Revitalizace biokoridoru na Letné

Letenské sady jsou dnes součástí zeleně I. kategorie hl.m. Prahy, známým a oblíbeným místem pro procházky, odpočinek i pro sport. Méně už je známo, že jejich část je také součástí územního systému ekologické stability hlavního města. Část tohoto systému je však nefunkční, především díky tomu, že na území byly vysázeny geograficky nepůvodní, často velmi agresivní dřeviny.

Letenské sady jsou dnes součástí zeleně I. kategorie hl.m. Prahy, známým a oblíbeným místem pro procházky, odpočinek i pro sport. Méně už je známo, že jejich část  je také od doby schválení územního plánu hl.m. Prahy součástí územního systému ekologické stability hlavního města. V rámci tohoto územního systému jsou zde vymezena biocentra a biokoridory, které slouží (nebo by měly v budoucnu sloužit) k zabezpečení volné migrace živých organizmů. Část tohoto systému je však nefunkční, především díky tomu, že na území byly vysázeny geograficky nepůvodní, často velmi agresivní dřeviny,  především akát, kustovnice, škumpa, černá borovice, pajasan a další. Kromě extrémně suchých klimatických podmínek posledních let výsadby některých stanovištně nevhodných dřevin na svazích způsobily, že každoročně řada dřevin zde usychá, a to vede k nutnosti suché stromy odstraňovat, což má za následek zhoršování poměrů pro samotný biokoridor i pro veřejnost. V porostech nepůvodních dřevin nenachází živočichové, a to především ptáci, vhodné prostředí pro hnízdění i pro obživu. Dalším velkým  problémem zdejších svahů je vodní eroze a eroze způsobená neukázněnými návštěvníky území, která způsobuje, že se zemina ze svahů shrnuje dolů a voda ji snáší na níže položené komunikace přes nedostatečně funkční opěrné zdi, kde tvoří často i bariéry.

Magistrát hl.m. Prahy, odbor městské zeleně proto nyní, po období běžné údržby Letenských sadů, hodlá přistoupit ke komplexní revitalizaci území na části, která se nazývá Letenské svahy. Revitalizací by se tato část území měla stát v souladu s územním plánem  i požadavky ochrany přírody funkčním územím, tj. vedle úpravy estetické by zde měl být i skutečně fungující územní systém ekologické stability.

K tomu povede řada kroků, s jejichž realizací bude započato již letos. Plocha Letenských svahů byla rozdělena do pracovních polí, z nichž na čtyřech nejdříve budou odstraněny stromy suché, nebezpečně nakloněné (zejména nad nábřežní komunikaci) a také většina geograficky nepůvodních dřevin. Aby nebylo nutné používat velké množství biocidních chemikálií zatěžujících životní prostředí, bude aplikován přírodní způsob likvidace výmladků nepůvodních dřevin (zejména akátu a pajasanu) na vysokých pařezech. Po postupném odstranění nepůvodních dřevin a jejich výmladků by  tyto měly nahradit výsadby stanovištně vhodných domácích dřevin, jako je dub pýřitý (šípák), babyka, jeřáb břek, jeřáb muk, hrušeň polnička, třešeň ptačí, řešetlák, dřín a další. Předpokládá se, že práce budou probíhat postupně tak, aby veřejnost mohla jen s menším omezením nadále užívat cesty v letenských svazích. Další důležitou součástí budou opatření proti erozi již tak mělké vrstvy půdy. Protierozní opatření budou kombinací technických metod hrazení erozních rýh, pokládky protierozních geotextilií a zasíťování některých částí svahů s následnou výsadbou vhodných dřevin. Odstranění následků eroze si vyžádá i podstatné úpravy stávajících opěrných zdí.
Všechna tato opatření by měla přinést výrazné zlepšení funkce letenského územního systému ekologické stability a vytvoření lepšího a bezpečnějšího prostředí  pro návštěvníky území i motoristy.

Za případná omezení nutná pro zabezpečení lesnických prací se všem omlouváme.

biokoridor - mapa

 

 

14. dubna 2005
14. dubna 2005