Petra Kolínská: Metropolitní plán se v něčem předběhl

Veřejná správa je postavená na to, že přijde úředník a řekne: splnil jsi, nesplnil, říká Petra Kolínská, náměstkyně pražské primátorky.

Téma, které v posledních týdnech hýbe Prahou (alespoň tou, která má co do činění s rozvojem města a developmentem určitě) je Metropolitní plán a osud Petra Hlaváčka, ředitele městské organizace Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Ta návrh plánu, který ovlivní na desetiletí budoucnost Prahy, vytvořila a koncem května odevzdala magistrátu ke kontrole. Týdeník Euro si o chystaných změnách, veledůležitém dokumentu, ale i třeba o tunelu Blanka povídal s čerstvou radní pro územní rozvoj Petrou Kolínskou (Zelení). Ta na místě náměstka pražské primátorky vystřídala Matěje Stropnického.

Jak jste se dostala k politice?

Já jsem v politice odmalička. Už jako dítě jsem si hrála na krále, moje sestra byla páže a moc mě to bavilo. Když mi bylo 14, s nejlepší kamarádkou jsme si hrály ve škole na Gorbačova a Reagana. Lze tedy říci, že tuto „úchylku“ mám od narození. V roce 2005 jsme vstoupila do Strany zelených a o rok později jsem byla poprvé zvolena do zastupitelstva hlavního města Prahy. V 19 letech jsem chodila po Praze a říkala jsem si, že budu poslankyně. Dnes už vím, že to pro mne podstatné se odehrává na komunální úrovni. Už při škole jsem pracovala v neziskovkách a tam jsem si uvědomila, že má cenu zkusit strukturu politické strany. Mířit na ten samý cíl, jen jinými prostředky.

Proč jste si vybrala Zelené?

Program této strany je mi nejblíže. Na Prahu 6 jsem se přistěhovala v roce 1997 a někdy v roce 2003, jsem zjistila, že mi za barákem chtějí postavit Blanku. Tuhle „šílenost“ jsem si dost nastudovala. Ta mě vlastně hodně přitáhla do politiky. Svolali jsme mimořádné zastupitelstvo Prahy 6, naplnili jsme celou tělocvičnu školy. Chtěli jsme, aby se dostatečně prověřily varianty tunelu a aby se udělala EIA. Radnice ale neměla zájem…. Paradoxně jsem vloni byla ve funkci místostarostky Prahy 6 na otevírání Blanky. Naštěstí jsem neměla projev. Fakt nevím, co bych říkala.

Vy jste se začala profilovat v politice jako nepřítel developerů, pokud si dobře vzpomínám. Pamatuji si, jak jste bojovala proti Lednímu medvědovi na Vítězném náměstí…

Proti developerům? To si ani nemyslím. Mně se ta budova líbí, já mám moderní architekturu ráda, ale na Vítězné náměstí se nehodí. Nerespektuje regulaci, která v daném území platí.

Vraťme se ještě k Blance. Já jsem dost dlouho psala, že stála 40 miliard a dopravě neuleví. Nedávno jsme jí jela a byla to úleva.

Čísla, která dává Technická správa komunikací na web, ukazují, že počet aut se zvyšuje. Pokud postavíte více než pětikilometrovou komunikaci s kapacitou desítek tisíc aut, je to logické. Praha 6 je obětním beránkem Blanky, to je jasné. Třeba Jana Plamínková vám řekne, že dříve jezdila ze Slivence na sever po okrajích, teď to krásně projede centrem. A chtěli jsme to? Blanka potvrzuje můj názor, že kapacitní rychlostní komunikace do centra nepatří. Ten tunel generuje zvýšenou zátěž na povrchu. Co by se stalo s Žitnou a Ječnou, kdybychom magistrálu zakopali do tunelu? Nic. Už v roce 2007 jsem žádala město, aby do Blanky pustilo autobusy. Lidé se rozhodují racionálně – když vědí, že budou z bodu A v bodě B rychleji autem, nejedou MHD. Když už ta stavba je, ať jí jezdí MHD.

Co tomu brání?

To se zeptejte kolegy Petra Dolínka. Na zastupitelstvu se řešilo vyjádření ROPID, že autobusy do Blanky nejezdí, protože by je využívalo moc lidí. Mimochodem když jsem Blankou projížděla, připadala jsem si jako v Dubaji, bohatství, ta ropa, z toho stříkalo, představa, jak tam dělníci lepí ty kachličky… neuvěřitelné.

