK, a. s.

Průměrný přítok odpadních vod na ÚČOV činil v roce 2003 – 4,06 m³.sec^-1, což v porovnání s ročními průměry předcházejících let znamená sice mírný, ale trvalý pokles.

Produkované znečištění, které odchází v odpadních vodách na ÚČOV je limitováno kanalizačním řádem. PVK, a. s. má zřízen útvar, který kontroluje producenty z hlediska dodržování kanalizačního řádu.

 

Tab. - Výsledky kontroly dodržování kanalizačního řádu, 1998–2003

Odvětví Industry	Počet odebraných vzorků / Number of samples taken
	1998		1999		2000		2001		2002		2003
	Celk. Total	Překr. Excd.	Celk. Total	Překr. Excd.	Celk. Total	Překr. Excd.	Celk. Total	Překr. Excd.	Celk. Total	Překr. Excd.	Celk. Total	Překr. Excd.
Strojírenství a elektrotechnika Machinery and electric industry	197	84	144	36	163	111	200	116	236	98	295	134
Chemie Chemical industry	42	30	60	28	61	39	86	28	89	37	56	17
Energetika Energy industry	22	5	21	4	19	6	31	11	12	1	11	1
Potravinářství Food industry	61	36	60	24	52	27	63	31	74	33	34	29
Polygrafie Printing industry	8	2	8	2	7	3	10	7	17	7	6	1
Ostatní / Others	83	19	87	18	82	31	129	51	244	114	24	7
Celkem / Total	413	176	380	112	384	217	519	244	672	290	426	189
%		43		30		57		47		43		44

Zdroj: PVK, a. s.

Z tabulky je patrné, že i když se v roce 2003 snížil jak počet kontrolovaných, tak počet překročených rozborů, procento překročených vzorků je přibližně stejné, což potvrzuje stále trvající značnou nekázeň jednotlivých producentů v plnění vodohospodářského povolení a dodržování kanalizačního řádu.

V tabulce na následující straně jsou uvedeny v jednotlivých letech hodnoty ročních průměrů obsahu vybraných kovů ve vyhnilém kalu z ÚČOV. Vzhledem k tomu, že vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, stanovuje mezní hodnoty koncentrace vybraných rizikových látek pro aplikaci na zemědělskou půdu, jsou uvedeny pro ilustraci i maxima zjištěná v roce 2003 v další tabulce. Z uvedených hodnot je patrné, že pro aplikaci na zemědělskou půdu nevyhovují hodnoty zjištěné u chromu a kadmia, neboť jejich průměrná hodnota již překračuje limitní hodnotu. Problematické použití kalů do zemědělství by bylo i pro zjištěná maxima u všech sledovaných prvků. V rámci chystané Rekonstrukce ÚČOV, která by měla splňovat podmínky legislativy ČR harmonizované s EU, bude i pro obsah rizikových látek v kalech nutno zásadním způsobem vyřešit i kalové hospodářství.

 

Tab. - Obsah vybraných kovů ve vyhnilém lisovaném kalu z ÚČOV v letech 1996–2003 v porovnání s rokem 1989 [mg.kg^-1]

Rok Year	Chrom Chromium	Olovo Lead	Měď Copper	Zinek Zinc	Kadmium Cadmium	Nikl Nickel	Kobalt Cobalt	Rtuť Mercury
1989	742,0	400,0	713,0	2 333,0	22,8	121,0	–
1996	128,4	216,0	356,7	1 681,0	4,9	75,6	74,0	4,9
1997	73,1	191,8	338,1	1 395,0	5,3	58,4	5,2	2,7
1998	79,6	125,1	326,2	1 198,0	4,2	46,5	5,5	2,6
1999	149,6	93,3	266,0	1 144,0	4,0	42,0	8,9	3,9
2000	193,0	89,0	308,0	1 314,0	5,1	41,1	10,1	4,4
2001	227,0	81,0	298,0	1 612,0	3,8	46,5	9,3	3,8
2002	311,0	83,0	322,0	1 544,0	3,6	55,3	9,8	3,1
2003	271,0	119,0	359,0	2 424,0	6,7	67,2	8,7	4,0
Max 2003	410,0	250,0	520,0	3 300,0	22,0	120,0	13,0	7,2
Limit dle ČSN Limit pursuant to Czech Standard	1 000,0	500,0	1 200,0	3 000,0	13,0	200,0	–	10,0
Vyhláška č. 382/01 Sb. Decree No. 382/01 Code	200,0	200,0	500,0	2 500,0	5,0	100,0	–	4,0

Poznámka: Pro informaci jsou uvedeny limitní hodnoty vybraných kovů pro použití kalů:
a) na výrobu průmyslových kompostů dle ČSN 465735, účinnost od 1. 6. 1991,
b) do zemědělské půdy dle vyhl. č. 382/2001 Sb., účinnost od 1. 1. 2002 – udávány jsou mezní koncentrace.

Zdroj: PVK, a. s.