Vyhledávání

14.4.2010 — V Praze je ve dnech 14 – 16. dubna na pracovní návštěvě delegace města Helsinky. Finští hosté se přijeli seznámit se systémem samosprávy v hl. m. Praze a s oblastmi důležitými pro chod města. jako je např. městská hromadná doprava, zdravotnická záchranná služba, komunální služby, sociální politika či nový územní plán.

25.10.2016 — Rada hl. m. Prahy dnes rozhodla o výběru nejvýhodnější nabídky na kompletní rekonstrukci a definitivní úpravu celého uličního prostoru včetně chodníků, vjezdů, parkovacích stání, odvodnění a zelených ploch v ulicích Lovčická a Blešnovská a v částech ulic K Rukavičkárně a Sendražická v městské části Praha – Klánovice. Vítězem veřejné zakázky se stala společnost Pohl + Geosan – Klánovice s nabídkovou cenou 31 162 279 Kč bez DPH.

27.2.2001 —

22.10.2002 —

18.6.2022 — 18. 6. 2022, Rozhlas, ČRo Radiožurnál - další pořady..., ČRo Radiožurnál, ČESKÝ ROZHLAS, Zdeněk Hřib

19.10.2014 — ČT 24 | 19.10.2014 | 13:05 | Pořad: Otázky Václava Moravce II. | Téma: Volené orgány - Primátor - Tomáš Hudeček

6.1.2017 — Text článku uveřejněného dne 13. 8. 2016 v příloze Orientace Lidových novin. Článek vznikl ve spolupráci s OCP MHMP a projektanty obnov stromořadí z atelieru a05. Článek upozorňuje na úskalí obnov stromořadí v centrech měst, zejména na problematiku střetu stromořadí se sítěmi technické infrastruktury, problematiku prokořenitelného prostoru v městských ulicích atd. Zabývá se konkrétním případem stromořadí v ulici Ječná, kde je možná obnova stávajícího stromořadí až po zrealizování kolektoru z důvodu kolize stromů se sítěmi technické infrastruktury. Bez koordinace všech správců v ulicích není možné zajistit dostatečný prostor pro stromy.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.