Dokončili jsme část kontroly placení poplatků za Airbnb, na řadě jsou výzvy k úhradě, říká radní Kordová Marvanová

Praha má od konce prosince na stole návrh memoranda o porozumění, který připravila digitální platforma na krátkodobé ubytování Airbnb, přes niž jen v Praze téměř šest tisíc lidí nabízí krátkodobý pronájem pokoje.

Návrh se týká spolupráce na výběru místních ubytovacích poplatků, na nichž podle odhadů Praha ročně tratí až 120 milionů korun. Nejdůležitějším tématem, které memorandum otevírá, je ale podle radní pro legislativu a bydlení a předsedkyně komise pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb Hany Kordové Marvanové (Spojené síly pro Prahu) sdílení dat o uživatelích. Ty chce americká společnost poskytovat jen v anonymizované podobě.

Tím by musela dál při kontrole pokračovat mravenčí práce úředníků, kteří dnes musí srovnávat data finanční správy s výpisy z katastru a složitě dedukovat, kdo zákonné povinnosti plní a kdo ne. "Dnes je při vymáhání plnění povinností a poplatků největší problém to, že Praha nemá seznam hostitelů, kteří tyto služby poskytují," říká Kordová Marvanová v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Přestože je dohledávání zdlouhavé, podařilo se už dnes identifikovat stovky až tisíce lidí, u kterých je podezření, že nezaplatili poplatky. Výsledky už dostaly jednotlivé městské části k dalšímu řešení.

HN: Jak začala jednání s Airbnb? Kdo koho oslovil?

Pan Vladimír Beroun ( zástupce Airbnb pro střední Evropu, pozn. red. ) oslovil po našem zvolení někoho z rady, a protože ta problematika spadá pode mě, tak jsem se s ním velmi rychle sešla.

HN: Na čem jste se na podzim domluvili?

Pan Beroun nám sdělil, že Airbnb má zájem spolupracovat na řešení problémů, které s jejich službou Praha má. Říkal, že chtějí, aby platforma fungovala a nebyla zatěžována neřešenými problémy a stížnostmi. Ukázal nám, že k tomu zřídili stránku s možností zaslat jim stížnosti. Zároveň mluvil o tom, že jednali s minulou radou, respektive s paní primátorkou ( Adrianou Krnáčovou, pozn. red. ). Chtěli uzavřít memorandum, což ale skončilo ve slepé uličce, a proto se nyní obrací na nás.

HN: Co jste mu na to řekla vy?

Já jsem mu sdělila, že určitě budeme rádi, když bude dohoda možná. On mluvil o tom, že mají připravený návrh memoranda o spolupráci. Aby se gró těch problémů řešilo ve spolupráci, protože to je samozřejmě nejrychlejší způsob.

S tím jsme se rozešli a dohodli jsme se, že on pošle návrh textu, což se stalo mezi svátky. Další schůzku jsme si dohodli na únor, kdy to probereme konkrétně.

HN: Co ostatní platformy? Airbnb není jediné, významný je například i Booking.com.

Toho, že Airbnb není jediné jsme si vědomi, ale je to platforma, přes kterou se krátkodobě pronajímá bytů nejvíce. A když se to domluví s největší platformou, tak to může být vhodný příklad.

HN: Když mluvíte o problémech. Co Prahu nejvíce trápí?

Jsou tři problémy, které by se daly řešit, kdyby byla vůle této platformy spolupracovat. Nejvíce nás trápí stížnosti lidí, kteří bydlí v centru a jsou zatěžováni tím, jak se ubytovaní hosté chovají – to je rušení nočního klidu, nepořádek a tak dále. Druhá problematická oblast je, že celá řada lidí neplní své zákonné povinnosti, není to řádně ohlášeno a nejsou odváděny poplatky. Chybí evidence a až teď se to začíná řešit, protože na základě dohody s finanční správou loni příslušné úřady Prahy obdržely informace o potencionálních dlužnících.

Třetí problém je takový setrvalý. V tom rozsahu, v jakém to funguje například v centru města, to může vést k vylidňování centra, což není dlouhodobě dobrý jev. Vyřešení tohoto problému je samozřejmě mnohem složitější, protože se tak děje na základě svobodného rozhodnutí těch lidí, kteří raději pronajímají byty krátkodobě než dlouhodobě.

Ale akutní jsou ty dva první problémy – stížnosti a nevybírané poplatky.

