Místa zájmu na trase
| Místo zájmu, km, ilustrační foto | Popis | GPS |
|---|---|---|
| Kaple sv. Anny (2)
|
Její autorství je připisováno Ignáci Kiliánu Dienzenhoferovi. Byla postavena v roce 1730. Jde o jednoduchou stavbu s obdélným půdorysem a půlkruhovým závěrem. Nad průčelím je věžička ukončena cibulovou bání. | 50°7'36.573"N, 14°34'31.360"E |
| Přírodní památka Bažantnice v Satalicích (4)
|
Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1951 na ploše 15,18 ha. Předmětem ochrany je zachování listnatého lesa, zejména starých stromů, jako biotopu vzácných druhů hmyzu. Zároveň je to krajinářsky cenné území v návaznosti na Vinořský park. | 50°7'39.564"N, 14°34'25.945"E (vstup do PP na trase) |
| Přírodní rezervace Vinořský park (7)
|
Rezervaci tvoří bývalý zámecký park, který byl založen v první polovině 18. století rodem Černínů. Je krajinářsky hodnotným územím a je útočištěm mnoha chráněných druhů živočichů a rostlin. Chráněn je od roku 1982 na ploše 34,07 ha. V parku se nacházejí výchozy cenomanských pískovců české křídy (10). | 50°8'0.850"N, 14°34'47.416"E (vstup do PR na trase) |
| Kostel Povýšení sv. Kříže ve Vinoři (15) | Je nejvýznamnější barokní památkou Vinoře a jejího okolí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původně zde stál dřevěný kostel, který vyhořel a byl nahrazen kamennou románskou stavbou tribunového typu, z níž se dochovalo pouze zdivo věže. V letech 1727-1728 byl kostel barokně přestavěn architektem F.M. Kaňkou (obě postranní lodě). Tato barokní přestavba byla posledním rozsáhlejším zásahem do architektury kostela. V interiéru kostela jsou zachovány varhany z roku 1781 a další cenné artefakty. | 50°8'34.544"N, 14°34'50.836"E |
| Ctěnický háj (18) | Ctěnický háj je původní oborou náležící k zámku ve Ctěnicích. V současnosti se jedná o samostatný lesopark, kterým prochází ústřední cesta společně se žlutou turistickou značkou. Jeho rozloha je zhruba 14 ha. | 50°8'53.616"N, 14°34'42.343"E (vstup do Ctěnického háje na trase) |
| Zámecký areál Ctěnice - 5,7 km (20)
|
Zámek byl původně gotickou tvrzí, kterou chránil příkop. Kolem roku 1550 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. V letech 1719 – 1724 architekt F. M. Kaňka přestavěl pro hraběte Prokopa Černína z Chudenic zámek do klasicistní barokní podoby. V té se dochoval s drobnými úpravami až dodnes. Od roku 1945 objekt chátral, až byl v roce 1993 bezplatně převeden do majetku hlavního města Prahy. Areál je kulturní památkou České republiky. Nyní areál spravuje Muzeum hl. m. Prahy a je přístupný veřejnosti s možností návštěvy expozic. |
50°8'55.050"N, 14°33'47.974"E (vstup do areálu) |
3. listopadu 2016
3. listopadu 2016