Okouzleni Livingstonem
Respekt - 28.4.2003
Podtitulek: Po Londýně chystají zavedení mýtného i další metropole, Praha zatím váhá
Autor: Lucie Dorůžková
Ten problém trápí západní velkoměsta už desítky let: jak čelit hrozivým dopravním zácpám, jež činí život v jejich centrech stále méně snesitelným? Zdá se, že odpověď je dnes konečně na dosah. V polovině února se totiž londýnský starosta Ken Livingstone odhodlal k radikálnímu řešení a nekompromisně zpoplatnil vjezd do středu města. Odvaha se mu vyplatila. Efekt na sebe nenechal dlouho čekat a úspěch, který rázné opatření záhy přineslo, rychle okouzlil i představitele řady dalších metropolí. Následování londýnského příkladu tak už pomalu přestává být tabu dokonce i na pražském magistrátu, který až dosud něco takového striktně odmítal.
Mýtným proti zácpám
Londýnští radní se snažili omezovat množství aut v centru už dlouho: ve středu města postupně snižovali počet parkovacích míst a již před několika lety zavedli vysoké parkovné (v přepočtu asi sto korun za hodinu), které řadu lidí od cesty autem do centra odradilo. Přesto do středu ostrovní metropole ještě před několika měsíci přijíždělo na čtvrt milionu automobilů denně a jejich průměrná rychlost se díky tomu pohybovala na hranici deseti kilometrů za hodinu. Livingstone proto ještě přitvrdil a na centrální oblast o rozloze zhruba dvaceti čtverečních kilometrů uvalil mýtné pět liber za vjezd ve všední dny od sedmi ráno do půl sedmé večer. Poznávací značky aut jedoucích do zóny "C", kde se congestion charge - tedy mýtné - platí, sleduje přes sedm set kamer a řidiči pak poplatek platí kartou, šekem nebo prostřednictvím mobilního telefonu.
Od 17. února, kdy se taxa začala platit, klesl počet aut v centru o pětinu a skutečnost tak předčila veškerá očekávání. Ulice jsou i ve špičce průjezdné a vedení města na poplatcích vybere 2,5 milionu liber týdně, jež obratem investuje do zlepšení hromadné dopravy - hlavně autobusů a metra. Zatímco běžní Londýňané se s mýtným vesměs smířili nebo jej dokonce vítají a do centra se například odvažuje více cyklistů, někteří taxikáři nemají slov - stále více lidí teď totiž využívá hromadné dopravy, která nyní jezdí mnohem rychleji. Protože se však nemalá část řidičů chce poplatku vyhnout stůj co stůj, začaly se v poslední době zácpy občas tvořit u hranic zpoplatněné zóny.
Ačkoli je řešení, jež zvolil londýnský starosta nejradikálnější, není britská metropole jedinou evropskou aglomerací, která dopravní kolapsy řeší mýtným. Už třináct let zpoplatňuje vjezd do centra například také norské Oslo, které ze zisku původně financovalo stavbu obchvatu a tunelů. Dnes však už výdělek dává i na zlepšení městské hromadné dopravy. Během několika týdnů se mýtné chystá zavést také švédský Stockholm a londýnský příklad by podle svého vyjádření ráda následovala také britská města Edinburgh a Nottingham stejně jako italský Řím.
Praha na půl cesty
Poslední vývoj tak ukazuje, že radnice západních metropolí začínají stále více dávat za pravdu těm, kdo upozorňovali, že zácpy nelze vyřešit stavbou dalších kapacitních silnic a městských okruhů.
Například podle studie, kterou před časem zpracoval texaský dopravní institut, je totiž výsledkem většího množství silnic jen nárůst počtu automobilů, další zácpy a zhoršující se znečištění vzduchu ve městech. Podle této analýzy stráví například řidič v americkém Los Angeles v zácpě bezmála čtyři dny ročně a celkové ztráty za zpoždění kvůli zácpám a za zbytečně spálené pohonné hmoty pak ve Spojených státech dosáhly před čtyřmi lety neuvěřitelných 78 miliard dolarů.
Aby se předešlo dopravním kolapsům, musely by se podle autorů zmiňované studie postavit čtyři tisíce kilometrů nových dálnic, situace by se však po několika letech znovu opakovala. "Tyto výsledky jen znovu potvrzují teorii, která se už léta učí všude na stavebních školách: když se postaví další silnice, bude na ní stoupat počet aut, aniž by jich na té původní ubývalo," komentuje výsledky amerických výzkumníků Petr Štěpánek z občanského sdružení Oživení, které propaguje zavedení mýtného také v české metropoli.