Mimochodem jak si rozumíte s Dolínkem? Územní rozvoj a doprava jsou velmi provázané…

Má dobrou vůli vyjednávat kompromisy. Zná strašně moc věcí. Pokud by takto spolupracovali všichni radní, bylo by to fajn.

Třeba by Blanka nebyla tolik využívána pro automobilový tranzit, kdyby fungoval vnější okruh kolem Prahy. Co si myslíte o dostavbě běchovické části okruhu? Na severu je problém složitější, ale část 511 je jediná ekonomicky zcela bez pochyb odůvodnitelná stavba.

Problém 511 je, že nevede kolem Prahy, ale Prahou. Trasování v nás budí pochyby, jako Trojkoalice i Zelení jsme k tomu zdrženliví. To, že se uleví zejména Spořilovu, nezpochybňuji. Já jsem pro, aby se hledal ještě nějaký kompromis hlavně v provedení.

To jste jedna z mála Zelených, která si dovolí takto jasně promluvit.

Tak uvidíme, co na to řeknou kolegové.

Když jste dostala nabídku dělat po Matěji Stropnickém náměstkyni primátorky a radní pro územní rozvoj, jaký jste měla pocit?

Když člověk chodí řadu let po Praze a říká: Pusťte mě k tomu, budu to dělat lépe než vy, pak takovou nabídku nemůže odmítnout.

Ale vy jste ji dostala v okamžiku, kdy se rozhoduje o tom, jak naložit s Metropolitním plánem, který předurčí budoucnost Prahy na desetiletí.

Můžu být smutná z toho, že mám méně času než čtyři roky, a i ty jsou dost krátké. Ale možná naopak – koalice je poučená. Některé, řekla bych, hrubosti si k sobě nedovolíme, protože víme, že to nekončí dobře. Kdybych nechtěla, nevzala bych to. Nemám si na co stěžovat.

Máte odpovědnost za něco, u čeho jste nebyla, nemohla to ovlivnit. Prý je váš první úkol odvolat šéfa Institutu plánování a rozvoje Petra Hlaváčka ve chvíli, kdy byl návrh Metropolitního plánu odevzdán.

Případné personální změny spojuji s tím, v jaké kondici je Metropolitní plán. Ten byl hlavnímu městu odevzdán posledního května. Nyní úředníci z odboru územního rozvoje magistrátu hl. m. Prahy posoudí, zda je návrh Metropolitního plánu způsobilý k projednání podle stavebního zákona. Ve chvíli, kdy budu mít dostatek informací k rozhodnutí, jestli ten, kdo plán zpracovává, má mít naši důvěru, aby pokračoval v práci, anebo jestli ji ztratil, předložím radě návrh dalšího postupu.

No to ale nemáte moc času, když má být Hlaváček odvolán k 15. červnu…

To je ale váš termín. Až budu vědět, v jakém stavu je Metropolitní plán, řeknu, co je třeba na IPR změnit.

A jak se to dozvíte?

Mám kolem sebe kolegy a poradce. Je tu vážná obava, že metoda, kterou pan Koucký použil, nerespektuje požadavky legislativy. Metropolitní plán je právním předpisem a ten má nějaké náležitosti. Pokud se ukáže, že Metropolitní plán tyto zákonné mantinely nerespektuje, je to pro mě důvod konat.

A kdo tedy řekne, jestli je v souladu se zákonem?

Jedno místo je odbor územního plánu a pak se znovu zeptám Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Ti již ale jeden posudek na Metropolitní plán vypracovali a vyplynulo z něj, že by se měl vyhodit…

Oni nepíšou vyhodit, ale přepracovat. Měli listopadovou verzi plánu a je květen. Já si nemyslím, že na IPR by byl tým, který by chtěl práci na plánu bojkotovat. Já jsem už na schůzce s developery řekla a říkám to znova: Nemám v úmyslu se zachovat jako pan Hudeček, tedy vyhodit celý plán a nechat jej dělat znovu.

To by v roce 2020, kdy má být podle stavebního zákona plán hotov, nebylo nic…

Ano…a my musíme udělat všechno, abychom stihli do té doby vůbec Metropolitní plán schválit. A pak můžeme doufat, že nám poslanci prodlouží termín, pokud to bude potřeba.

Takový problém bude mít řada měst.

Nebudeme jediní.

Nevadí vám, že posudek od Asociace, kterým se řídíte, dělal autor předchozího územního plánu? To je podobné, jako kdyby firma Haguess dělala posudek na Lítačku.

