Vyhledávání

5.12.2023 — Pražské městské části, odbory Magistrátu hl. m. Prahy a městské organizace v letech 2022-2023 úspěšně ukončily 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které pomohou Praze s adaptací na změnu klimatu. Do Zásobníku bylo nově zařazeno 75 projektů a 24 záměrů.

5.12.2023 — Pražské městské části, odbory Magistrátu hl. m. Prahy a městské organizace v letech 2022-2023 úspěšně ukončily 57 projektů v celkové hodnotě 377 milionů korun, které pomohou Praze s adaptací na změnu klimatu. Do Zásobníku bylo nově zařazeno 75 projektů a 24 záměrů.

20.10.2016 — Praha tento týden hostila konferenci, jejímž cílem bylo hledat odpovědi na výzvy, které pro města 21. století přináší změna klimatu. Konference UrbanAdapt se konala 17. – 18 října v prostorách Magistrátu hl. m. Prahy.

1.8.2018 — Dva zajímavé vodní prvky - liniová fontána a brouzdaliště - budou slavnostně uvedeny do provozu 2. srpna v 15.00 hodin.

19.10.2020 — V návaznosti na proběhlý vzdělávací interaktivní program pro žáky základních škol na území hl. m. Prahy s tématem Adaptace na změnu klimatu a dětmi připravené návrhy adaptačních opatření proběhla v roce 2020 na 8 školách v Praze realizace těchto opatření. Realizace byla financována hl. m. Prahou.

31.5.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

23.6.2017 — Průběžný vývoj klimatu a jeho změny hrály v historii lidské společnosti zásadní roli jako jeden z hlavních určujících faktorů jejího vývoje. V posledních letech pozorujeme zrychlování a zesilování těchto změn (nárůst průměrných teplot, nerovnoměrná distribuce vody a srážek, extrémní povětrnostní jevy). Většina odborníků přičítá jejích původ činnostem člověka, při kterých se do atmosféry uvolňují skleníkové plyny, zejména pak energetika, průmysl a doprava. K nárůstu emisí tzv. skleníkových plynů však dochází ve všech odvětvích, včetně probíhajících změn ve využívání krajiny a lesnictví. Intenzita produkce skleníkových plynů, doprovázená jevem tzv. tepelného ostrova se zvyšuje proporcionálně ve vztahu k rozměrům a populaci (velikost, hustota) městských oblastí; následkem toho lze s ohledem na stále rostoucí podíl populace žijící ve městech očekávat v nadcházejících letech výrazné zhoršení podmínek pro život populace zejména městských aglomerací. V praxi to znamená potřebu přijetí takové politiky ochrany klimatu, která kombinací účinných opatření na zmírnění těchto změn a přizpůsobení se změně klimatu umožní omezení negativních dopadů a podpoří udržitelný život společnosti.

9.8.2018 — Základní strukturované informace o dokumentu a jeho přípravě, stav k 8/2018