Vyhledávání

19.6.2001 —

25.6.2021 — Praha životní prostředí - Rychlé informace - je výstupem pro veřejnost, jehož hlavním cílem je poskytnout zájemcům co nejrychleji nejvýznamnější souhrnné informace za dílčí tematické oblasti, a to s výrazným předstihem před publikováním v ročence Praha životní prostředí. Obsahem vydání 1/2021 (vyd. 6/2021) jsou vybrané informace k tématům: Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030, péče o přírodu, krajinu a zeleň v Praze (projekty revitalizací a rekonstrukcí), komunální odpady v Praze, využití území, zdraví a životní prostředí, Místní Agenda 21 v městských částech hl. m. Prahy a ekologická výchova v Praze.

4.5.2020 — Území pražských Kyjí - Hutí se už nebude nadále nekoordinovaně rozvíjet. Městská část Praha 14 vznesla požadavek na zpracování urbanistické studie Kyje Hutě - Hloubětín. Pražští radní dnes rozhodli, že studii zajistí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). IPR vybere zpracovatele, který vytvoří studii na území o velikosti 226 hektarů, jež se bude věnovat výstavbě, veřejným prostranstvím, ale i krajině a dopravě.

4.5.2020 — Území pražských Kyjí - Hutí se už nebude nadále nekoordinovaně rozvíjet. Městská část Praha 14 vznesla požadavek na zpracování urbanistické studie Kyje Hutě - Hloubětín. Pražští radní dnes rozhodli, že studii zajistí Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). IPR vybere zpracovatele, který vytvoří studii na území o velikosti 226 hektarů, jež se bude věnovat výstavbě, veřejným prostranstvím, ale i krajině a dopravě.

24.6.2022 — Praha životní prostředí - Rychlé informace - je výstupem pro veřejnost, jehož hlavním cílem je poskytnout zájemcům co nejrychleji nejvýznamnější souhrnné informace za dílčí tematické oblasti, a to s výrazným předstihem před publikováním v ročence Praha životní prostředí. Obsahem vydání 1/2022 (vyd. 6/2022) jsou vybrané informace k tématům: naplňování Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030 v jednotlivých oblastech (adaptace na klimatickou změnu, udržitelná energetika, cirkulární ekonomika, ...), péče o přírodu, krajinu a zeleň v Praze (projekty revitalizací a rekonstrukcí), komunální odpady v Praze, využití území, Místní Agenda 21 v městských částech hl. m. Prahy a ekologická výchova v Praze.

20.9.2006 —

10.5.2017 — Rokytka představuje z hlediska protipovodňové ochrany významný tok, který hlavní město Praha zahrnulo do systému výstavby protipovodňových opatření. Na revitalizační úpravu Rokytky v městské části Praha-Nedvězí provedenou v loňském roce vynaložilo město 18 855 202 korun (vč. DPH).

3.6.2021 — Regionállní trhy aneb RegioNáplavka se uskuteční v sobotu 5. června na Smíchovské náplavce od 9 do 18 hodin.

26.11.2013 — Rada hl. m. Prahy vydala nařízení, kterým byla nově vyhlášena přírodní památka Milíčovský les a rybníky. Jedná se o zvláště chráněné území, které bylo zřízeno již v roce 1988 o rozloze 93,29 ha.

4.2.2019 — V roce 2018 odkoupilo hl. m. Praha od společnosti Xaverov a. s. pozemek starého sadu na Čihadlech. Plocha přesahující 15 000 m2 byla v minulosti z více jak dvou třetin osázena jabloňovým sadem. Kvůli dlouhodobě zanedbané údržbě však celý sad zhoustl a zarostl náletovými keři a dřevinami. V těchto dnech byla započata první fáze obnovy tohoto sadu. Na podzim 2019 se sad dočká první dosadby ovocných stromů.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.