Stacionární zdroje znečišťování ovzduší
Informace z ročenky Praha ŽP 2006
(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)
Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2005
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP
Počet zdrojů
Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2005
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP
Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v roce 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha.
Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V roce 2004 byla na soustavu Mělník - Praha napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena. V průběhu roku 2005 byla na Pražskou teplárenskou soustavu přepojena oblast kotelen Horní Počernice 1 a Horní Počernice 3.
Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).
Tab. Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1995–2005
Kategorie | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, |
254 |
249 |
237 |
231 |
221 |
201 |
177 |
237 |
242 |
240 |
246 |
REZZO 2 – střední zdroje celkem |
2 718 |
2 753 |
2 880 |
2 868 |
2 923 |
3 006 |
3 027 |
2 866 |
2 974 |
3 055 |
3 098 |
tuhá paliva |
839 |
695 |
500 |
384 |
280 |
202 |
176 |
131 |
117 |
105 |
78 |
kapalná paliva |
148 |
155 |
127 |
109 |
86 |
81 |
76 |
59 |
50 |
48 |
46 |
plynná paliva |
1 172 |
1 537 |
1 769 |
1 931 |
2 110 |
2 259 |
2 291 |
2 310 |
2 321 |
2 406 |
2 528 |
ostatní vč. technologie |
559 |
366 |
484 |
444 |
447 |
464 |
484 |
366 |
486 |
496 |
446 |
Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP
zde
Emise
Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2005
Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý
Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise CxHy) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH3 a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.
Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v roce 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.
Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí v těchto zdrojů.
Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2005 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO2 a tuhých látek tím výrazně pokleslo.
Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s.
tabulky:
- Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze v letech 1975–2005
- Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2005
- Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2005
- Nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), Praha, 2005
Spotřeba paliv
Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1995–2005
Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý
Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis. m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.
Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Kolísání spotřeby tuhých paliv v posledních letech závisí na objemu spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a spotřebě černého uhlí v Malešické teplárně.
Tab. Spotřeba paliv [TJ]
Kategorie | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Spotřeba paliv celkem |
37 277 |
37 864 |
34 589 |
37 590 |
36 808 |
36 318 |
36 267 |
35 670 |
REZZO 1 – velké |
23 561 |
24 164 |
21 675 |
22 111 |
21 560 |
20 079 |
20 613 |
19 951 |
REZZO 2 – střední |
7 733 |
7 906 |
6 693 |
8 300 |
8 250 |
8 219 |
8 298 |
8 043 |
TN EMĚ Praha |
5 983 |
5 794 |
6 221 |
7 179 |
6 997 |
8 020 |
7 356 |
7 676 |
Tuhá paliva celkem |
5 558 |
7 592 |
6 545 |
7 842 |
8 262 |
7 685 |
8 463 |
8 181 |
REZZO 1 – velké |
4 708 |
7 030 |
6 188 |
7 511 |
7 960 |
7 350 |
8 213 |
8 029 |
REZZO 2 – střední |
850 |
562 |
357 |
331 |
302 |
335 |
250 |
152 |
Kapalná paliva celkem |
1 273 |
1 319 |
739 |
789 |
569 |
1 012 |
418 |
232 |
REZZO 1 – velké |
996 |
1 073 |
544 |
597 |
407 |
860 |
271 |
95 |
REZZO 2 – střední |
277 |
246 |
195 |
192 |
162 |
151 |
147 |
137 |
Plynná paliva celkem |
24 464 |
23 160 |
21 084 |
21 780 |
20 980 |
19 602 |
20 030 |
19 581 |
REZZO 1 – velké |
17 858 |
16 062 |
14 943 |
14 003 |
13 193 |
11 869 |
12 129 |
11 827 |
REZZO 2 – střední |
6 606 |
7 098 |
6 141 |
7 777 |
7 786 |
7 733 |
7 901 |
7 754 |
Zdroj: ČHMÚ, IMIP, MHMP