Obnova mariánského sloupu rozděluje věřící

Právo - 17.9.2001
Pražští zastupitelé vzali ve čtvrtek na vědomí tři archy petice s necelou stovkou podpisů proti případné obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Text signovali věřící převážně z okolí Prahy, ale iz Plzně.

"Jako křesťané, hlásící se k zásadám ekumenismu, vylučujícím jakékoli násilí ve věcech víry a svědomí, nesouhlasíme, aby zejména v místech, kde za svobodu náboženského vyznání položili své životy přední synové našeho národa, stál památník oslavující vítězství krutým násilím provázeného úsilí o potlačení a vymýcení české reformace," říká petice. Otázku znovupostavení sloupu rozvířily zejména zprávy o tom, že do Prahy již připlul pískovec, jenž má sloužit jako dřík repliky. Jako by se blížila chvíle znovuvztyčení památníku, jenž nepřestál protikatolické nálady z roku 1918, stržen byl 3. listopadu večer. "Stržení sloupu nebylo žádným spontánním výbuchem lidového hněvu, nýbrž dobře načasovanou a promyšlenou akcí, téměř možno říci happeningem žižkovské bohémy kolem Franty Sauera a jeho kamarádů," píší autoři knihy Pomníky a zapomníky Zdeněk Hojda a Jiří Pokorný.

Sauer prý byl zachránce

Podle sochaře a památkáře Jana Bradny, současného člena společnosti pro obnovu, existují i úvahy o tom, že Sauer mariánský sloup vlastně zachránil. "Panna Maria stála podle výpočtů přímo v ose střelby německých tanků na Staroměstskou radnici," připomněl Bradna. Ze staroměstské Panny Marie Immaculaty by tak zbyl jen prach. Společnost pro obnovu mariánského sloupu vznikla v roce 1990, čestným předsedou se tenkrát stal František kardinál Tomášek. "Úmysl společnosti, založené katolickými laiky a kulturní veřejností, obnovit sloup v jeho bývalé kráse k uctění Královny míru a jako symbol obnovené náboženské svobody a smíření v naší zemi, považuji za chvályhodný, a proto jsem vyhověl žádosti členů společnosti, abych se stal jejím předsedou," napsal v roce 1991, rok před svou smrtí, arcibiskup pražský a primas český.

Ekumenické dílo?

Představa obnovy sloupu členy společnosti pohltila natolik, že překonávají všelijaké, dosud převážně technické překážky; obnovu sloupu vyhlašují za ekumenické dílo. "Mluvili jsme o tom s bratry husity a bratry evangelíky," popsal letos na jaře Bradna. Překážky se však vážou především ke zhotovení repliky. Z původního památníku se totiž nezachovalo mnoho. "V expozici vystavujeme, co zbylo: podélná polovina postavy madony, hlava madony a otlučení dva ze čtyř andělů, kteří zápasí s ďábly. Těm chybí tu část hlavy, tu něco jiného," popsal Právu jeden z pracovníků Lapidária Národního muzea, které zbytky na Výstavišti uchovává. Podle něj se tedy zhotovit replika nedá, není co kopírovat. O věci pravděpodobně bude muset rozhodnout městská rada či zastupitelstvo, a to podle radního Filipa Dvořáka (ODS) jako vlastník pozemku. "V případě, že by se pozemek pronajímal či půjčoval, přináleží rozhodnutí radě, v případě prodeje by rozhodovalo zastupitelstvo," sdělil Právu Dvořák. Podle něj ještě o nic takového nebylo požádáno, pražští radní v čele s primátorem se vyslovují proti záměru sloup na Staroměstském náměstí znovu vztyčit. Jediný pozitivní výsledek při jednání s úřady zatím obnovitelé památníku zaznamenali asi před necelými dvěma roky. Tenkrát se komise pro územní rozvoj Prahy 1 po trojím projednávání a bouřlivé diskusi těsnou většinou přiklonila ke znovuobnovení památníku.
17. září 2001
17. září 2001