Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Informace z ročenky Praha ŽP 2006

zde

(Informace z ročenky Praha ŽP 2006)

Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2005

  Obr. Celkové a měrné emise ze stacionárních zdrojů, Praha, 1984–2005

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

 

Počet zdrojů

Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2005

  Obr. Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2005

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v roce 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha.

Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V roce 2004 byla na soustavu Mělník - Praha napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena. V průběhu roku 2005 byla na Pražskou teplárenskou soustavu přepojena oblast kotelen Horní Počernice 1 a Horní Počernice 3.

Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

 

Tab. Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1995–2005

Kategorie 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje,
celkem

254

249

237

231

221

201

177

237

242

240

246

REZZO 2 – střední zdroje celkem

2 718

2 753

2 880

2 868

2 923

3 006

3 027

2 866

2 974

3 055

3 098

  tuhá paliva

839

695

500

384

280

202

176

131

117

105

78

  kapalná paliva

148

155

127

109

86

81

76

59

50

48

46

  plynná paliva

1 172

1 537

1 769

1 931

2 110

2 259

2 291

2 310

2 321

2 406

2 528

  ostatní vč.  technologie

559

366

484

444

447

464

484

366

486

496

446

Zdroj: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP
zde

 

Emise

Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2005

  Obr. Emise znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů (REZZO 1–3), Praha, 2005

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise CxHy) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH3 a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v roce 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí v těchto zdrojů.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2005 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO2 a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s.

tabulky:

 

Spotřeba paliv

Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1995–2005

  Obr. Vývoj spotřeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1995–2005

Zdroj: ČHMÚ, MHMP, ČSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v naturálních jednotkách (tuny, tis. m3) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor.

Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Kolísání spotřeby tuhých paliv v posledních letech závisí na objemu spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a spotřebě černého uhlí v Malešické teplárně.

 

Tab. Spotřeba paliv [TJ]

Kategorie 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Spotřeba paliv celkem

37 277

37 864

34 589

37 590

36 808

36 318

36 267

35 670

REZZO 1 – velké
zdroje

23 561

24 164

21 675

22 111

21 560

20 079

20 613

19 951

REZZO 2 – střední
zdroje

7 733

7 906

6 693

8 300

8 250

8 219

8 298

8 043

TN EMĚ Praha

5 983

5 794

6 221

7 179

6 997

8 020

7 356

7 676

Tuhá paliva celkem

5 558

7 592

6 545

7 842

8 262

7 685

8 463

8 181

REZZO 1 – velké
zdroje

4 708

7 030

6 188

7 511

7 960

7 350

8 213

8 029

REZZO 2 – střední
zdroje

850

562

357

331

302

335

250

152

Kapalná paliva celkem

1 273

1 319

739

789

569

1 012

418

232

REZZO 1 – velké
zdroje

996

1 073

544

597

407

860

271

95

REZZO 2 – střední
zdroje

277

246

195

192

162

151

147

137

Plynná paliva celkem

24 464

23 160

21 084

21 780

20 980

19 602

20 030

19 581

REZZO 1 – velké
zdroje

17 858

16 062

14 943

14 003

13 193

11 869

12 129

11 827

REZZO 2 – střední
zdroje

6 606

7 098

6 141

7 777

7 786

7 733

7 901

7 754

Zdroj: ČHMÚ, IMIP, MHMP

26. července 2007
26. července 2007