Pražský magistrát však zatím s něčím takovým evidentně nemá naspěch. O mýtném sice po londýnském úspěchu začal uvažovat, prioritou však i nadále zůstává dostavba obchvatu a dokončení takzvaného vnitřního okruhu. "Bude se teprve řešit, kde mýtné zavést a jakým způsobem ho vybírat. Nejdříve je ale třeba dokončit vnitřní okruh, aby pro řidiče existovala alternativa," odkazuje tazatele do blíže neurčené budoucnosti ředitel odboru dopravy Jan Heroudek. Příznačné přitom je, že silnice na okruhu nemusejí být posouzeny z hlediska vlivu na životní prostředí. Magistrát je totiž, ačkoli mají charakter dálnice, vede jako místní komunikaci, a tím se této povinnosti zbavuje. Silnice tak například nemusejí splňovat přísnější protihlukové normy, které pro dálnice jinak platí.
Mimo jiné i proto s dokončením vnitřního okruhu nesouhlasí koalice občanských sdružení SOS Praha. "Magistrát to sice nazývá okruhem, ale ve skutečnosti to jsou radiály, které vedou až na hranici památkové rezervace a přivádějí do centra další auta. Navíc se tím oslabí funkce obchvatu, protože to nabídne řidičům zkratku. Proto by se měl dostavět jenom obchvat a co nejdřív zavést v centru mýtné," tvrdí již citovaný Petr Štěpánek.
Bude hůř
Pražští radní se ale zatím liší už v názorech, kde by se mýtné vlastně mělo vybírat. "Ještě jsme o tom na radě nejednali, ale podle mého názoru by se mělo mýtné zavést v centru zhruba v oblasti památkové rezervace," říká ekonomický náměstek primátora Jiří Paroubek (ČSSD). Jiný názor však zastává pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS): "Já bych byl pro zavedení poplatku za využití některých úseků vnitřního okruhu. Výnosy by se pak investovaly do výstavby dalších částí okruhu nebo metra."
Petr Štěpánek však upozorňuje, že zácpy by se tímto způsobem nevyřešily: "Řidiči by se z okruhu pouze přesunuli někam jinam - nejspíš do centra, které by se mělo před auty chránit také kvůli zhoršujícímu se ovzduší. Dnes je například v zimě inverze výrazně horší než před deseti lety." Za pravdu mu dávají i čísla. Od počátku devadesátých let přibylo v ulicích zdejší metropole více automobilů než za celé předchozí století dohromady a denně jich tak dnes jimi projede na 650 tisíc. Dopravní experti proto upozorňují, že pokud magistrát nezačne kolapsy v centru rychle a rázně řešit, musí počítat s tím, že oblast postižená zácpami se bude neustále rozšiřovat.
Podtitulek: Po Londýně chystají zavedení mýtného i další metropole, Praha zatím váhá
Autor: Lucie Dorůžková
Ten problém trápí západní velkoměsta už desítky let: jak čelit hrozivým dopravním zácpám, jež činí život v jejich centrech stále méně snesitelným? Zdá se, že odpověď je dnes konečně na dosah. V polovině února se totiž londýnský starosta Ken Livingstone odhodlal k radikálnímu řešení a nekompromisně zpoplatnil vjezd do středu města. Odvaha se mu vyplatila. Efekt na sebe nenechal dlouho čekat a úspěch, který rázné opatření záhy přineslo, rychle okouzlil i představitele řady dalších metropolí. Následování londýnského příkladu tak už pomalu přestává být tabu dokonce i na pražském magistrátu, který až dosud něco takového striktně odmítal.
Mýtným proti zácpám
Londýnští radní se snažili omezovat množství aut v centru už dlouho: ve středu města postupně snižovali počet parkovacích míst a již před několika lety zavedli vysoké parkovné (v přepočtu asi sto korun za hodinu), které řadu lidí od cesty autem do centra odradilo. Přesto do středu ostrovní metropole ještě před několika měsíci přijíždělo na čtvrt milionu automobilů denně a jejich průměrná rychlost se díky tomu pohybovala na hranici deseti kilometrů za hodinu. Livingstone proto ještě přitvrdil a na centrální oblast o rozloze zhruba dvaceti čtverečních kilometrů uvalil mýtné pět liber za vjezd ve všední dny od sedmi ráno do půl sedmé večer. Poznávací značky aut jedoucích do zóny "C", kde se congestion charge - tedy mýtné - platí, sleduje přes sedm set kamer a řidiči pak poplatek platí kartou, šekem nebo prostřednictvím mobilního telefonu.
Od 17. února, kdy se taxa začala platit, klesl počet aut v centru o pětinu a skutečnost tak předčila veškerá očekávání. Ulice jsou i ve špičce průjezdné a vedení města na poplatcích vybere 2,5 milionu liber týdně, jež obratem investuje do zlepšení hromadné dopravy - hlavně autobusů a metra. Zatímco běžní Londýňané se s mýtným vesměs smířili nebo jej dokonce vítají a do centra se například odvažuje více cyklistů, někteří taxikáři nemají slov - stále více lidí teď totiž využívá hromadné dopravy, která nyní jezdí mnohem rychleji. Protože se však nemalá část řidičů chce poplatku vyhnout stůj co stůj, začaly se v poslední době zácpy občas tvořit u hranic zpoplatněné zóny.
