PP Jenerálka
přírodní památka
Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka |
||||||
Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1968 Sb. NVP |
||||||
Katastrální území: Vokovice (Praha 6) |
||||||
Rozloha: 1,51 ha
Důvod ochrany: Skalní výchoz jako význačný geologický a krajinný prvek s výskytem chráněných druhů rostlin, významných společenstev rostlin, živočichů skal a skalních stepí. Ostroh Jenerálky nad soutokem Šáreckého potoka s bezejmenným pravobřežním přítokem je klasickou ukázkou vlivu stanoviště na vegetaci. Zatímco jižní osluněné svahy jsou porostlé teplomilnou skalní stepí s převahou různých trav a jen ojedinělými keři, k severu obrácený svah pokrývá dubohabřina s javorem babykou a množstvím hájových druhů bylin. Na rozmezí těchto dvou zcela odlišných společenstev se vyskytuje řada specifických tzv. lemových druhů (rozrazil ožankolistý, prorostlík srpovitý). Západní strmý skalnatý sráz má pak jen sporý porost skalních štěrbin s kapradinou sleziníkem a občasnými keři skalníku celokrajného. V území se vyskytují vzácné druhy hmyzu. Ostroh je tvořen převážně proterozoickými (starohorními) břidlicemi a prachovci, v jihozápadní části pak prvohorními horninami sopečného původu (diabasové tufy). V minulosti se zde prováděly pokusy o těžbu železné rudy. Dokladem toho je několik lůmků na temeni kopce. Krátká průzkumná štola při západním úpatí ostrohu však zřejmě nesouvisí s pokusem o těžbu, ale spadá nejspíše do doby, kdy se uvažovalo o stavbě nádrže na Šáreckém potoce v této části údolí a bylo třeba prozkoumat pevnost skalního ostrohu Jenerálky. Jméno převzala lokalita od blízkého zámečku, ve kterém sídlila ve 2. polovině 18. století část rakouského generálního štábu. Při jihovýchodní patě hřebene (v ochranném pásmu přírodní památky) se nalézá bývalá cihelna Na salátce, která je významnou paleontologickou lokalitou (zkameněliny v šáreckých břidlicích). V blízkém okolí (Baráčkova cihelna) také byly nalezeny doklady o osídlení již ve starší době kamenné (štípané kamenné nástroje, kosti pravěkých zvířat). Na formování společenstev skalních stepí měla v minulosti významný vliv kosení a pastva domácích zvířat. Proto je od roku 2000 území vždy po určitou dobu vypásáno řízenou pastvou stáda ovcí a koz, případně podle potřeby koseno a redukovány světlomilné keře tak, aby byl citlivě napodobována drobná zemědělská činnost. Právě na tento způsob údržby v minulosti po celá staletí podporoval vývoj teplomilných společenstev rostlin a na ně vázané druhy živočichů.
Prosíme, chovejte se k přírodě ohleduplně !
|