Trasa č.3: Černý Most - Hloubětín aneb Suchou nohou přes největší pražský poldr

Trasa je součástí sady Pražská příroda - známá, neznámá, která byla původně připravena v roce 2010 v počtu 11 tras. Na přelomu roku 2015 a 2016 a návazně v roce 2024 byla trasa nově zmapována. V současné době je uživatelům v rámci celé sady k dispozici celkem 13 tras, z toho 4 jsou nově připravené nebo aktualizované v letech 2019-2024.

2162575_trasa "známá, neznámá" č.3-Černý Most-Hloubětín, Povalový chodník uprostřed poldru Čihadla

Zpracování popisu, souhrnná aktualizace: podzim 2024 (probíhá grafická finalizace)

Úvod

Popisovaná trasa obloukem spojuje dvě nedaleké stanice na trase metra B. Poznáte na ní několik velice pěkných přírodních scenérií, které v poslední době vybudovalo město na místě jinak neutěšených lokalit.

RODINY S KOČÁRKY	RODINY S MALÝMI DĚTMI A SENIOŘI	CYKLISTÉ
Trasa není pro terénní charakter pro kočárky jako celek vhodná. Lze využít úsek od Černého Mostu do Dolních Počernic.	Pro děti, ale i seniory je nejlákavější úsek od Černého Mostu, přes poldr ke Kyjskému rybníku. Cesta přes vrch Aloisov je náročnější.	Trasa, jako celek, je sjízdná na kole s menšími obtížemi. Složitější je cesta přes polder a terénní klesání z lesa Aloisov.

Průběh trasy

Konečná metra Černý Most – PR V Pískovně (alternativně lze vést trasu přes rozhlednu Doubravka) – suchý poldr Čihadla – Kyjský rybník – PP Pražský zlom – metro Hloubětín.
(alt. začátky trasy: 1. zast. autobusu č. 224 Bryksova /sídl. Černý Most/, 2. žel. zastávka Dolní Počernice, alternativní zakončení trasy: zastávka autobusu Kbelská a zastávka tramvaje Starý Hloubětín)

Délka trasy je okolo 9 km.

orientační mapa:

Místa zájmu na trase označené na mapě čísly: 1. Sídliště Černý Most, 2. krajinný park U Čeňku, 3. rozhledna Doubravka XIV, 4. kostel sv. Bartoloměje, 5. zámeček v Hloubětíně., 6. kostel sv. Jiří, 7. stanice metra Hloubětín.
mapa orientační podrobná (v přípravě)

