Pramen: mimo území Prahy, Délka toku: 36,2 km. Velikost povodí: nad Počernickým rybníkem 88 km2 .
Rokytka je po Vltavě a Berounce největší vodní tok na území Prahy. Okolí Rokytky lze označit jako nejrychleji se měnící a také plné protikladů. Tato říčka protéká nejprve krásnou přírodou, kde teče kamenitým korytem a připomíná takřka horský potok. Na území Prahy pak teče pozoruhodným koridorem mezi původními areály průmyslových kolosů ve Vysočanech. Právě městská část toku Rokytky zaznamenala v poslední době radikální změnu, když místo továren vyrostly sportovní areály a hřiště a mnoho obytných komplexů. Společně s těmito stavbami byly vybudovány v některých úsecích nové parky a kvalitní cyklostezky. Okolí Rokytky se tak stává nejen pro cyklisty velice důležitou dopravní komunikací, vedoucí od kraje města až do jeho širšího centra.
Z Prahy jede směrem k pramenu Rokytky několik autobusových spojů. Konkrétně do osady Na Ladech zajíždí z Říčan autobus číslo: 494. Velice příjemná je však procházka přímo z Říčan, od nádraží po modré turistické značce na Kopešín, kde se posléze napojuje na naučnou stezku Říčansko.
Začátek pro cyklisty:
Tehovem a posléze osadou Lada prochází cyklotrasa č.: 0024, spojující Jevany a Říčany. Z Říčan lze rovněž vyjet cyklotrasou č.: 002. Bez problémů je sjízdná modrá turistická značka.
km
MÍSTO
ZAJÍMAVOSTI
0
Chatová osada Lada
Začátek trasy je u rybníků u chatové osady Lada, odkud se jde po silnici vpravo a asi po 100 metrech se odbočuje vlevo do lesa. Zde začínající tok Rokytky sleduje několik neznačených pěšinek.
0,5
Modrá turistická značka
Neznačená pěšinka se napojuje na modrou turistickou značku, která zleva přichází od Říčan.
1,1
Mostek pod Černokosteleckou ulicí
Trasa směřuje pod mostek a podchází Černokosteleckou. Za moste se pokračuje vlevo.
1,4
Informační tabule naučné stezky a bývalý lom nad Rokytkou
Naučná stezka Říčansko
3,9
Jureček
Restaurace Jureček. Odtud se pokračuje po zelené značce a po ulici Ke koupališti vzhůru směrem do zástavby Říčan.
4,2
Průchod Říčany
Z ulice Ke koupališti se odbočuje vpravo do ulice Pod vojenským velitelstvím. Na jejím konci mírně vlevo a hned vpravo do ulice Mozartovy. Po ní stále rovně, až k přechodu pro chodce u hotelu Best.
5,1
Hotel Best
Přes přechod a stále rovně, jde stále o ulici Mozartovu, mezi nově vznikající zástavbu.
5,5
Pod bahnivkou
Konec ulice Mozartovy, na konci vpravo dolů po ulici Pod Bahnivkou. Tato cesta končí průchodem otevřené brány, za kterou začíná hráz rybníka.
5,7
PR Mýto
Konec hráze, na úrovni vilky začíná vlevo přírodní rezervace Mýto. Cesta dále pokračuje dolů po malé pěšince, která sleduje tok Rokytky a prochází malebným prostředím rezervace. Dříve zde vedla naučná stezka, která je nyní zaniklá. Pěšinka se pozvolna rozšiřuje, prochází kolem vodárenského objektu a vstupuje do Nedvězím, kde na ní navazuje ulice Hájová.
Náves v Nedvězí, nedaleko je místní úřad a zastávka autobusové linky č. 268 (jezdí k metru Skalka). Trasa se v těchto místech odklání od vlastního toku Rokytky, protože v tomto úseku chybí použitelná cesta. Další cesta proto vede vlevo nahoru z Nedvězí do ulice Pankovy. Na vrcholu stoupání, se napojuje na cyklotrasu 0100 směřující po klidné silničce do Královic.
11,6
Královice
Královice, zastávka autobusové linky č.: 364 „Pod hradem“ a odbočka červené turistické značky nahoru k tvrzi. Průchodem statku se trasa dostane na ulici K Markétě, zde vlevo.