Ačkoli je řešení, jež zvolil londýnský starosta nejradikálnější, není britská metropole jedinou evropskou aglomerací, která dopravní kolapsy řeší mýtným. Už třináct let zpoplatňuje vjezd do centra například také norské Oslo, které ze zisku původně financovalo stavbu obchvatu a tunelů. Dnes však už výdělek dává i na zlepšení městské hromadné dopravy. Během několika týdnů se mýtné chystá zavést také švédský Stockholm a londýnský příklad by podle svého vyjádření ráda následovala také britská města Edinburgh a Nottingham stejně jako italský Řím.
Praha na půl cesty
Poslední vývoj tak ukazuje, že radnice západních metropolí začínají stále více dávat za pravdu těm, kdo upozorňovali, že zácpy nelze vyřešit stavbou dalších kapacitních silnic a městských okruhů.
Například podle studie, kterou před časem zpracoval texaský dopravní institut, je totiž výsledkem většího množství silnic jen nárůst počtu automobilů, další zácpy a zhoršující se znečištění vzduchu ve městech. Podle této analýzy stráví například řidič v americkém Los Angeles v zácpě bezmála čtyři dny ročně a celkové ztráty za zpoždění kvůli zácpám a za zbytečně spálené pohonné hmoty pak ve Spojených státech dosáhly před čtyřmi lety neuvěřitelných 78 miliard dolarů.
Aby se předešlo dopravním kolapsům, musely by se podle autorů zmiňované studie postavit čtyři tisíce kilometrů nových dálnic, situace by se však po několika letech znovu opakovala. "Tyto výsledky jen znovu potvrzují teorii, která se už léta učí všude na stavebních školách: když se postaví další silnice, bude na ní stoupat počet aut, aniž by jich na té původní ubývalo," komentuje výsledky amerických výzkumníků Petr Štěpánek z občanského sdružení Oživení, které propaguje zavedení mýtného také v české metropoli.
Pražský magistrát však zatím s něčím takovým evidentně nemá naspěch. O mýtném sice po londýnském úspěchu začal uvažovat, prioritou však i nadále zůstává dostavba obchvatu a dokončení takzvaného vnitřního okruhu. "Bude se teprve řešit, kde mýtné zavést a jakým způsobem ho vybírat. Nejdříve je ale třeba dokončit vnitřní okruh, aby pro řidiče existovala alternativa," odkazuje tazatele do blíže neurčené budoucnosti ředitel odboru dopravy Jan Heroudek. Příznačné přitom je, že silnice na okruhu nemusejí být posouzeny z hlediska vlivu na životní prostředí. Magistrát je totiž, ačkoli mají charakter dálnice, vede jako místní komunikaci, a tím se této povinnosti zbavuje. Silnice tak například nemusejí splňovat přísnější protihlukové normy, které pro dálnice jinak platí.
Mimo jiné i proto s dokončením vnitřního okruhu nesouhlasí koalice občanských sdružení SOS Praha. "Magistrát to sice nazývá okruhem, ale ve skutečnosti to jsou radiály, které vedou až na hranici památkové rezervace a přivádějí do centra další auta. Navíc se tím oslabí funkce obchvatu, protože to nabídne řidičům zkratku. Proto by se měl dostavět jenom obchvat a co nejdřív zavést v centru mýtné," tvrdí již citovaný Petr Štěpánek.
Bude hůř
Pražští radní se ale zatím liší už v názorech, kde by se mýtné vlastně mělo vybírat. "Ještě jsme o tom na radě nejednali, ale podle mého názoru by se mělo mýtné zavést v centru zhruba v oblasti památkové rezervace," říká ekonomický náměstek primátora Jiří Paroubek (ČSSD). Jiný názor však zastává pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS): "Já bych byl pro zavedení poplatku za využití některých úseků vnitřního okruhu. Výnosy by se pak investovaly do výstavby dalších částí okruhu nebo metra."
Petr Štěpánek však upozorňuje, že zácpy by se tímto způsobem nevyřešily: "Řidiči by se z okruhu pouze přesunuli někam jinam - nejspíš do centra, které by se mělo před auty chránit také kvůli zhoršujícímu se ovzduší. Dnes je například v zimě inverze výrazně horší než před deseti lety." Za pravdu mu dávají i čísla. Od počátku devadesátých let přibylo v ulicích zdejší metropole více automobilů než za celé předchozí století dohromady a denně jich tak dnes jimi projede na 650 tisíc. Dopravní experti proto upozorňují, že pokud magistrát nezačne kolapsy v centru rychle a rázně řešit, musí počítat s tím, že oblast postižená zácpami se bude neustále rozšiřovat.
29. dubna 2003
29. dubna 2003