Místo zájmu, km, GPS	Ilustrační foto	Popis
0 km - Sídliště Černý Most 50°6'31.017"N, 14°34'39.832"E		Sídliště vznikalo, a vlastně ještě vzniká v jednotlivých etapách od roku 1980, kdy bylo dokončeno prvních asi 1780 bytových jednotek. Celé sídliště by po svém definitivním dokončení mělo mít okolo 7270 bytů.
Krajinný park u Čeňku 50.1013228N, 14.5793444E (vstup od ul. Bryksovy - u skateparku a venkovní posilovny)		Park U Čeňku je největší plochou nově vzniklé zeleně na území Prahy po roce 1989. Zaujímá plochu 47 hektaru a započítáme-li sousedící plužiny, jde o téměř 51 hektarů. Výstavba parku byla zahájena v roce 2014 hrubými terénními úpravami a stavbou první části cestní sítě včetně asfaltového okruhu pro bruslaře s veřejným osvětlením. V této době také došlo k navážení zeminy do dvou umělých útvarů. Mezi nimi byla vyhloubena tůň. V dalších letech došlo k ozelenění severní části parku, a to založením několika větších remízků, na které bylo použito více než 10 000 lesních stromků. Dále byl park oživen výsadbou téměř 400 alejových stromů uspořádaných do stromořadí podél parkových cest, nebo jako soliterní výsadba na loukách. V roce 2018 byla tato část parku dokončena vybudováním velkého oploceného dětského hřiště, dřevěného altánu a umístěním venkovních fitness prvků. V roce 2021 pokračovalo budování parku v jeho druhé, jižní, části. Materiál, vytěžený v rámci úprav rybníka Martiňák a vyhloubením tůní, byl vymodelován do dvou pozvolných terénních vln. Zároveň zde byly zbudovány nové parkové cesty. Zajímavostí je použití dřevěného pojezdového mola místo klasického mostu a přes občasnou vodoteč přechod v podobě kamenného brodu. Nejmohutnější stavbou je pak dřevěný můstek přes potok Chvalka. Záměrem bylo ponechat jižní části parku přírodnější charakter. Jsou zde velké plochy luk pravidelně udržovaných formou mosaikové seče. V části bývalého poloostrova rybníka Martiňák a také na celém území jižně od rybníka se prostírají květnaté louky. Tyto louky byly založené mimo jiné za použití originálního osiva „Pražská regionální směs”, sebraného z botanicky významných pražských chráněných území. V letech 2021−2022 také proběhla masivní výsadba zeleně. Celkem 40 000 stromků bylo vysazeno v sedmi různě velkých skupinách. Dalších 116 stromů bylo použito k výsadbě aleje. více na stránkách Pražská příroda
2,3 km - Rybník Martiňák (Čeněk) 50.0968075N, 14.5756225E (začátek hráze)		Rybník napájený potoky Chvalka a Svépravickým. V této oblasti bývala rozsáhlá rybniční soustava, zrušená v 19. století. Vlastní rybník Martiňák (někdy zvaný Čeněk) byl obnoven v polovině minulého století. Rybník byl v roce 2009 odbahněn a prošel celkovou revitalizací, v rámci které byl postaven nový kamenný požerák a kašnový přeliv. O 10 let později prošla zásadní proměnou i zadní část rybníka a celý levý břeh. Rybník získal pozvolné břehy a původní poloostrov byl oddělen širokým vodním příkopem. Vznikl tak zcela nový pražský ostrov o rozloze 1,3 hektaru. Na ostrově byla vytvořena rozsáhlá soustava tůní. více na stránkách Pražská příroda.
Plužiny		V západní části území byly založeny tzv. plužiny, které jsou připomínkou starého způsobu zemědělského hospodaření v krajině. Nazýval se tak pozemek, který musel poskytnout svým majitelům komplexní celoroční obživu. Sloužil tedy zároveň pro pěstování nejrůznějších plodin (obilí, zeleniny, bylin), ovocných stromů a pro pastvu hospodářských zvířat. Různé způsoby souběžné rostlinné a zemědělské výroby na plužinách byly na našem území praktikovány až do 19. století, resp. do doby, než se začala používat zemědělská technika a nastal tlak na intenzifikaci. Dnes se pro kombinaci pěstování dřevin na zemědělské půdě s pastvou zvířat užívá nejčastěji termín agrolesnictví.
