Vandalismus v přírodě

Nešlap, nelámej, nepodepisuj se v lese…

Zlomit mladý stromek trvá pár vteřin, pokácet vzrostlý strom hodinu. Všichni tvorové ale mají svoji vnitřní hodnotu. Někteří pak i lidmi přisouzenou cenu, která vyjadřuje to, co společnosti přináší – dřevo, plody, pastvu pro včely, stín, kyslík, přírodní klimatizaci krajiny.  Všechny rostliny požívají zákonné ochrany a dle ní nesmí dojít ke zničení místní populace nebo ohrožení druhu na bytí. Pak jsou výjimky, druhy označované jako škodlivé, plevele nebo invazivní či dokonce nebezpečné. Ty se hubí, ale ani to nemůže dělat laik. A konečně jsou to rostliny pěstované z hospodářských důvodů a k nim stromy ve většině našich lesů samozřejmě patří. Ty jsou určené k tom, aby se ve správný čas pokácely, prodaly a na jejich místě vysadily stromy nové. Proto, pokud narazíte na vykácený les, nejde v 99,9 % o vandalství nýbrž o normální legální hospodářskou činnost. Vandalstvím ovšem v takovém případě je, pokud se při transportu vykáceného dřeva poškodí lesní cesta či okolo ní stojící stromy!

Stromy, zejména ty velké a letité, byly vždy předmětem úcty. To se promítlo i do jejich speciální ochrany ze zákona – alespoň těch, které rostou mimo les. U těch lesních se ví, že když se kácí les, tak lítají třísky. Nelze v něm kácet kdykoliv a cokoliv, ale je to přeci jen volnější. Stromy mimo lesní pozemky s obvodem kmene nad 80 cm v prsní výšce (tedy 130 cm nad zemí) je možné kácet jen na zvláštní povolení (které nemusí být uděleno) a mimo vegetační sezónu. Úřad může nařídit náhradní výsadbu stromů za ty pokácené. Netýká se to ovocných stromů v zahradách. Na druhou stranu je ale zakázáno stromy nejen kácet, ale i poškozovat, třeba lámáním větví nebo vyřezáváním podpisů do kůry (jména hloupejch na všech ...). Poškození stromů je posuzováno jednak jako újma na životním prostředí, jednak jako poškození cizí věci (strom zpravidla patří majiteli pozemku).

Samostatnou kapitolou jsou pak případy ničení lesního inventáře – laviček, lávek, altánků. Jestliže zničením stromku může hlupák dojít k závěru, že nikomu škodu nezpůsobil, posprejováním či polámáním těchto zařízení je záměr způsobit škodu zcela zřetelný. A ač se na rozdíl od zničeného stromu nejedná o škodu nevratnou, jde tuto škodu snáze vyčíslit a tedy i viníka snáze potrestat.

Praha a její okolí jsou také proslavené unikátními geologickými útvary. Bohužel i ty bývají čas od času terčem vandalů. Jestliže polámaná lavička jde nahradit, za zničený strom je možné aspoň vysadit jiný, zničená pískovcová skalka či sesutá břidlicová stěna se nijak nahradit nedá!

Stromy zvlášť velké, krásné nebo pamatující zvláštní události (jednou pod ním možná poseděl Jan Žižka, případně Jára Cimrman) mohou být prohlášené za stromy památné. V praxi to znamená, že jsou označeny tabulkou a v jejich ochranném pásmu není možné provozovat žádnou činnost, která by jim mohla škodit. Totéž platí pro skupiny stromů a stromořadí.

Pokuty za poškození nebo pokácení stromu se pohybují od 10 000 do 100 000 Kč. Za poškození památného stromu, většího počtu stromů nebo zvláště chráněných druhů jsou pokuty v horní polovině uvedeného rozsahu. Pokud jde o strom nebo rostliny ve zvláště chráněných územích, mohou být sazby až dvojnásobné.

Související právní úprava, pokuty a sankce, další informace:

Poškozovat dřeviny se nesmí

Nepovolené kácení dřevin, lámání větví ze stojících stromů, poškozování kořenů či kůry – to vše lze považovat za vandalství, a tedy podle našich zákonů také trestat. Dřeviny v lesích smí být káceny pouze v souladu s lesním hospodářským plánem a pouze odborně způsobilými osobami. Chráněné jsou i dřeviny rostoucí mimo les, včetně dřevin v zahradách. Na zahradách je kácení bez předchozího úředního povolení možné pouze u ovocných stromů. Bez povolení může majitel také kácet dřeviny, které mají ve výši 130 cm obvod kmene menší jak 80 cm. Kácení by však vždy mělo probíhat v době, ve které nehnízdí ptáci či se v dutinách stromů neukrývají netopýři. Speciální ochranu pak požívají dřeviny vyhlášené jako památný strom či památná alej.

Specifickým problémem jsou případy ničení lesního inventáře – laviček, lávek, altánků či informačního značení. Posprejováním či polámáním těchto zařízení je záměr způsobit škodu zcela zřetelný a vzhledem k jednoduchému vyčíslení škody i lépe postižitelný. To se oproti tomu nedá konstatovat u případů ničení geologických útvarů. I k těm bohužel dochází a vzniklá škoda je nevratná a prakticky nevyčíslitelná.