To je teda ošklivý příměr.

Všichni víme, že ani minulý plán nebyl vyhovující – to bylo vidět na tom, jak se s ním pracovalo… neustále byl měněn.

Pan Durdík posudek nedělal sám. Na rozdíl od Metropolitního plánu, který byl oficiálně zveřejněn, je to materiál, který můžete vzít a říkat: tady má pravdu, tady ne, tady se třeba nepochopili… Je to uchopitelná věc a nemyslím si, že by Asociace psala posudek s tím, že jejich plán byl lepší. Je to jen posudek, ne rozsudek nad Metropolitním plánem. Je to jeden z názorů, který beru v potaz. Myslím, že je víc odborný než politický.

Slyšela jsem, že by měla vzniknout nějaká rada odborníků, která by na Metropolitní plán dohlížela…

My jsme se s IPR dohodli, že vzhledem k tomu, že Metropolitní plán je předpis, měli by u jeho tvorby být právníci. Do týmu tedy budou vpuštěni právníci, kteří třeba budou i obhajovat Metropolitní plán a odstraňovat nedostatky. Myslím, že je to konstruktivní krok. Pan Korbel už Praze vytrhl Praze trn z paty s Pražskými stavebními předpisy…Budou oporou.

Není na čase začít vážně uvažovat nad změnami předpisů, podle kterých jsou dělány územní plány, než měnit Metropolitní plán?

To je k debatě, ale nemůžete měnit legislativu tak, že vytvoříte dokument pro tak velké město, jako je Praha, a řeknete: tak a teď mu přizpůsobíme legislativu. Ta bude mít vždycky navrch. Je to nějaká evoluce… myslím, že tým pana Kouckého (tvůrce plánu – pozn. red.) se v něčem předběhl. Nemyslím, že odvedli špatnou práci, ale asi se vzbouřili proti legislativnímu rámci příliš.

To se u nás trestá. Měnit se dá jen nenápadně, nebo raději vůbec, i když to nefunguje.

Pravidla můžete měnit evolučně, nebo revolučně. Pokud si IPR město najme na to, aby vytvořil předpis, revoluce není to pravé.

Ani po staru by už nebylo možné vytvořit územní plán pro Prahu. Vždycky jej někdo napadne… Součástí brožury Arniky je například žaloba na územní plán a to ještě není dokončen.

Když ten plán uděláme pečlivě, budeme asi čelit žalobám na dílčí části plánu, ne plánu jako celku. A je rozdíl, jestli soud řekne, že něco neplatí jen v nějakém katastru než v celé Praze. IPR říká, my děláme plán, aby se dobře stavělo hezké město. To je chvályhodné, ale já říkám, že ten plán je podklad pro rozhodování stavebních úřadů a tam nesedí žádní osvícení architekti, ale úředníci, někdy lepší někdy horší, a ti potřebují mít předpis, se kterým konfrontují projekt a řeknou: vyhovuje, nevyhovuje. IPR tvoří plán, který dává příliš velký prostor pro správní uvážení. Počítá s tím, že odpovědní investoři budou předkládat rozumné projekty a ty budou posuzovat osvícení úředníci, ale tak to nefunguje. Přece po těch lidech nemohu chtít, aby domýšleli vize pana Kouckého, to ani nemají v popisu práce. Veřejná správa je postavená na to, že přijde úředník a řekne: splnil jsi, nesplnil.

I když se ukáže, že Metropolitní plán má nedostatky, na IPR nejsou anarchisti, kteří budou bojkotovat dohodu politiků, jak říkáte. Proč tedy tam v tuto chvíli dosazovat „dočasně“ člověka, proč to řešit odvoláním odborníka, který je schopen komunikovat, naslouchat?

Já si pana Hlaváčka vážím, IPR je velmi užitečná organizace, která má obrovský potenciál, nezpochybnitelné výsledky, ale faktem je, že nejdůležitější úkol je Metropolitní plán a tam výsledky nejsou dobré. Má obrovské zpoždění.

Kolik?

Více než rok! Je chyba, že nebyl zveřejněn dřív, městské části, které ho mají konzultovat, dostaly vždy jen část. Územní plán je dohoda o využití území, to je v každých skriptech. To neznamená, že všichni budou spokojeni. Nebudou, ale většina by měla mít pocit, že k té dohodě došlo férovým způsobem, a jejich připomínky byly brány v potaz. Soudný Pražan nepotřebuje, aby vždy bylo po jeho, ale potřebuje mít jistotu, že ta rozhodnutí byla udělána maximálně férově. Já taky nemusím souhlasit, že na Hradě sedí Zeman, ale vím, že byl zvolen demokratickou cestou, že byl zvolen tak, jak jsme si odhlasovali. Součástí pravidel je i to, že jednou odejde, takže mě to tak moc nestresuje.

