Doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.
ředitel odboru Archiv hlavního města Prahy
Narodil se 7. 1. 1947 ve Vinařicích, okres Louny. Pochází z hornické rodiny. Od roku 1980 žije v Praze, manželka je inženýrkou ekonomie, má dva dospělé syny. Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole v Novém Strašecí vystudoval v letech 1965-1970 obory dějepis a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po ukončení vysoké školy nastoupil na místo vychovatele v Domově mládeže při Střední průmyslové škole hornické v Kladně (1970-1971), poté krátce působil jako učitel v Odborném učilišti SSD v Praze-Klánovicích a letech 1971-1976 byl středoškolským profesorem na Wintrově gymnáziu v Rakovníku (jednoroční vojenskou službu absolvoval jako učitel Vojenského leteckého učiliště v Prešově). Dnem 1. 5. 1976 nastoupil do Archivu hlavního města Prahy a 1. 1. 1987 se stal jeho ředitelem, celkově devátým v pořadí.
Od dob zakladatele archivu a prvního pražského městského archiváře K. J. Erbena (archiv vznikl v roce 1851) užívají jeho nástupci také tradičního titulu „archivář hlavního města Prahy“. Současný městský archivář prošel archivní službou „od píky“, od výkonu služby pro badatele v archivní studovně až po ředitelské křeslo. Za svůj největší úspěch považuje to, že v letech 1995-1997 vyrostla na Jižním Městě jako součást nového archivního areálu Chodovec moderní účelová budova, kam se pražský archiv přestěhoval z Clam-Gallasova paláce na Starém Městě, kde byl provizorně umístěn od roku 1945 (do 8. května 1945 sídlil ve zničeném východním křídle Staroměstské radnice). Od roku 1992 je archiv odborem Magistrátu hlavního města Prahy a jeho ředitel je tedy i jedním z magistrátních ředitelů. Je členem Komise pro čestná občanství a pocty hlavního města Prahy, Místopisné komise, Koordinační pracovní skupiny pro revitalizaci Staroměstské radnice a Staroměstského náměstí a dalších odborných či poradních orgánů.
Vedle těchto pracovních povinností se městský archivář soustavně věnuje vědecké a pedagogické práci v oboru českých hospodářských a sociálních dějin 15.- 17. století, která je jeho největším životním koníčkem. Zabývá se dlouhodobě nejen dějinami Prahy a českých měst, ale také hospodářskými a sociálními dějinami pozdně feudálního velkostatku, dějinami předbělohorské české šlechty, jejího životního stylu a šlechtických rezidencí.
V Ústavu československých a světových dějin ČSAV získal v březnu 1984 hodnost kandidáta historických věd a v roce 1987 na filozofické fakultě UK dosáhl titulu doktora filozofie. Začal přednášet na katedře historie Pedagogické a později Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a od roku 1993 též v Ústavu hospodářských a sociálních dějin a v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK v Praze. V květnu 1990 byl jmenován docentem pro obor československé dějiny. Po listopadové revoluci 1989 se stal místopředsedou a od roku 1993 do roku 2005 byl předsedou Vědecké archivní rady České republiky a současně i předsedou Rady Národního muzea. Je členem Akademického sněmu Akademie věd ČR, dozorčích rad Historického ústavu a Orientálního ústavu Akademie věd ČR, členem užší vědecké rady Českého časopisu historického, šéfredaktorem odborných periodik Pražský sborník historický, Documenta Pragensia a Documenta Pragensia-Monographia, atd. Vedle několika desítek odborných článků a studií publikoval vědeckou např. monografii Úvěr a zadlužení feudálního velkostatku v předbělohorských Čechách (1985), je redaktorem, autorem či spoluautorem publikací Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII (Praha a okolí, 1988), Dějiny Prahy v datech (1989), Pražské paláce (1995 a 2000), Rudolf II. a Praha (1997), Pražský uličník I-II (1997-98), Praha–Dějiny českých měst (2000), Město a jeho dům (2002), Praha-Čechy-Evropa (2003), Lucemburská Praha (2006), Pražské rokoko (2011) ad. Je autorem desítek popularizačních článků i několika mnohadílných cyklů v pražských novinách a časopisech (1100 let Prahy v dokumentech, Stránky z pražské historie, Osobnosti pražských dějin, Purkmistři, starostové a primátoři Prahy), scénářů výstav a televizních seriálů (Šlechtické rody, Bílá místa v dějinách) atd.