Vyhledávání

16.10.2014 —

25.3.2021 — V lese je zakázáno rozdělávat nebo udržovat oheň (včetně používání svíček či vařičů) a kouřit. Zákaz se nevztahuje na některé lesní hospodářské práce. Správce lesa může vyhradit místa, kde si smí veřejnost oheň rozdělávat. Mohou to být turistická přístřeší či pikniková místa s ohništěm nebo grilem. V horkých a suchých obdobích může být rozdělávání ohňů plošně zakázáno.

25.3.2021 — Volný pohyb psů v parcích a lesoparcích není mimo vymezená místa povolen. Obvykle jsou tato místa stanovena správcem parku a každý se s nimi může seznámit v návštěvním řádu. V lesích může být volně pobíhající pes považován za toulavého a ve výjimečných případech i zastřelen. Majitelé psů by měli mít své psy při procházkách stále pod dohledem.

25.3.2021 — V lese je zakázáno rozdělávat nebo udržovat oheň (včetně používání svíček či vařičů) a kouřit. Zákaz se nevztahuje na některé lesní hospodářské práce. Správce lesa může vyhradit místa, kde si smí veřejnost oheň rozdělávat. Mohou to být turistická přístřeší či pikniková místa s ohništěm nebo grilem. V horkých a suchých obdobích může být rozdělávání ohňů plošně zakázáno.

23.2.2014 —

25.7.2007 — Informace z ročenky Praha životní prostředí 2006

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.