Místa zájmu na trase
| Název místa zájmu | Ilustrační foto | Popis | GPS |
|---|---|---|---|
| Klášter Boromejek | |
Celý název kláštera je klášter Kongregace milosrdných sestrer sv. Karla Boromejského. Současná budova vznikla na místě zbouraného Taicmanova dvora v letech 1859 až 1861 jako klášter s výchovným ústavem, kde bylo pečováno o nalezence. Poté se zde boromejky staraly o trestané ženy a pomáhaly jim v návratu do normálního života. V současnosti je zde domov pro nemocné starší občany a v části je stále ženská věznice. | 50°4'10.199"N, 14°17'42.311"E |
| Kostel sv. Martina | |
Kostel stojí na místě románské stavby z konce 12. století. Kostel byl několikrát přestavován a současná podoba je z 19. století. | 50°4'17.172"N, 14°18'0.370"E |
| Hřbitov v Řepích | |
Hřbitov se skládá ze tří částí: civilní hřbitov, hřbitov sester sv. Karla Bornejského a trestanecký hřbitov. V řádové části byla natáčena část filmu Kytice, na trestaneckém hřbitově naleznete hrob loupežníka Václava Babinského. | 50°4'22.793"N, 14°18'19.808"E |
| Kostel Panny Marie Vítězné | Původně v těchto místech, kde došlo k porážce vojska českých stavů, stávala kaple sv. Václava vybudovaná v letech 1622 až 1624. Současný kostel vznikl přestavbami původní kaple, v roce 1706 byla rozšířena přístavbou osmibokého středu. Postupně vznikl barokní poutní areál. | 50°4'33.695"N, 14°19'18.365"E | |
| Bílá hora | |
Bílá hora je nevýrazný kopec, vysoký 381 m n. m. s výraznou historií. Dne 8. listopadu 1620 zde bylo poraženo vojsko českých stavů armádou císaře Ferdinanda II. V důsledku bitvy bylo vlastně rozpoutání třicetileté války a byla začátkem doby temna. | 50°4'41.704"N, 14°19'9.347"E |
| Obora Hvězda | Obora vznikla v roce 1534 na místě lesa Malejov. Letohrádek, který dal oboře jméno, byl postaven v období 1555 až 56. Honitba zde byla ukončena po roce 1785. | 50°4'59.858"N, 14°19'35.306"E | |
| Litovický potok | Jeden z větších pražských potoků, který právě v těchto místech prodělal v roce 2009 důkladnou revitalizaci. Dlouhá léta byl potok veden pod zemí, ale nyní je v úseku dlouhém 280 metrů odkryt a byla mu vrácena přírodní podoba. | 50°5'8.708"N, 14°19'31.559"E | |
| Zámeček ve Veleslavíně | |
Nynější zámeček byl postaven zřejmě v letech 1730 až 1750, ale přesné datum není známo. Zámeček nechal vybudovat stavební úřad Pražského hradu. Koncem 19. století byl objekt rozšířen a přestavěn, v současnosti zde sídlí soukromá klinika. | 50°5'35.781"N, 14°21'3.183"E |
| Park Hadovka | |
Park byl zpřístupněn v roce 2004 v místech nevyužívaných skleníků a zahradnictví. Park je vybaven automatickým závlahovým systémem. V parku jsou herní prvky nejen pro děti předškolního věku, ale i pro odrostlejší, do 15 let. Součástí parku je i výstava moderních soch, od českých tvůrců. | 50°5'53.974"N, 14°22'25.034"E |
| Kostel sv. Václava | |
Pseudorománský kostelík vznikl až začátkem 20. století, a to přestavbou bývalého pivovaru z poloviny 18. století. Objekt využívají sestry Apoštolátu sv. Františka. | 50°5'53.257"N, 14°22'30.278"E |
| Hanspaulka | Historie zahrady úzce souvisí se zámečkem, který je nyní od vlastního parku oddělen. Usedlost vznikla pro Hanse Paula Hippmanna, císařského radu po roce 1733, následně byla stavba drobně přestavována. Později zámeček získává město a umísťuje do něj Archeologické muzeum. V roce 1995 je objekt prodán soukromé firmě a je po rekonstrukci. | 50°6'22.298"N, 14°22'41.882"E | |
| Kostel sv. Matěje | Pozdně barokní stavba poutního kostela. Právě zde vznikla tradice Matějských poutí. První pouť, ovšem s ryze náboženským obsahem, se zde konala v roce 1595. Na zdejším hřbitově je pohřbena řada významných osob (např. Alois Rašín, Josef Kemr). | 50°6'47.570"N, 14°22'38.937"E | |
| Baba | |
Území vysoko nad Vltavou je chráněno mimo jiné jako jedno z druhově nejbohatších stanovišť hmyzu v Praze. Dále jsou zde chráněna teplomilná společenstva rostlin typu skalních stepí. Romantická zřícenina na vrcholku byla vybudována v 19. století během výstavby železniční trati Praha – Podmokly. | 50°7'7.865"N, 14°23'26.614"E |
13. března 2014
13. března 2014