Bankéři sledují Prahu kvůli dozimetru

Největším věřitelem metropole je Evropská investiční banka. Skoro 23 miliard půjčí na metro D.

Kauza Dozimetr vrhla na hlavní město velmi negativní světlo. Toho si všimli i za hranicemi, například v Evropské investiční bance (EIB), která má Praze půjčit skoro 23 miliard korun na metro D a která je už nyní největším věřitelem hlavního města. Zda je tento úvěr ohrožený a jak je vlastně hlavní město zadlužené, i když každý rok končí s přebytkem, vysvětluje náměstek primátora hl. m. Prahy pro oblast financí a rozpočtu Pavel Vyhnánek (Praha sobě). „EIB zdůraznila, že bude velmi pečlivě sledovat, jak se s kauzou město vypořádá,“ sděluje Vyhnánek.

Hlavní město dlouhodobě finančně končí rok s přebytkem. Je to záměr, nebo jak vlastně taková situace vzniká?

Hospodaření Prahy je dlouhodobě přebytkové primárně díky našemu velmi zodpovědnému a také velmi konzervativnímu přístupu k celému procesu rozpočtování.

V čem ten konzervativní přístup spočívá?

V případě tohoto roku už nyní předpovídáme příjmy na další rok. A existuje vícero cest, jak k tomu přistupovat. My, jak jsem řekl, jsme poměrně konzervativní a držíme se spíše pesimistických scénářů vývoje ekonomiky. Aby se nám nestalo, že na konci roku zjistíme, že těch příjmů je méně, než jsme čekali. Zcela opačný přístup má například dlouhodobě česká vláda, zejména ta minulá, ale zdaleka ne jen ona. Škrtat výdaje je těžké, náročné a nepopulární. Navýšit uměle příjmy je mnohem jednodušší. Tam se fantazii meze nekladou. Takže když řeknete, že růst ekonomiky bude pět procent a ne dvě, tak vám ten rozpočet na papíře začne vycházet mnohem lépe.

Co se potom s miliardovými přebytky děje?

Ten přebytek je pro město důležitý z mnoha důvodů. Zejména na konci roku nemáme deficitní rozpočet. Praha je ale díky němu také velmi efektivně schopná snižovat své zadlužení. Zároveň si vytváří další finanční rezervy. Ty potom využíváme zejména na realizace zásadních investic v čele s metrem D. Jsme totiž ve velmi specifické situaci, kdy Praha jako jediné město ve vyspělém světě, a to nejen v Evropě, je ponechána tváří tvář takové investici bez pomoci státu. A těch velkých investičních akcí je v Praze nyní rozjetých bezprecedentní množství, ať už mluvíme o nové lince metra D, dvou miliardách na opravu Průmyslového paláce, nebo o stavbách a opravách mostů. Části těch přebytků pak putují na řešení nenadálých situací, například spojených s covidem a uprchlickou krizí, nebo jsme poskytli městské společnosti Pražská plynárenská dvoumiliardový úvěr, díky kterému může nakupovat další zásoby na topnou sezonu.

Zastupitelé v červnu schvalovali upravený rozpočet. Jaká největší změna se v něm objevila?

Rozpočet je rámec, kterým predikujete, co se v nadcházejícím roce stane. A jako takový se následně každý měsíc mění. Z těch velkých změn v prvním pololetí bych vypíchl například podporu pro městské části, kterým putovaly peníze na výstavbu nových škol nebo na vypořádání se s růstem nákladů. Významnou změnou bylo také vyčlenění peněz na již zmiňovaný úvěr pro Pražskou plynárenskou.

Praha sama má miliardové úvěry. Komu a kolik vlastně dluží a k čemu tyto půjčky slouží?

Praha je rekordně málo zadlužené město v celosvětovém srovnání. A momentálně je nejméně zadlužená za posledních dvacet let. Ke konci minulého roku se naše zadlužení pohybovalo kolem 12 miliard a letos ještě více klesne. Celkem 7,5 miliardy korun činí úvěry od EIB a zbytek je pětimiliardový dluhopis. Jedná se o staré dlouhodobé úvěry, které si Praha vzala už dávno. Primárně byly určeny na řešení povodňových škod a výstavbu metra C, na jeho prodloužení z Holešovic. Přičemž na dluhopis už máme připravené prostředky a Praha ho splatí v dalším roce. Příští rok se tedy dostaneme s dluhem hluboko pod 10 miliard.

Dluh ale bude zase růst kvůli půjčce skoro 23 miliard od EIB na metro D.

Bude, ale postupně, protože úvěr budeme čerpat po částech, minimálně pět let. Tento úvěr jsme navíc dostali za nesmírně výhodných podmínek. Tu téměř miliardu eur si budeme moci půjčit až na čtyřicet let, při kterých bude úroková sazba nižší než dvě procenta.

Po vypuknutí kauzy Dozimetr jste sděloval, že EIB kauza znepokojila. Jak je na tom jejich důvěra nyní?

Je to nesmírně citlivá věc. Už samotné slovo úvěr naznačuje nějakou míru důvěry. Ta není založená jen na víře, že dlužník peníze vrátí, ale také na tom, že ho vztah s dlužníkem nijak reputačně nepoškodí. Na to jsou banky v poslední době velmi citlivé. S EIB jsme se spojili hned v tom týdnu, kdy to celé vypuklo. Popsali jsme jim celou situaci a ujistili jsme je, že s vyšetřujícími orgány plně spolupracujeme, ostatně že i sám náměstek pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) své podezření nahlásil policii, a domluvili jsme se, že se budeme navzájem pravidelně informovat o vývoji. Oni zdůraznili, že budou velmi pečlivě sledovat, jak se s tím město vypořádá.

Stanovila EIB nějaké požadavky nebo zaslala nějaké pokyny, jak si postup města při řešení kauzy představuje?

Přímo pokyny, co máme dělat, nám nedávají. Určitě to ale nesmíme podcenit. Zdůrazňuji, že toto není jen politický problém, ale i reputační problém, který se vlastně i nepřímo propisuje do rozpočtu hlavního města.

Mohla by EIB od půjčky ještě vycouvat?

Nyní jsme ve fázi, kdy je úvěr schválený úvěrovým výborem i správní radou banky. Je tedy schválený. Momentálně se vyjednává o dokumentaci, kterou bude následně schvalovat město. Jsme tedy v citlivé fázi, ale nejsme v situaci nějaké eskalace, kdy by hrozilo, že nám banka ty peníze neposkytne, nebo že úvěr zdraží.

Jak hlavní město plánuje zvýšit svou dlužnickou důvěryhodnost?

Kromě auditů, které se v dopravním podniku chystají, je klíčové, aby lidé, kteří byli ať už v přímém, nebo v nějakém nepřímém kontaktu se skupinou podezřelou z vyvádění finančních prostředků z dopravního podniku, vyvodili osobní zodpovědnost. Nedovedu si představit, jak by pak město vysvětlovalo institucím, jako je právě například EIB, že tu tito lidé dále působí a že zastávají nějaké exekutivní posty ve městě.