ÚNĚTICKÝ POTOK
TRASA ČÍSLO: 13
|
|
|
Základní údaje | Popis trasy | Další návaznosti | Zajímavosti | Co řekli autoři | Fotogalerie
zdeZÁKLADNÍ ÚDAJE
Pramen: mimo území Prahy, uprostřed obce Kněževes. Na návsi se stýká několik kanalizačních potrubí, z kterých vytékají jednotlivé prameny, z nichž se postupně Únětický potok skládá.
Již samotný název Únětického potoka slibuje zajímavé putování, a to nejen za dávnými kulturami. Procházka podél Únětického potoka je opravdu velice příjemná, jednak vede po klidných komunikacích, ale především je podél ní mnoho kulturních a přírodních zajímavostí. Navíc je celá trasa dobře dostupná autobusy MHD a PID.
zdePOPIS TRASY
Začátek pro pěší:
Začít trasu podél Únětického potoka lze na několika místech, a to buď v Kněževsi nebo v Tuchoměřicích. Do obou obcí zajíždí autobusy PID.
Začátek pro cyklisty:
Nedaleko Kněževsi, na jejím severním okraji prochází CT 0081. Tuchoměřice leží přímo na CT 0078, která je oblíbenou trasou z Prahy na Okoř, dále jimi prochází CT 0100, což je tzv. „Pražské kolo“.
| km | MÍSTO | ZAJÍMAVOST |
|---|---|---|
0
|
Kněževes
Od zastávky kolem budovy hospody dolů na náves. Zde je rybníček, který lze považovat za začátek Únětického potoka. Z návsi kolem potoka a nahoru k hlavní ul. Na Hlavní silnici. |
|
0,9
|
Pod dálnicí Před podjezdem je po pravé straně rybník a Čermákův mlýn. Za podjezdem začínají Tuchoměřice. |
|
1,9
|
Odbočka k PP Kněživka |
|
2,5
|
U Hřiště Vlevo z ul. Hlavní do ulice U Hřiště. |
|
2,7
|
Husův sbor Rozcestí, trasa pokračuje u Husova sboru vpravo do ul. Za Kostelem. Rozcestí CT: 0078 a „Algida“ 0101. |
|
2,7
|
Odbočka k zámku Pokud půjdete rovně do kopce po ul. Školní, dostanete se k zámku. |
|
3,4
|
Na silnici Ul. Za Kostelem ústí na silnici, konec Tuchoměřic. Trasa jde společně s CT: 0078. |
|
4,0
|
Štěrbův mlýn Zastávka autobusu: 312, „Štěrbův mlýn“. |
|
4,6
|
Kopaninský mlýn V těchto místech ústí do Únětického potoka potok Kopaninský. |
|
4,9
|
Začátek Statenic Začátek Statenic. Zprava se přidává žlutá tur. zn. a trasa podél Kopaninského potoka. |
|
5,5
|
Statenice Obecní úřad. Bus 356. Trasa vede dále vlevo podél objektu prodejny, to je po pravém břehu Únětického potoka. |
|
5,9
|
Na hlavní Vybetonovaná pěšinka se změní v nepojmenovanou uličku, která v těchto místech ústí na hlavní silnici ze Statenic do Černého Vola. |
|
7,0
|
Začátek Černého Vola Modrá značka opouští vlevo hlavní a vede do podchodu pod silnicí. |
|
7,3
|
Černý Vůl Střed obce a rozcestí modré značky. |
|
8,1
|
Rybníky
|
|
8,4
|
Rozcestí před Úněticemi Vlevo odbočuje CT 8100, modrá značka pokračuje mírně vpravo a trasa vede společně s ní. CT vede vrchem do obce. |
|
9,0
|
Bus „Obecní úřad“ Zastávka „Obecní úřad“ autobusu 355 (jezdí k metru Dejvická). Trasa pokračuje dále po modré. |
|
9,9
|
Rozcestí pod Alšovou vyhlídkou Těsně za rybníkem je rozcestí žluté, zelené, modré a odbočky k Alšově vyhlídce. Trasa podél Únětickéhio potoka pokračuje stále po modré turist. značce a CT 8100. |
|
10,5
|
Trojanův mlýn |
|
10,8
|
Bývalý lom
|
|
11,3
|
Spálený mlýn |
|
12,2
|
Restaurace Maxmiliánka Zde modrá opouští silničku a pokračuje po pěšince těsně po levém břehu potoka, podél zadního oplocení zahrad. |
|
13,1
|
Tiché údolí Pěšinka se mění na Svojsíkovy sady, které ústí do ulice Tiché údolí. |
|
13,6
|
Před zámkem Ul. Tiché údolí končí. Přímo rovně je podchod pod tratí k zámku. Vpravo je bývalý Braunerův mlýn. Vlevo se jde k nádraží a přívozu. Vpravo je další podjezd k ozařovně a zároveň k ústí Únětického potoka do Vltavy. |
|
13,7 |
Žst. Roztoky u Prahy |
|
14,5
|
Přívoz do Klecánek |
|
zdeDALŠÍ NÁVAZNOSTI
Pro pěší:
Do Prahy se dá vrátit především vlakem nebo autobusy PID.