HN: Vy jste teď dostali to memorandum. Co je podle vás v něm nejvýznamnější?

Za nás určitě zájem uzavřít memorandum vítám. Ráda bych, abychom ještě tento rok dospěli k dohodě. To by umožnilo určitou samoregulaci a to, aby se dodržovala pravidla. V tomto by Airbnb mohlo pomoci, abychom to nevynucovali po jednotlivých pronajímatelích.

Beru to jako základ pro diskusi. Nejdůležitější bod, který je tam uveden, je pomoc při vybírání místních poplatků. Že by to mohli hromadně vybírat a odvádět v zastoupení hostitelů.

Musíme ale diskutovat, jak konkrétně by to vypadalo. Je potřeba, aby Praha získala seznam těch ubytovatelů a míst, za která je ten poplatek hrazen. To tam není dořešeno. Já to beru jako rámcové memorandum, ne konečnou dohodu, kterou si vyjasníme v dalším jednání.

HN: Vám to memorandum přijde vnitřně rozporné, v čem?

Je tam uveden závazek, že Airbnb poskytne výměnu dat, ale uvádí tam jen agregovaná data. Jde o globálních počty, genderové rozdělení, věk hostitelů a podobně. U hostů zase uvádí počet a délku pobytu. Ale dnes je při vymáhání plnění povinností a poplatků největší problém to, že Praha nemá seznam hostitelů, kteří tyto služby poskytují, a nemá ani seznam těch hostů. U těch hostů to tolik nepotřebujeme, ale u hostitelů ano, protože bez toho nelze vymáhat nezaplacený místní poplatek nebo jiné povinnosti.

HN: Jaké jsou to povinnosti?

Platit místní poplatky, vést knihu hostů, ohlásit provozovnu, mít registrovanou živnost k provozování ubytovací činnosti. To mluvím ze strany města, pak jsou tam samozřejmě ještě daně. Praha loni obdržela od finanční správy data ohledně osob, které jsou klienty Airbnb. Z těchto údajů vyplývá, že lidí a firem, které neplatí poplatky a neregistrují provozovnu, jsou tisíce.

HN: Jakou to podle vás znamená pro hlavní město ztrátu?

Na ztrátu nemám data, ale mám od příslušného odboru počet osob s bydlištěm nebo sídlem v Praze, u kterých je problém. To je skoro tři tisíce osob, jež neprochází databázemi, které tu jsou – úřad registruje, kdo platí místní poplatky, má ohlášenou provozovnu a tyto data srovnává s těmi od finanční správy.

Praha získala seznam osob za celou republiku. Magistrát s tím pracoval a vybral z toho osoby, které bydlí v Praze, a pak to porovnal s katastrem nemovitostí. Jaké nemovitosti ti lidé vlastní. Protože údaje nebyly získány se součinností Airbnb, tak je tu jen seznam osob, které dostávají peníze z Airbnb a takhle pronajímají. Když se to porovná se seznamem osob, které plní povinnosti, tak se zjistí, že většina lidí vůbec neplatí žádné poplatky.

HN: Ale z těch údajů finanční správy vyplývá, že se u nich někdo ubytovával?

Přesně tak. To je velice zajímavý závěr, který jasně ukazuje, že tu je šedá zóna, šedá ekonomika, kde je spousta lidí, kteří provozují přes Airbnb a přitom neplní veřejnoprávní povinnosti. Z našich údajů vyplývá, že jen počet fyzických osob na území Prahy je 2248. Ale to číslo nemusí být definitivní, protože magistrát dostal seznam osob podle jejich bydliště, ale nikoliv seznam míst, kde je provozováno to ubytování. Seznam těch bytů nemáme. To, že někdo bydlí v Praze, ještě vůbec neznamená, že tu nepronajímá někdo, kdo bydlí ve Středočeském kraji nebo jinde v republice, tito lidé ještě nebyli dohledáni.

HN: Zároveň ani není jasné, kolik nemovitostí pronajímají. Podle údajů společnosti AirDNA, která analyzuje veřejně dostupné nabídky na Airbnb, vyplývá, že většina pronajímatelů má více nabídek, klidně i desítky.