Pan Hlaváček je na IPR rok, z toho půl roku nefungovala rada, takže neměl šéfa. Zaměstnanci proti jeho odvolání podepisují petice. Akademici píší dopisy proti jeho odvolání…

Se zástupci petentů jsem se minulé úterý osobně setkala a vysvětlila jim současný stav. Já si myslím, že zaměstnanci příspěvkových organizací by měli respektovat nějakou hierarchii a toho, kdo je vede a má za ně odpovědnost. To je rada města. Vidíme to na dopravním podniku, kde odboráři hrozí stávkou kvůli odvolání ředitele.

Asi není trefné přirovnávat odboráře k IPR, tam ani odbory nikdy nebyly. A že celý barák podepíše petici, asi o něčem svědčí. Když rada odvolá šéfa záchranky, protože pár odborářů křičí, nemůžou naopak jiní zaměstnanci šéfa podpořit?

Já si jejich práce vážím a věřím, že i oni budou důvěřovat mně, že z IPR nechci udělat kůlničku na dříví a neseberu jim chuť pracovat pro toto město. Zaměstnanec veřejné instituce přece nepracuje jen podle toho, jakého má ředitele, ale pracuje na nějaké vizi. Mají právo vyjádřit, co si myslí o šéfech, ale instituci zřídila rada města a ta jim posílá peníze.

IPR je jednou z mála organizací Prahy, která funguje, chrlí nápady. Ostatně i další radní mu často zadávají úkoly, analýzy.

Ano. Ale pomalu se dostává do situace, že má jen výborné nápady a koncepce…slavit budu, když se je povede překlopit do realizace.

Vždyť je skvělé, že máme konečně alespoň vize, ne?

Ano, a za to patří velký dík Tomáši Hudečkovi. Má můj obdiv, že stihl vytvořit IPR a postavit ho na nohy tak rychle. Já mám zkušenost, že se ani nerozhlídnete a rok je pryč.

A vaše plány?

Každý má v telefonu milion aplikací a jedna chybí. Když si kupuju byt nebo si ho pronajímám, vůbec nemám potuchu, co se plánuje v okolí. A musím být dost zkušená aktivistka na to, abych třeba do týdne věděla, co se bude okolo stavět. Můj plán je, aby tohle město mělo aplikaci napojenou na e-mail, na telefon, aby si člověk mohl pohodlně zjistit, co se například v okolí kilometru chystá. To bude zajímavé pro všechny majitele bytu, pro realitní makléře… to neděláme pro pár aktivistů. Technické nástroje máme.

A on už to ten IPR domyslí a vyrobí…

Já jsem ještě jako opoziční zastupitelka nominovala IPR na cenu Otevřeno za Geoportál. Dostali druhé místo a dostali ho díky mně, protože jsem psala odůvodnění. Mě nikdo nemůže obviňovat, že bych IPR nepřála. IPR má super IT. Na reSite bychom měli prezentovat aplikaci, kterou IPR testuje s O2, která umožňuje městu vidět, jak se lidé pohybují jen přes jejich telefon. Druhá věc, která tohle město svazuje, jsou přebujelé byrokratické procesy. Zkuste si dát před dům židli a posadit se tam se sousedy. Zkuste vyhlásit v sobotu v ulici blešák, hned tam bude strážník nebo někdo z TSK. Já chci, aby se upravila pravidla pro zábor chodníků. Když má někdo kavárnu, hospodu, mimo Pražskou památkovou rezervaci by mělo stačit ohlášení. Město má říci, jak má židle vypadat, kolik se má platit, když je zábor větší, a ne aby člověk musel obíhat několik úřadů. Prostě jeden den akci nahlásí, odešle platbu a druhý den se sedí… To je oživení. Proč má město kupovat židle, když to může udělat každý?

Možná pro ty, kteří si chtějí sednout a nedat si kafe, nebo nenosit židli do parku.

Něco podobného se podařilo Martinovi Polachovi na Vítězném náměstí. Zelení měli nápad a Martin Polach byl tak osvícený, že jej realizoval. Lidé si mohou sednout, něco si koupit, nebo přinést svoje jídlo či pití, je tam šachový stolek, piano, ping-pong…