Primátor Pavel Bém: Rok 2008 bude pro ČR úspěšný

Založení samostatného československého státu považuji vůbec za nejvýznamnější, doslova klíčový okamžik v našich dějinách. V roce 1968 jsem se nevěřícně díval očima malého kluka na sovětské tanky a neměl jsem z toho žádný rozum, říká Pavel Bém.

  • 4 minuty čtení

Tento rok s sebou přináší celou řadu významných kulatých výročí. Které z nich vy osobně považujete za nejdůležitější?
Zcela určitě 28. říjen 1918, tedy založení samostatného československého státu. Tento okamžik považuji vůbec za nejvýznamnější, doslova klíčový v našich dějinách, zejména proto, že právě tehdy byly položeny základní kořeny naší národní identity a základní osa politického, zahraničně-politického, bezpečnostního i národního směřování naší země. Osobně jej cítím také jako součást své vlastní národní identity, a přestože dnes Československo fakticky neexistuje, já se stále cítím být tak trochu Čechoslovákem.

Od vzniku republiky uplyne letos devadesát let. Existuje však bohužel i několik neblahých výročí také s osmičkou na konci letopočtu, která snad slavit nikdo nechce…
Je jistě nezbytné připomenout si i čas mobilizace a mnichovského diktátu, kdy v roce 1938 bylo rozhodnuto o nás bez nás. A další smutné datum o deset let později při únorovém komunistickém puči a začátku neslavné totalitní éry, jejíž dluh stále splácíme. Musíme vzpomenout i na rok 1968, při kterém se československá veřejnost nadechla k jakési renesanci principů a zásad, hodnot svobody i demokracie, ale bohužel, jak všichni víme, byla krutě zmražena příchodem vojsk Varšavské smlouvy. To jsou milníky naší historie, které nelze zapomenout a jejichž připomenutí by pro nás mohlo být i jistým mementem.

Jak vy sám jste prožíval rok 1968?
V té době mi bylo pět let a zmíněný rok jsem prožíval zvláštně a intenzivně, protože sovětská okupace byla předmětem velmi emotivních debat u nás doma. Vnímal jsem paniku rodičů, díval jsem se nevěřícně očima malého kluka na sovětské tanky a neměl jsem z toho žádný rozum. Tenkrát jsem cítil, že se sice děje něco významného, ale že to vůbec není v pořádku, což jsem usoudil podle toho, jak se rodiče hádali.

Kromě těchto novodobých si připomeneme i ryze pražská osmičková výročí, týkající se převážně starší historie. Jedním z nich je například založení Nového Města pražského. Chystá město k těmto událostem podobné významnější oslavy, jako byly ty k založení Karlova mostu?
Připomenutí si významného data, kulaté narozeniny a položení základního kamene Karlova mostu je přece jen z hlediska pražské historie jedinečným momentem. Mimo jiné proto, že Karlův most je symbolem jedné z nejvýznamnějších pražských a českých epoch nesmírně bohatého, úspěšného období vlády Lucemburků, a hlavně otce vlasti, krále a císaře Karla IV. V jeho epoše vznikly klíčové pražské stavby, Praha se stala metropolí evropského regionu a mnoho desítek let v této silné pozici setrvala. Po právu jí tato pozice také náleží. Je jistě možné si připomenout, a s pražskými historiky a archiváři si určitě připomínat budeme, i další významná výročí, ale určitě již nepůjde o tak lidové oslavy, jako byly ty při výročí položení základního kamene Karlova mostu.

Abychom však nevzpomínali pouze výročí. Letošní osmičkový rok je pro nás také do jisté míry převratný, a to schválenými reformami. Ty vládní již všichni známe, chystá nějaké překvapení i hlavní město?
Vládní reformy jsou nezbytným krokem ke stabilizaci veřejných rozpočtů, snížení zadlužení, k nastartování nových transformačních projektů v oblasti zdravotnictví a sociální péče. To se týká i schválení důchodové reformy, bez které si já vůbec nedokážu představit solidární a sociální fungování a funkci státu za několik příštích let. Veškerá dostupná data totiž nastiňují vývoj směřující ke stárnutí populace a nutí nás taková rozhodnutí udělat. Řada těchto reformních kroků vlády se razantně promítá do našich životů, ale troufám si tvrdit, že naprostá většina z nich se bude promítat pozitivně, zejména v oblasti daňové. Přesto je zřejmé, že tím prvním, ne úplně příjemným obdobím, musíme projít. Nicméně vzhledem k tomu, že zásahy do peněženek domácností jsou už tento rok dost velké, my jako zástupci hlavního města žádné další zdražování nebo zásahy do rodinných rozpočtů nechystáme. Naopak, dnes jsme jako rada odmítli návrh na zvýšení poplatku za svoz komunálního odpadu.

Patříte k těm Čechům, kteří v letopočtu s osmičkou na konci spatřují cosi mystického?
Určitě. Osmička je číslem mimořádným a v novodobé české i československé historii byly letopočty s osmičkou na konci, jak už jsme zmínili, okamžiky často fatálními. Musím přiznat, že jsem si nechal vypracovat numerologickou analýzu, a podle všeho bude tento rok rokem zajímavým i úspěšným. Byť se nám to dnes z pohledu složitých jednání o volbě prezidenta republiky a otevřených otázek, kdo nakonec bude tím úspěšným kandidátem (já pevně věřím, že to bude Václav Klaus), zatím třeba nezdá.

Před námi jsou stále složité debaty o reformních krocích vlády, o křehké stabilitě při hlasování v poslanecké sněmovně a mnohé další, ale přesto jsem přesvědčen a věřím, že tento rok skutečně úspěšný bude. Z hlediska primátora Prahy je pro mě klíčovým okamžikem maximální urychlení dostavby silničního skeletu, zahájení dostavby trasy metra A směrem na letiště, i příprava výstavby trasy metra D do Nových Dvorů. Stejně zásadní je i posilování bezpečnostních sborů a navyšování počtu strážníků v ulicích, ale i oblast životního prostředí a čistoty města, do níž město letos investuje o dalších 150 milionů korun víc oproti rokům minulým. Pražanům bych si proto do tohoto roku dovolil popřát jednak zdraví, ale i trpělivost, vůli a ohleduplnost vůči druhým a svému okolí.


Autor: Linda Nová a František Sládek, redakce portálu
16. ledna 2008
16. ledna 2008