Vyhledávání

* Pro vyhledání celé fráze zadejte text fráze do uvozovek, například „odbor informatických činností". Jinak budou vyhledávána jednotlivá slova.
Kde chcete hledat
Typ výsledku

Vyhledané záznamy

Celkem záznamů: 4492
Primátor uctil památku padlých novodobých válečných veteránů

5.6.2009 — Primátor hl. m. Prahy Pavel Bém se zúčastnil pietní vzpomínky k uctění památky padlých příslušníků novodobých zahraničních misí Armády České republiky. Uctění památky válečných veteránů a panelová diskuse k tématu se konala dnes dopoledne v prostorách hlavního sálu Ministerstva obrany.

Mezinárodní den boje proti chudobě

18.10.2006 — Dnes 17. října proběhla v Praze na náměstí Míru happeningová akce u příležitosti Mezinárodního dne za vymícení chudoby. Akci pořádali neziskové organizace Arcidiecézní charita Praha, Armáda spásy a Naděje. Ve spolupráci s Městským centrem sociálních služeb a prevence v rámci realizace projektu Aktivizace pracovního potenciálu sociálně znevýhodněných občanů, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu ČR a z rozpočtu hl. m. Prahy.

Hlavní město odebere čestné občanství kontroverzní osobě sovětského maršála Koněva

9.5.2022 — Pražští radní dnes souhlasili s odebráním čestného občanství hlavního města Prahy sovětskému vojevůdci, maršálovi Sovětského svazu a hrdinovi SSSR Ivanu Stěpanovičovi Koněvovi. Čestné občanství hlavního města Prahy bylo sovětskému maršálovi Koněvovi uděleno v roce 1945. Šlo o reakci tehdejšího vedení Prahy na ukončení 2. světové války, kdy byla Koněvova vojska vítána jako osvoboditelská. Jeho aktivity po konci války však měly značně represivní charakter a jsou v rozporu s kvalitami, které jsou od čestných občanů Prahy očekávány. Radou odsouhlasený návrh na odebrání čestného občanství tedy vychází ze současného stavu historického poznání osoby maršála Koněva. Návrh bude ještě schvalovat Zastupitelstvo hlavního města Prahy.

Stručný příběh zvacího dopisu

10.8.2008 — Byť si právě nyní připomínáme 40. výročí vpádu armád pěti socialistických zemí na naše území, musíme zaznamenat, že se tak nestalo jen z vůle tehdejších vládců Kremlu. Svoji roli sehrálo i naléhání tehdejší NDR v čele s W. Ulbrichtem, Polska, jmenovitě W. Gomulky a Bulharska - T. Živkova. K tomu všemu připočtěme aktivity domácích sil, které se na podněcování a realizaci intervence podílely. Značnou roli v tom sehrála iniciativa kolem tzv. zvacího dopisu.