Odpad, který se nevejde do popelnic, patří do sběrných dvorů-rozhovor radního hl. m. Prahy RNDr. Miloše Gregara, otištěný v deníku Metro dne 27.1. 2005, v příloze Hlavní město Praha

Metro | 27.1.2005 | rubrika: Hlavní město PRAHA /Komerční příloha/ | strana: 10

"Sběrné dvory tvoří nedílnou součást nového systému nakládání s komunálním odpadem na území hlavního města. Pro obyvatele Prahy slouží k odkládání veškerého odpadu, který nepatří do směsného komunálního odpadu," říká radní hlavního města Prahy RNDr. Miloš Gregar.

* Včera byl v Puchmajerově ulici v Praze 5 otevřen další sběrný dvůr. Co si slibujete od rozšiřování sítě sběrných dvorů?

Vytvářením sběrných dvorů se hlavní město Praha snaží řešit problém mnoha obyvatel metropole - co udělat s věcmi, které dosloužily, kam odvézt suť po bytové úpravě, co s kovovým nebo dřevěným odpadem, kam odložit například starý televizor nebo počítač. Současně se snaží občany ekologicky vychovávat, předcházet vzniku z minulosti poměrně rozšířeného problému tzv. černých skládek, a tím chránit naše životní prostředí.

* Čeho přesně se konkrétně mohou občané ve sběrném dvoře zbavit?

Tato místa slouží k odkládání vybraných druhů odpadů jako jsou objemný odpad (nábytek, zařízení domácností), elektrošrot (pračky, televize, rádia, sporáky, počítače, videa atd.), kovový a dřevěný odpad, odpad z údržby zeleně, stavební suť, papír, sklo, plasty, nebezpečné složky komunálního odpadu, včetně starých chladicích zařízení, pneumatiky atd.

* Musí se za výběr odpadu platit?

Fyzické osoby s trvalým pobytem na území hlavního města Prahy mají možnost odkládat tento odpad zdarma, kromě stavebního odpadu v množství nad 1 m3 na osobu a měsíc a kromě pneumatik, za které se musí zaplatit 25 korun za kus. Právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a fyzické osoby, které neprokážou svůj trvalý pobyt na území hlavního města Prahy, mohou odpad odložit za úplatu, která kryje náklady na další využití nebo odstranění odpadu.

* Kolik sběrných dvorů existuje v současné době na území hlavního města Prahy?

V současné době funguje na území naší metropole celkem osm sběrných dvorů:
* Praha 4 - Spořilov, ulice Zakrytá
* Praha 5, Puchmajerova ulice
* Praha 6 - Dejvice, Proboštská 1
* Praha 8,Voctářova ulice
* Praha 9, Pod Šancemi 444/1
* Praha 10, Dřevčická 44
* Praha 12, ulice Generála Šišky
* Praha 20, Chvalkovická 3.
V březnu tohoto bude otevřen devátý sběrný dvůr hl. m. Prahy v městské části Praha 16 v ulici V sudech, který pokryje jihozápadní část Prahy.

* Jak jsou tato místa Pražany využívána?

Myslím si, že existenci těchto míst Pražané vnímají čím dál tím víc. Vyplývá to z následující statistiky.V roce 2000 přijaly sběrné dvory zhruba 3,5 tis. tuny odpadu, v roce 2004 už to bylo téměř 20 tis. tun. Počet návozů se z 20 tisíc v roce 2000 zvýšil na 85 tisíc v roce 2004. Nejvíce se lidé zbavují stavební suti (7,6 tis. tuny za rok 2004), objemného odpadu (6,9 tis. tuny) a odpadu z údržby zeleně (3,1 tis. tuny).

* Kolik peněz stojí hlavní město provozování sběrných dvorů?

Z rozpočtu hlavního města Prahy se sběrné dvory budou letos dotovat částkou 27 milionů korun na provozních nákladech (v roce 2004 to bylo 19 milionů korun).

Již osmý sběrný dvůr otevřel včera v Puchmajerově ulici v Praze 5 radní RNDr Miloš Gregar.