Další pokračování je možné buď zpět do obce a dále po červené značce k Markétě.
12,7
Svatá Markéta
Kostel sv. Markéty. Zde se ulice k Markétě spojuje s červenou turistickou značkou. Po červené trasa pokračuje dále směrem na Koloděje. Cesta vede podél valů bývalého hradiště a dále po okraji pole. V tomto úseku se musí dát větší pozor na orientaci, značení je zarostlé v křoví. Cesta kopíruje okraj pole a přes horizont směřuje k rohu obory.
V těchto místech Rokytka protéká nepřístupnou zámeckou oborou.
Červená odbočuje vpravo z ulice Ke kolodějskému zámku a pokračuje dolů po panelové cestě, směrem na Běchovice.
19,0
Běchovice
Po překonání Českobrodské červená značka odbočuje u nádrže vlevo. Trasa podél Rokytky však pokračuje stále rovně pod železniční přemostění, za ním uhýbá ihned vlevo a pokračuje podél trati směrem na Prahu. Cesta vede kolem vodárenské věže a mění se na polní cestu.
Polní cesta ústí kolmo na nově upravenou a vyasfaltovanou pěšinku, která spojuje železniční stanici Praha – Běchovice a část Vinice. Po chodníku vede modrá turistická značka. Zde se odbočuje vpravo do mírného kopce.
19,6
Bezděkovská
Konec asfaltového chodníku a konečná „Bezděkovská“ autobusové linky č.: 163 (jezdí k metru Skalka). Trasa zde odbočuje vlevo po ulici Nad rybníkem, která vede do Dolních Počernic.
22,2
Počernický rybník
Začátek hráze Počernického rybníka, který je přírodní památkou. Dole pod hrází se nachází zámecká zahrada, kam vede také trasa podél Rokytky.
Další cesta podél Rokytky vede k přírodní rezervaci V Pískovně. Cesta podél vlastního potoka je zdánlivě možná a vede kolem fotbalového hřiště, ale záhy se cesta stáčí vlevo a před vámi je pole bez cesty.
22,6
Rozcestí u hřbitova
Ze zámecké zahrady se vychází do ulice Bakurinovy, kde na úrovni hřbitova začíná zklidněná komunikace a je zde informační stojan. Trasa pokračuje vlevo a vede směrem na Černý Most.
23,8
PR V Pískovně
Odbočuje se vlevo k zahrádkářské osadě, která se obchází po cestě z betonových profilů a dojde se k PR V Pískovně.
Od rezervace vede dále cesta přes brod (těsně vlevo je lávka z ocelových traverz) na polní cestu lemovanou stromy. Tato cesta vede do Hostavic, do ulice Vidlák.
24,8
Hostavice
V Hostavicích se zleva přidává cyklotrasa číslo: 1, kterou trasa dále sleduje.
26,5
Kyje
Trasa vede společně s cyklotr. č.: 1 přes Kyje, kolem žel. zastávky Praha – Kyje, po lávce přes frekventovanou Průmyslovou k Hořejšímu rybníku.
Pokud chcete sledovat přesně tok Rokytky, lze použít následující neznačenou trasu: v ul. Lánské odbočit vlevo k zahrádkářské kolonii, kde vede pohodlná polní cesta až pod Průmyslovou, zde vlevo dolů k Rokytce a před ní vpravo na cestu, která sleduje potok až do Hrdlořezů a dále velkým obloukem obchází Smetanku k Hořejšímu rybníku.
31,2
Hořejší rybník
Zde se spojuje varianta s původní trasou a naopak cyklotrasa č.: 1 odbočuje vlevo směrem na Žižkov a centrum Prahy. Vaše trasa sleduje Rokytku po jejím toku, tedy vpravo po pravém břehu k velké křižovatce Průmyslové a Poděbradské. Zde nabízí nedaleká stanice metra Hloubětín.
32,6
Poděbradská ulice
Na křižovatce Průmyslové a Poděbradské se pokračuje vlevo po Poděbradské, nejlépe po pravém chodníku.
Odbočuje se z Poděbradské vpravo do ulice U Elektry, která vede dolů opět k Rokytce.
VARIANTA Pro odvážnější se nabízí cesta přímo podél Rokytky, která teče malým tunýlkem, který se však dá projít a na druhé straně se pokračuje po malé pěšince.
