Pan Gold mě urazil-Respekt, rubrika Dopisy-článek RNDr. Igora Němce, radního hl. m. Prahy-09272004

Respekt | 27.9.2004 | rubrika: Polemika | strana: 20 | autor: Igor Němec, radní hl. m. Prahy

Dopisy

Chce se mi začít obřadným oslovením: Vážený pane Golde. Protože jste ale Američan a máte jistě pramálo pochopení pro starobylou středoevropskou obřadnost v písemném styku, budu Vás oslovovat jednoduše Ari. Chápu Vaše rozhořčení z neuskutečněné taneční párty gayů v Praze, akce, na kterou jste se jistě těšil a která skončila kriminální zápletkou. Kdo za to může, na čí straně je vina, snad víte. Proto bych pochopil, že v tuto stranu a tímto směrem se bude ubírat Váš zasloužený hněv. Vy jste si však v článku Gayové nesmějí do Prahy (Respekt č. 39/2004) vybral mou osobu, a ač o mně pravděpodobně nevíte zhola nic, s kádrováckou razancí jste mne ocejchoval jako homofoba nebo fašistu. Jsou lidé, kteří rychleji mluví, než myslí. Chce se mi věřit, že hněv Vám zabránil ve vážení slov a jejich dopadu. Pro Vás to je možná jen drobný úlet, na který si už ani nevzpomínáte. Ve střední Evropě však tato slova ještě podnes znamenají strašlivou realitu. My známe skutečný význam slova fašista. Moje rodina je úzce svázána s bojem proti němu. Dědeček, legionářský generál, byl v koncentráku. Můj otec se aktivně účastnil protifašistického odboje. V tom jsem byl vychován a v duchu těchto tradic žiji, vychovávám své děti, uplatňuji je v politickém konání. A pak přijdete Vy a jen tak beze všeho, jen proto, že Vám unikla oblíbená zábava, pohazujete vážnými slovy.
To nebyla urážka jen mé osoby, Vy jste urazil mé předky, celou rodinnou tradici. Jako Američan jste vyrůstal v zemi s demokratickou tradicí. Já to štěstí neměl. Mí předci i já jsme se o to, aby naše zem mohla být demokratickou, každý svým dílem přičinili. Proto jsme asi na demokratické zásady citlivější. Nespadly nám z nebe. Mezi nejvlastnější z těchto zásad je právo mít jiný, svůj názor a uplatnit jej beze strachu a osočování. Nevím, proč mám být osočován za to, že jsem řekl, co jsem řekl. Do Prahy se podobná akce nehodí. Kvůli klimatu, atmosféře Prahy sem přijíždí mnoho návštěvníků. Ke kultuře města, jeho oživení, patří jiné akce. Argument, že si taneční párty gayů nikdo nedovolí nikde zakázat, je totalitní imperativ. Jde z něho strach. To je snad už za námi. Nebráním nikomu vyjádřit své postoje, svoji orientaci či cokoli. Jsou to legitimní požadavky. Nechápu, proč se tak má dít způsobem, který může pohoršovat, být považován za nevkusný či nemorální. Politika se prostě u nás nedělá ve slipech, ve spodním prádle, na alegorických vozech. Ari, tady nešlo o nic jiného než o kšeft. A ten prostě nevyšel.