2,9 km - Geologická zahrada Dolní Počernice 50.0918136N, 14.5746158E		V geoparku jsou vystavené vzorky hornin, nacházející se na území hlavního města a jeho blízkého okolí.
3,1 km - PR V Pískovně 50.0922992N, 14.5728383E		V místech současné přírodní rezervace probíhala těžba písku až do konce 19. století. Po té byl prostor postupně zaplaven Svépravickým potokem. Současný stav je dílem náletových mokřadních druhů dřevin a rostlin, zbytky odumřelých stromů pak ční z vody dodnes. Rezervace má rozlohu 30 hektarů, byla vyhlášena v roce 1968 a chrání mokřadní společenstva, zároveň se jedná o významné hnízdiště ptactva. více na stránkách Pražská příroda.
4,6 km - Suchý poldr Čihadla 50.0945225N, 14.5596097E		Suchý poldr Čihadla je vodní dílo na říčce Rokytce sloužící k zachycování povodňových vod. Poldr ve své současné podobě vznikl v letech 2007 až 2008, kdy byla odstraněna betonová koryta a vytvořen přírodní, meandrující tok s tůněmi.
Rozhledna Doubravka 50°5'50.130"N, 14°33'26.210"E		Nová dominanta Prahy 14 v lesoparku Čihadla byla dokončena v červnu 2018. Autorem rozhledny je architekt M. Rajniš a jeho tým z Huti architektury. Originální konstrukci o výšce 23,5 m dominují tři masivní nohy. Jako materiál převládá akátové dřevo doplněné o dubové, modřínové a ocelové prvky. Podesta rozhledny se nachází ve výšce 20 metrů (více na stránkách wikipedia).
5,1 km - Kostel sv. Bartoloměje 50°5'51.614"N, 14°32'52.834"E		Starobylý kostel pochází z období 1227 až 1236. Kostel stojí na místě kaple, která se nacházela u tvrze. Jedná se o jednolodní románskou stavbu pevnostního charakteru. Kostel tedy v případě potřeby mohl sloužit jako pevnost, útočiště pro obyvatele z okolí.
6,4 km - Kyjský rybník 50.1015217N, 14.5501147E		Kyjský rybník byl spolu s dalšími rybníky na Rokytce založen pravděpodobně ve 14. století z podnětu prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Původně sloužil i jako zásobárna vody pro mlýn pod hrází. Na počátku šedesátých let 20. století byl rybník prakticky zcela zanesen náplavy a v roce 1962 byl částečně odbahněn. V rámci výstavby sídliště Černý Most v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byla zřízena sedimentační nádrž (tzv. „malý Kyják“). Dosud poslední odbahnění rybníka bylo provedeno v roce 2008. více na stránkách Pražská příroda.
7,2 km - Les Aloisov 50°6'4.151"N, 14°32'32.943"E		Název lokality je odvozován od jména obce, která zde byla založena v roce 1812. V té době zde bylo panství generála Aloise z Lichtensteina. Současný les byl vysazen v druhé polovině minulého století a je nyní obhospodařován způsobem, který má co nejvíce připomínat přirozené přírodní poměry. více na stránkách Pražská příroda.
8,5 km - PP Pražský zlom 50°6'10.394"N, 14°31'59.968"E		Přírodní památka chrání jediný odkryv prvohorního Pražského zlomu, což je významná porucha zemské kůry. Území bylo jako chráněné vyhlášeno v roce 1988 a rozkládá se na ploše 0,35 hektaru. více na stránkách Pražská příroda
8,6 km - Zámeček v Hloubětíně 50°6'11.441"N, 14°32'2.170"E		Zámeček stojí na místě původní tvrze, vypálené v roce 1648 Švédy. V 70. letech 19. století zakoupil pozemek zemský advokát V. Linhart a postavil si zde rodinné sídlo v podobě novobarokní vily. Následně se majitelé často střídali a rovněž zámeček prodělal změny až na současnou novogotickou podobu. V současnosti zámeček vlastní, tak jako před válkou, židovská obec, která jej pronajala soukromému zdravotnickému zařízení.
8,6 km - Kostel sv. Jiří 50°6'12.301"N, 14°32'4.072"E		Gotický kostel byl postaven kolem roku 1364, v roce 1695 pak byl barokně přestavěn. V roce 1892 byl upraven pseudogoticky.
9,0 km -Stanice metra Hloubětín 50°6'21.882"N, 14°32'15.794"E		Stanice Hloubětín byla otevřena v říjnu 1999, tedy zhruba o rok později než okolní stanice na trase B. Vlaky jezdí raženou stanicí v hloubce asi 26 metrů.