33,5
Podél vlečky
Odbočka vlevo z ul. U Elektry na cestu mezi tělesem zaniklé průmyslové vlečky a oplocením zahrádkářské osady. Tato cesta vede přímo k Rokytce.
Cesta podél Rokytky
Kolem Rokytky vede střídavě po levém a pravém břehu pohodlná cesta, která končí u hlavní Freyovy ulice.
35,0
Freyova ulice
Přes Freyovu ulici se přechází pomocí přechodu se světelnou signalizací. Za přechodem začíná na levém břehu cyklostezka směřující do Libně. Trasa pokračuje pohodlně dále společně s cyklostezkou.
35,7
Sokolovská
Přechází se hlavní Sokolovská, za kterou začíná nově obnovený park Podvinní.
Cesta vede stále těsně po břehu Rokytky po širokých cestách až k bývalé usedlosti Kolčavka, v těchto místech je rovněž cyklostezka.
36,7
Kolčavka
Za Kolčavkou se musí podejít Čuprova ulice. V další cestě poslouží podchod na levém břehu Rokytky, kterým se dostanete na chodník na druhé straně Čuprovy ulice.
Po přechodu náměstí je před vámi pro auta neprůjezdná komunikace U Českých loděnic, po její levé části uvidíte nové protipovodňové hráze a uzávěry Rokytky.
37,7
Ústí Rokytky do Vltavy
Protipovodňové uzávěry jsou vyústěním Rokytky do Vltavy. Konec trasy podél Rokytky.
Elznicovo náměstí je nedaleko stanice metra Palmovka. Přes samotné náměstí jezdí několik tramvajových linek.
Pro cyklisty:
Cyklotrasa podél Rokytky prozatím končí u Kolčavky. Odtud se dá pokračovat podél Rokytky po stejné cestě jako pro pěší. Přímo u konce trasy podél Rokytky se nabízí dvě možnosti pokračování jízdy na kole. Buď po proudu Vltavy po ulici Vltavanů nebo proti proudu, přes protipovodňový uzávěr Rokytky na Libeňský ostrov.
Od roku 1988 přírodní rezervace o rozloze 17,48 ha. Je zde chráněno údolí Rokytky s lesnatými svahy a loukami, jde o krajinářsky významný prvek, Rokytka zde přirozeně meandruje.
Zbytek gotické tvrze, připomínané roku 1388. V současnosti je zachována 20 metrů vysoká obytná třípatrová věž, přestavěná r. 1592. V 80. letech 20. století byla započata rekonstrukce, ale po roce 1989 práce ustaly. V současnosti je objekt nepřístupný a je součástí obydlené, ale silně chátrající usedlosti.
První zmínka o vesnici je z roku 1346. Na místě tvrze byl v letech 1705 – 20 Janem A. z Liechtensteina vybudován barokní zámek, v roce 1806 byl přestavěn. Nyní jej tvoří tři křídla do tvaru podkovy. Kolem zámku je anglický park a obora o celkové rozloze 26 ha. Celý objekt je pro veřejnost nepřístupný a slouží pro státní reprezentaci.
Obec poprvé připomínaná v roce 1227. Byla majetkem kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. V roce 1508 Běchovice vyhořely, když požár založil Jiří Kopidlanský z Kopidlna.
Dům č. p.: 1 na hlavní ul. Českobrodské je chráněn jako kulturní památka. Jde původně o barokní zájezdní hostinec a poštovní stanice. Dodnes je v dobře udržované budově Hostinec na Staré poště.
Památník běžeckého závodu, který se poprvé konal v roce 1897, je dílo sochařů J. Hejduka a V. Radvana.
Od roku 1988 přírodní památka o rozloze 41,76. Je chráněn jak rybník, tak i část zámeckého parku, který je pod hrází. Na hrázi je stromořadí lip malolistých. Jde o největší rybník v Praze. Je zde chráněna vodní a mokřadní vegetace a hnízdiště vodního ptactva. Rybník prodělal v roce 2006 rozsáhlou rekultivaci včetně velké opravy hráze, stavidla a přepadu.