Přesně tak, nejsou základní údaje. Na tom je vidět zásadní nedostatek. Praha nemá dostatek nástrojů, jak vymáhat dodržování stávajících povinností. To je dost nespravedlivé. Pokud Airbnb myslí vážně tu ochotu uzavřít memorandum a spolupracovat, což bych opravdu vítala, tak je důležité, aby nám pomohli s tímto. Aby se neskrývali za to, že nemohou údaje poskytnout. Samozřejmě, jsou to soukromé údaje těch hostitelů, ale oni mohou získat souhlas k poskytnutí údajů městu. Pak bude možné to vymoci od pronajímatelů. Také se ukáže, o jak velký jde objem. Protože zatím jsou to všechno odhady.

Do konce roku byly z magistrátu zaslány informace městským částem, které jsou odpovědné za vybírání těch poplatků, aby to zkontrolovaly. Teď se to bude prověřovat a tam, kde to lidé neplatí, budou asi zasílat výzvy. Toto je úplně nová aktivita, která vznikla. Ale je to mravenčí práce, protože mohou být lidé, kteří bydlí mimo Prahu a toto síto je nezachytilo. Navíc se může dít, že někdo vlastní byt a někdo jiný ho pronajímá a dostává ty platby. Toto síto je velmi nepřesné, proto říkám, že s tím číslem nelze pracovat, rozhodně to může být větší číslo.

HN: Ve středu proběhla první schůze komise rady pro poskytování krátkodobých ubytovacích služeb, které předsedáte. Zabývali jste se tam vládní novelou zákona o místních poplatcích, podle které se mají ubytovací poplatky zvýšit z 15 korun až na 50?

Ano, tím jsme se zabývali primárně. Udělali jsme několik závěrů. Zaprvé jsme se shodli, že ten vládní návrh, který zatím obsahuje jen zvýšení poplatku, není dostatečný.

Zadruhé jsme se všichni shodli – a ta shoda je široká v rámci koalice i opozice –, že bychom uvítali, kdyby se v rámci projednávání toho vládního návrhu také posílila možnost, aby obce mohly podle svého uvážení regulovat krátkodobé ubytování.

Stejně jako jsou zmocněny v jiných oblastech, například u taxislužeb, v rámci vyhlášky. To chce předložit poslanec Patrik Nacher. Zatím není shoda, jak by ta vyhláška měla vypadat.

HN: Patrik Nacher ( poslanec a pražský zastupitel za ANO, pozn. red. ) chce navrhnout omezení maximálního počtu dnů, po které je možné krátkodobé ubytování. Tuto hranici jste řešili?

Na to jsou různé názory. A abych korektně tlumočila závěry komise, tak to jsme nedebatovali detailně. V debatě se ukázalo, že jsou na to různé názory – někdo ho má liberálnější a někdo méně. Ale tato debata by koneckonců přišla na řadu až když bychom dostali možnost to regulovat.

HN: Jaký je váš názor?

Já na to nemám definitivní názor. Jsou tam plusy i minusy. Teď je nejdůležitější vnést do toho pořádek, vybírat poplatky, zvýšit je tak, aby byly peníze na řešení dopadů, vymáhat ty povinnosti. K tomu, aby to bylo možné vynucovat, je potřeba mít ta data, na to bych se teď zaměřila. Bez nich těžko můžeme udělat vyhodnocení, co s tím dělat. Proto nemám definitivní názor.

Na jedné straně jsou práva vlastníků nakládat se svým majetkem a na druhé straně jsou práva a nároky vlastníků, kteří v těch domech vlastní byty a chtějí tam bydlet. Naráží tu na sebe dvě ústavou zaručená vlastnická práva.

Dohodli jsme se, že si na příště shromáždíme i informace, jak to řeší jednotlivé metropole a jak jsou ta řešení úspěšná. Myslím, že se to vyvine a že není nutné se do toho teď tlačit.

HN: Ministerstvo pro místní rozvoj kromě novely o místních poplatcích uvádělo i možnost regulovat krátkodobé ubytování povinným sdílením dat o uživatelích digitálních platforem. Bavili jste se i o tom, že by to nebylo jen na základě dobrovolného memoranda, ale i takto zákonem dané?

Jednou z možností je, aby přímo v zákoně o místních poplatcích byla přidána ustanovení, která umožní vynutit si od digitálních platforem informace. To je součástí pozměňovacího návrhu poslance Jakuba Michálka ( za piráty, pozn. red. ). Ten mi připadá rozumný, ale muselo by se to dohodnout s ministerstvem.

Přednost by ale měla dohoda mezi digitálními platformami a městy. Pokud by jí nebylo možné dosáhnout, mohlo by to být uloženo jako povinnost. To není žádná přísná regulace, ale jen evidence pro účely výběru daní a poplatků.