Popis trasy:

km	Místo	Zajímavosti
0 km	konečná stanice trasy B Černý Most Od stanice metra Černý Most se vydejte na jih ulicí Bryksovou, která obloukem obchází sídliště Černý Most. Po levé straně budete mít obchodní centrum. Po ul. Bryksově můžete jít buď po chodníku podél panelových domů a nebo na opačné straně parkovou úpravou podél obchodního centra. Následně naproti křižovatce s ulicí Vybíralova uvidíte na schodech velkoplošný portrét Josefa Brykse. Stále pokračujte ulici Bryksova až k volnočasovému centru Plechárna.	Černý Most
	*alternativní zahájení trasy:* Alternativně můžete využít autobus č. 224 a ze zast. Černý Most se svézt dvě stanice na zast. Bryksova, kde se napojíte na hlavní trasu u ulice Vybíralovy. Alternativně je možné trasu zahájit (a případně tím i zkrátit) od vlakové zastávky Praha – Dolní Počernice, odkud se dostanete ke geologické zahradě ulicemi Novozámeckou, Kněžickou a V ráji a dále odbočíte vlevo po cestě podél Rokytky až k dětskému hřišti a lávce přes Rokytku, odtud ulicí U Koní a Bakuninovou. Dále můžete pokračovat po trase uvedené níže, nebo si nejdříve prohlédnout park U Čeňku (jděte ulicí Madarovou) a až poté se vrátit zpět na trasu např. cestou kolem PR V Pískovně.
1,5 km	Plechárna Z ul. Bryksovy odbočte vlevo směrem k volnočasovému a sportovnímu centru Plechárna. Budovu obejdete kolem skateparku a následně zamíříte vlevo do parku U Čeňku.
1,7 km	krajinný park U Čeňku Severní část parku projdete jihozápadním směrem k rybníku Martiňák.
2,3 km	rybník Martiňák (Čeněk) Součástí krajinného parku je také rybník Martiňák (někdy je nazýván Čeněk). Pokračujte po jeho hrázi stále rovně lipovou alejí (Madarovou ul.). Po 200 metrech odbočte vpravo na mlatovou cestu do nového ovocného sadu. Cesta vás dovede do geologické zahrady s nejmenší pražskou rozhlednou.	rybník Čeněk
2,9 km	geologická zahrada Parkovou úpravou projděte levým okrajem a následně pokračujte po pěšině podél rybníku V Pískovně. Jakmile se dostanete na širší cestu odbočte vpravo. Následně dojdete na křižovatku čtyř cest, které vévodí mostek přes Svépravický potok.	přírodní rezervace V Pískovně
3,6 km	křižovatka u mostku přes Svépravický potok Další cesta pokračuje vlevo podél Svépravického potoka. Zde je možnost zvolit alternativní cestu, která vede přes návrší Horka s rozhlednou Doubravka (viz níže). Procházíte poldrem Čihadla. Jakmile se dostanete na dlouhý povalový chodník, tak po něm pokračujte vpravo směrem k lesu. Před vstupem do okraje lesa přejdete po lávce Svépravický potok a širokou cestou pokračujte vlevo směrem ke hrázi poldru.
3,6 km	alternativní trasa přes rozhlednu Doubravka Na křižovatce čtyř cest přejdete mostku Svépravický potok a polní cestou míříte severozápadním směrem k okraji lesa. Na návrší odbočíte vlevo a přímou cestou přijdete k rozhledně Doubravka. Od ní pokračujte stále rovně štěrkovou cestou dolů z kopce až do ulice Za Rokytkou, kde se napojíte na hlavní trasu.
5,3 km	hráz poldru Cesta vás dovede k sypané hrázi poldru Čihadla. Pokračujte v původním směru až k mostu přes Rokytku. Zde další trasa vede vpravo do ulice Za Rokytkou souběžně po cyklotrase A25 (zde je možnost si ulicí Hodějovskou udělat odbočku ke kyjskému kostelu sv. Bartoloměje).
6,0 km	ul. Broumarská Přejděte na druhou stranu ul. Broumarskou a pokračujte rovně na hráz, která odděluje Kyjský rybník a sousední sedimentační nádrž.	Kyjský rybník
6,4 km	Kyjský rybník, ul. Tálinská Hráz končí u ul. Tálinské, kterou pokračujte vlevo k první odbočce vpravo, je vzdálená od konce hráze asi 200 metrů. Budete stoupat slepou uličkou, která vás dovede k zatáčce ulice Černičné. Zde zabočíte do lesa jednou z pěšinek po vaší levé ruce, která Vás dále povede lesem takřka po vrstevnici, souběžně s ul. Nedvědickou (ta bude pak po vaší pravé ruce).
7,2 km	dětské hřiště Příjemnou cestou po hřebenu lesa Aloisov dojdete k dětskému hřišti, odkud je výhled na Kyjský rybník. Cesta vede stále po hřebeni, na jehož konci sejdete prudčeji ke komunikaci Oborské. Výstupu do lesního komplexu Aloisov je možné se zcela vyhnout, pokud budete pokračovat stále po cyklotrase A25 podél Kyjského rybníka.	les Aloisov
7,8 km	ul. Oborská Další vaše cesta již vede opět po asfaltu, a to vpravo po ul. Oborské, následně vlevo do ul. Hostavické a vpravo do ul. Hloubětínské. K orientaci můžete využít značení cyklotrasy A26. Minete po levici sportoviště a za ním je již vidět zámeček a věž kostela sv. Jiří.
8,6 km	zámeček Vlevo před zámečkem v Hloubětíně je nenápadná ulička U Slavoje, kterou zakončuje schodiště. Jedná se o odbočku pod přírodní památku Pražský zlom. Trasa vede dále okolo zámečku a kostela sv. Jiří.	zámeček v Hloubětíně Přírodní památka Pražský zlom kostel sv. Jiří
	alternativní zakončení trasy: Od přírodní památky Pražský zlom můžete pokračovat dále po cestě podél ulice Průmyslové až k ulici Poděbradské a zde se svézt tramají nebo autobusem (ze zast. Kbelská) např. ke stanici metra Hloubětín, nebo můžete podejít ul. Průmyslovou a dojít k tramvajové zastávce Starý Hloubětín a odtud pokračovat dále tramvají.
8,8 km	ul. Poděbradská Ulice Hloubětínská končí kolmo u ulice Poděbradské. Před křižovatkou odbočte vpravo a podél Poděbradské ulice dojdete ke stanici metra B Hloubětín.
9,0 km	*metro Hloubětín*	stanice metra Hloubětín

základní mapa podrobná ke stažení - pro isk na A3 ( přípravě - bude doplněno)
základní mapa podrobná ke stažení - pro tisk na A4 ( přípravě - bude doplněno)
podrobné mapy vybraných úseků - v přípravě - bude doplněno.