Vyhledávání

20.9.2006 — Na Pražském výstavišti Letňany otevřel (dnes 19. září) brány již 17. ročník renomovaného mezinárodního veletrhu pro stavebnictví a architekturu FORARCH 2006. Veletrh je již tradičně určen nejen expertům a odborné veřejnosti, ale též laickým návštěvníkům. Loni se veletrhu na výstavní ploše 22 772 m2 zúčastnilo 1028 vystavovatelů z 15 zemí a navštívilo jej více než 100 000 lidí. Letošním hlavním tématem je České stavebnictví v rámci EU. Slavnostního zahájení se zúčastnil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, pražský primátor Pavel Bém, rektor ČVUT Václav Havlíček a další.

1.12.2021 — Hlavní město Praha má dlouholetou tradici v oblasti zpracování a poskytování informací o životním prostředí. Nejznámějším výstupem ze systému se stala ročenka Praha životní prostředí vydávaná tiskem pravidelně od r. 1989, později i v anglické verzi a v elektronické formě. Současná obsahová struktura publikovaných informací je zavedena od r. 2000. Od roku 1997 bylo vydáno také sedm elektronických publikací (CD-ROM, nově DVD) Praha životní prostředí, které v každém vydání obsahují poslední ročenky, Atlas životního prostředí, Statistickou ročenku Numeri Pragenses (ČSÚ), přehled koncepčních dokumentů v oblasti životního prostředí, případně další specializované publikace k problematice ovzduší (REZZO, ATEM), ochrany přírody (Vegetační mapa, Ptáci, Motýli, Chráněná území), hlukové mapy Prahy, datové a informační zdroje aj. K dispozici je dnes uživatelům také řada dalších aplikací na internetu, včetně mapových aplikací.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.