Dlouhou dobu tvořily Horní a Dolní Počernice jeden celek a jsou připomínány poprvé roku 1322. Teprve od 16. století jsou obě obce rozlišovány. Název Počernice je údajně odvozen od slova „počerna“ označujícího člověka poněkud černého, tedy tmavé pleti.
Nachází se v těsné blízkosti kostela. Zámek stojí na místě tvrze, která vznikla zřejmě ve 14. století. Zámek často měnil majitele a díky tomu byl přestavován. Objekt zámku tak zahrnuje konstrukce středověké, renesanční a barokní, nejnověji pak v polovině 19. století prodělal klasicistní úpravy. V zámku byla od roku 1936 nejprve ozdravovna a poté dětský domov, který je zde dodnes.
Východní hranici parku tvoří hráz Počernického rybníka, rozloha parku je 7 ha. Současný park byl založen současně s klasicistní přestavbou zámku v polovině 19. století. V parku je zastoupeno 12 druhů jehličnanů a 56 druhů listnatých stromů.
Kostel v Dolních Počernicích. Původně románský kostelík z přelomu 12. a 13. století a jeho pozdější vývoj byl úzce spjat se sousedním zámkem. Současnou novorománskou podobu získal kostel v roce 1884, ale vnitřní zařízení je barokní.
Od roku 1988 chráněno jako přírodní rezervace o rozloze 29,76 ha. Původní pískovna, v současnosti zatopená. Jsou zde mokřadní společenstva a útočiště ptáků.
Kostel byl postaven v letech 1227 až 36, zřejmě na místě, kde původně stávala tvrz. Jde o kostel pevnostního typu, který byl schopen odolávat obležení. Z původní románské stavby se dochovala loď s věží a chórem. Ostatní dostavby jsou 17. a 19. století.
Chráněné území od roku 1988, na rozloze 0,36 ha. Je chráněn pravý břeh Rokytky, nedaleko kostela sv. Jiří v Hloubětíně. Jde o jediný odkryv zpřístupňující plochu Pražského zlomu. Pražský zlom je významná porucha zemské kůry, podle níž docházelo k pohybům vrstev až o několik set metrů, takže na povrchu se stýkají v jedné úrovni různě staré jednotky.
Podvinný mlýn 8, čp. 73. Podvinní bývala původně vesnice mezi Libní a Vysočany a také zde stávala tvrz. První zmínka o Podvinní pochází z roku 1318. Po třicetileté válce se zachoval pouze mlýn. V 19. stol. byl dvůr obnoven a jeho zbytky stojí dodnes. V současnosti je v místech bývalé usedlosti stejnojmenný park.
Kolčavka č. 3, čp. 75. Původně vinice z 15. století. V prostorách usedlosti se v 80. letech 19. stol. vyráběl cement a dále se zde střídaly jiné provozy. Nakonec zde byl hostinec. Později objekt chátral. V současnosti je v soukromých rukou a vzorně zrekonstruován.
Kostel byl postaven podle projektu arch. Emila Králíčka ve stylu rané secese. Stavba vznikla v roce 1905 jako provizorium, které mělo původně sloužit jen šest let. Unikátní stavba je tvořena kombinací zděných a dřevěných prvků, doplněných o komplikovaně tvarované vazníky střechy. Kostel je chráněn jako kulturní památka.
Mostek přes Rokytku v Libni. První betonový most v Čechách, vznikl v roce 1896 a byl postaven za 35 dní. Měl rozpětí 13,3 metrů, sílu klenby 0,95 metru a vzepjetí 2,75 metrů. V současnosti je mostek součástí souvislého přemostění Elznicova náměstí z roku 1909, které kryje Rokytku až k ústí do Vltavy v délce 99,3 metrů.
Rokytka spojuje Prahu s relativně odlehlými lesy v okolí Říčan a zároveň proniká hluboko do širšího centra Prahy. Díky likvidaci rozsáhlých průmyslových areálů v oblasti Vysočan se vytvořilo mnoho příležitostí k budování obytných domů, nových sportovních a rekreačních ploch a zároveň i stezek podél Rokytky.
Rokytka v úseku od Dolních Počernic až k ústí do Vltavy představuje pro cyklisty výbornou „výpadovku“ ven z Prahy.
Podél Rokytky je dlouhodobě budována cyklostezka, která je v zásadě shodná s popisovanou trasou.