Je těžké novelizovat nepovedený zákon o sociálních službách

 

Revoluci v sociálních službách měl přinést nový zákon 108/2006 Sb., schválený před dvěma lety vládou sociální demokracie. Bohužel nenaplnil očekávání, protože nepřinesl zamýšlené zlevnění sociálního systému ani efektivnější pomoc zdravotně a psychicky handicapovaným lidem. „Zákon je dosti nepovedený a jen prodražil sociální systém. Bude tedy velmi těžké ho jakoukoli novelou napravit,“ hodnotil účinnost zákona po více než roce a půl od jeho zavedení do praxe radní pro sociální oblast Jiří Janeček.

 

I když připravovaná novela zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách klade důraz na kontrolu způsobu použití příspěvku na péči s cílem zvýšit podíl sdílené péče o osoby na péči závislé, neřeší požadované dopady tohoto zákona na sociální systém a ani úsporu finančních prostředků. „Zákon totiž umožnil, aby lidé využívali příspěvku na péči k jiným účelům, proto se finance nevrací do sociálního systému, což způsobuje velké problémy poskytovatelům těchto služeb. Proto jsme zaslali Ministerstvu práce a sociálních věcí k novele připomínky, ve kterých žádáme řadu bodů přeformulovat, vypustit nebo doplnit,“ upozorňuje na nedostatky radní Janeček. Za zásadní však považuje vyplácení příspěvku na péči formou poukázek místo přímého vyplácení, které by největší negativní dopady zákona z velké části eliminovalo.

„Navrhované řešení výplaty příspěvku z části penězi a z části poukázkami je komplikované, polovičaté a obtížně realizovatelné jak ze strany úřadů s rozšířenou působností, tak poskytovatelů sociálních služeb,“ konstatuje Janeček s tím, že  problematické by bylo také pro samotné příjemce. „Obáváme se, že navrhovaný systém nebude v praxi příliš funkční a nevyřeší zásadní nedostatky zákona. Zapříčiní nárůst administrativy pro úřady a v neposlední řadě zkomplikuje ještě více situaci novým žadatelům, ale i všem lidem pobírajícím příspěvek na péči,“ domnívá se radní Janeček.

Výplata příspěvku na péči by měla být podle něj na základě jednotného systému poukázek, protože za současného respektování psychických i fyzických potřeb lidí závislých na tomto druhu pomoci se jeví tento krok jako hospodárný a cílený přímo na potřebnou péči. Navíc by se tím nemusela zvyšovat administrace na úřadech, které by podle novely měly kontrolovat lidi pobírající příspěvek na péči a jeho případné zneužívání. „Navrhujeme proto uspořádat k novele tohoto zákona a k využívání poukázek ještě veřejnou diskusi,“ míní Janeček. Podle něj zákon o sociálních službách předpokládal, že hlavním účelem příspěvku na péči je přispět lidem, kteří jsou pro svou nepříznivou sociální situaci závislí na pomoci jiné osoby, na zajištění potřebné pomoci zejména prostřednictvím sociálních služeb. Záměrem zákona bylo, aby veřejné i osobní výdaje používané na poskytnutí pomoci v maximálně možné míře pokrývaly objektivizovaný rozsah potřeb lidí závislých na péči. 

„Dosavadní praxe však ukázala, že většina příspěvků na péči se nevrací do systému financování sociálních služeb, ale je využita v rámci domácí péče či ke zvýšení svého životního standardu. Státní dotace, ze které je vyplácen příspěvek na péči i v hlavním městě Praze, činila v roce 2007 přibližně jednu miliardu korun. Předpoklad na letošní rok je o půl miliardy korun vyšší,“ konstatoval radní Janeček s tím, že v Praze pobírá příspěvek na péči téměř 22 000 lidí. Z toho téměř 60 % je starších 75 let.

Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je ve velké míře zneužíván k jiným účelům, dostává se tak stále více poskytovatelů sociální služeb do finančních problémů. S tím je spojen další negativní dopad a to, že se tyto služby v potřebné míře nemohou rozvíjet. Kvůli tomu se lidé v případě přijetí novely mohou dostávat také do svízelných situací. „Lidé by totiž přišli o nárok na příspěvek na péči, pokud by ve své žádosti nedoložili poskytovatele nárokové sociální služby v místě svého bydliště,“ upozorňuje radní Janeček. Podle něj tuto navrhovanou úpravu chce hlavní město Praha z novely vypustit.

Podobně vypustit požaduje i další ustanovení. Jako například podmínění nároku na příspěvek na péči nejen na potřebu pomoci jiné fyzické osoby, ale i na podmínku, že je jí tato péče poskytována buď osobou blízkou nebo fyzickou bez požadované registrace nebo registrovaného poskytovatele sociálních služeb. „Takto striktně formulované ustanovení by znamenalo, že by osobě, která o přiznání příspěvku na péči požádá a po dobu řízení nebude mít dostatečné finanční prostředky na úhradu potřebné služby, nevznikne za dobu, kdy probíhalo řízení o dávku, na tento příspěvek nárok. Přičemž řízení může trvat více než půl roku,“ vysvětluje Janeček.

Dále navrhuje vypustit z novely ustanovení o přerušení řízení po dobu pobytu žadatele o příspěvek ve zdravotnickém zařízení pro nemožnost provést sociální šetření. „Tento požadavek by přispěl k ještě většímu prohloubení těžké životní situaci pro mnoho lidí, protože řada z nich podává svou žádost o příspěvek na péči nebo jeho zvýšení právě v době, kdy jsou z důvodu náhlého vážného zhoršení zdravotního stavu hospitalizováni. Ve zdravotnickém zařízení pak často čekají na lůžko v pobytových sociálních službách, jejichž poskytovatelé většinou od nich vyžadují přiznání přípěvku na péči,“ vysvětluje radní Janeček. Podle něj by se přerušením řízení z důvodu hospitalizace ve zdravotnickém zařízení jen prodlužovala již tak neúnosně dlouhá doba řízení o příspěvku.

Naopak doplnit do novely navrhuje hlavní město Praha ustanovení o zpracovávání střednědobého plánu a to i ve spolupráci se zástupci poskytovatelů sociálních služeb pro období 3 – 5 let. Dále dodatky ke střednědobému plánu prostřednictvím takzvaných akčních plánů vždy na následující kalendářní rok, které by sloužily jako podklady pro žádosti o státní dotaci měst od Ministerstva práce a sociálních věcí.

 

V Praze 20.8.2008

 

 

---

Jiří Janeček – radní hl. m. Prahy pro oblast sociální a bytové politiky

Do funkce zvolen 30.11.2006. Působnost v oblasti záměrů, správy a údržby bytového fondu ve vlastnictví hl. m. Prahy, činnost a rozvoj sítě sociálních zařízení hl. m. Prahy. Oblast národnostních menšin.

---