Pro cyklisty:
Do prahy se dá vrátit po obou březích Vltavy, přičemž trasa po pravém (protilehlém) břehu je příjemnější. Na Pravém břehu Vltavy vede CT číslo: 2. Trasa po levém břehu vede v úseku od žel. přejezdu do Sedlce po silnici souběžně s automobilovým provozem. Od Sedlce však již vede cyklostezka.
zdeZAJÍMAVOSTI
| 0,9 km | Tuchoměřice |
|
|
|
Obec poprvé doložena až v roce 1301. Kostel a fara jsou poprvé zmíněny roku 1352 v papežských registrech. V 16. stol. zde bylo středisko českých bratří. V letech 1621 – 1773 zde působili jezuité, kteří zde v 2. pol. 17. stol. vybudovali rozsáhlou rezidenci a kostel sv. Víta. V období od roku 1898 do roku 1988 byl v koleji ústav pro rekonvalescenci. Od té doby byl objekt opuštěn, až do roku 1998, kdy byl nabídnut komunitě Chemin Neuf (Nová cesta). |
| 1,9 km | PP Kněživka |
|
|
Nejstarší místo v Tuchoměřicích. Bývalo zde pravěké – keltské osídlení z 4. – 3. století před n. l. |
| 4,0 km | Štěrbův mlýn |
Tento mlýn byl v provozu ještě ve 30. letech 20. století. Kolem roku 1950 zde byla výroba dětských kočárků, později topných těles. V současnosti zde sídlí soukromá firma vyrábějící vozíky za kola.
| 4,6 km | Kopaninský mlýn |
Jeden z nejstarších mlýnů v oblasti. Jeho částí byla i pila, nahrazující na jaře činnost mlýna.
| 7,3 km | Černý Vůl |
Jméno obec dostala podle nálezu neolitické kultovní plastiky nalezené ve zdejší cihelně a představující právě hlavu býka.
| 9,0 km | Únětice |
Starobylá ves připomínaná již roku 1125. V roce 1879 zde bylo amatérským archeologem dr. Č. Rýznerem nalezeno velké pohřebiště ze starší doby bronzové (1700 – 1500 př. n. l.) s charakteristickými znaky, proto dalo naleziště jméno celé kultuře. v obci je barokní kostel Nanebevzetí P. Marie z let 1766 – 70 a kaple sv. Josefa z r. 1716.
| 9,9 km | Údolí Únětického potoka |
Od roku 1988 přírodní rezervace o rozloze 63,16 ha. Chráněno jako čtvrtohorní profil, skalní step a zbytky vřesovišť s původní květenou.
| 9,9 km | Kozí hřbety |
Buližníkový hřbet , který za údolím pokračuje Holým vrchem.
| 9,9 km | Holý vrch |
Součást Kozích hřbetů. Lezecké terény, vyhlídka pojmenovaná po malíři Mikoláši Alši.
| 10,5 km | PR Tiché údolí a Roztocký háj |
Od roku 1951 přírodní rezervace o rozloze 111,42 ha. Dubohabrové háje, náhradní travinná a křovinatá společenstva, význačná květena i zvířena. Skládá se ze tří celků: Tichého údolí, Roztockého háje a Sedleckých skal.
| 10,5 km | Trojanův mlýn |
Založen pravděpodobně již v polovině 13. století nebo ještě o sto let dříve. Častým hostem zde býval i malíř Mikoláš Aleš, který tři roky žil a tvořil v suchdolském Brandejsově statku. V roce 1922 nový majitel L. Bayerle mlýn změnil na restauraci, mlýnskou vodní nádrž upravil na koupaliště.
| 11,3 km | Spálený Mlýn |
Zvaný Spáleník. Založen koncem 18. stol., zprovozněn byl v roce 1787, ale záhy vyhořel. K opětovnému zprovoznění došlo až roku 1813. Od roku 1878 zde byla výroba mýdla, továrna v roce 1880 vyhořela. V roce 1904 objekt znova vyhořel. Díky tomuto mlýnu vznikla pohodlná cesta spojující Suchdol s Roztoky.
| 13,6 km | Braunerův mlýn |
Zvaný Malý Mlýn. Stojí při ústí Únětického potoku do Vltavy. Jeho vznik prý sahá až do 12. století. V tomto mlýně pobývalo mnoho významných osob jak z Čech tak i zahraničí, například: F. Palacký, L. Riegr, J. Neruda, M. Švabinský, J. Vrchlický, Mendělejev, A. Schweitzwr, A. Rodin a mnoho dalších.
| 13,6 km | Zámeček v Roztokách |
V současnosti je zde umístěno Středočeské muzeum. Původní tvrz je připomínána počátkem 13. století a v 2. polovině 14. století byla přestavěna do současného kruhového půdorysu a byla upravena jako zámeček. Objekt byl v letech 1956 – 1966 obnoven. Uvnitř v patře je gotická kaple s křížovou klenbou a nástěnnými malbami z 80. let 14. století.
| 13,7 km | Roztoky u Prahy |
První osídlení je prokázáno osídlení již od mladší doby kamenné. V době po příchodu Slovanů v 6. století n. l. bylo v těchto místech 8 až 9 slovanských osad. V období 19. až 20. století se z Roztok stalo oblíbené výletní místo Pražanů s rozsáhlou vilovou zástavbou. V letech 1945 – 49 byl v Roztokách vybudován první závod na výrobu antibiotik v republice.
zdeCo řekli autoři…
Pro pěší:
Trasa podél Únětického potoka je pro pěší dobře použitelná, protože v horní části vede po poměrně klidných silnicích nižšího řádu, po kterých jde mnohdy i turistická značka. V dolní části, pod Úněticemi, trasa vede po široké lesní cestě s vyloučeným provozem motorových vozidel a prochází PR Roztocký háj – Tiché údolí.
Pro cyklisty:
Takřka celá trasa je provázena několika CT, které vedou přímo po popisované trase podél Únětického potoka nebo v její těsné blízkosti. Celá trasa je pak dobře průjezdná, bez technicky náročnějších úseků a prudkých či dlouhých stoupání. Navíc zakončení trasy je pro cyklisty příznivé, protože navazuje na CT č.: 2, vedoucí po pravém břehu Vltavy.