PP Lítožnice

přírodní památka

Kategorie ZCHÚ: Přírodní památka

Zřizovací předpis: Vyhláška č. 5/1988 Sb. NVP

Katastrální území: Dubeč (Praha 10)

Rozloha: 27,99 ha

Plán péče schválen: 14.4.2000

Důvod ochrany: Soustava rybníků a přilehlých luk. Hnízdiště a tahová zastávka ptactva, refugium mnohých obojživelníků.

Přírodní památka Lítožnice zahrnuje tři rybníky na Říčanském potoce, přilehlé podmáčené louky a zalesněné svahy nad pravým břehem potoka. Pestrou mozaiku společenstev doplňuje i starý sad a křovinné porosty. Jméno Lítožnice připomíná zaniklou osadu s tvrzí a kostelem, která stávala ve středověku na levém břehu potoka pod dnešními rybníky.

Rybníky vznikly v polovině 20. století na místě staršího zaniklého rybníka. Záhy se staly významným hnízdištěm i zastávkou mnoha druhů ptáků na tahových cestách. Z významnějších pravidelně hnízdících druhů možno uvést například motáka pochopa, moudivláčka lužního či kopřivku. Na tahu zde byl zastižen mimo jiné severský slavík modráček. Rybníky jsou též bohatou lokalitou na obojživelníky (především skokany).

Také lesní porosty jsou poměrně mladé. Na úpatí svahu Tábora lze nalézt fragmenty dubohabřiny, jinak jde převážně o výsadby nepůvodních druhů - zejména dubu červeného a borovic. I přes tuto druhotnou skladbu však tvoří v zemědělské krajině východního okraje Prahy významné útočiště mnoha živočišných druhů.

Na podmáčených loukách v okolí rybníků lze nalézt nápadný kosatec žlutý, prvosenku jarní či modře kvetoucí brčál menší.

Značná je též krajinářská hodnota území. Vždyť v 16. - 17. století byla v okolí Dubče na Říčanském potoce a jeho přítocích soustava několika desítek rybníků, v pozdějších staletích z převážné většiny zrušených. V Lítožnici se tento prvek opět do krajiny vrací.

Velice Vás prosíme, nerušte v rákosinách hnízdící ptáky (zejména v období duben – červenec) a mějte v okolí rybníků své psy na vodítku.