Praha aktivně bojuje proti vzniku odpadu a chce rozvíjet síť městských re-use center

Magistrát hl. m. Prahy inicioval inspirativní setkání pro zástupce městských částí, tentokrát na téma realizace re-use center, tedy míst, kde se věci nevyhazují, ale vrací zpět do oběhu. Cílem bylo rozvinout spolupráci s městskými aktéry v oblasti udržitelnosti a vytvořit příležitosti pro vznik obdobných center i v Praze a seznámit zastupitele s inspirativními řečníky, kteří re-use centra provozují, jako je ostravské REUSE OZO Ostrava, bratislavské KOLO Bratislava a Baterkáreň Trnava. Prezentované provozy jednoznačně ukázaly, že zájem o darování věcí, které se již nehodí, je velký, že zájem o nákup v re-use centrech se stává trendem a provoz často doplňují zajímavé workshopy a akce, a že provoz má potenciál odklonit tisíce kusů, a z výtěžku částečně financovat vlastní provoz.

„Nemám rád plýtvání a neztotožňuji se s představou, že věci jsou na jednorázové použití a pak patří do popelnice. Systém tzv. re-use center, neboli vracení věcí zpět do oběhu, vítám. Není to jen projevem konzervativní politiky, s níž souzním, ale hlavně zdravého rozumu. Navíc to pomůže ulehčit už velmi zatíženému odpadovému systému hlavního města,“ uvádí primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

Workshopu se osobně účastnila náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková, která vyjádřila silnou podporu tématu cirkulární ekonomiky a předcházení vzniku odpadu, neboť tato aktivita má velký potenciál pomoci naplnit klimatické závazky města. Připomněla, že vytvořením sítě míst, kam lidé mohou přijít a věcí se smysluplně zbavit, chce Praha podnikat kroky k dosažení svých klimatických závazků: snížení množství emisí CO₂ do roku 2030 o 50 % v porovnání s rokem 2010 a být do roku 2050 uhlíkově neutrálním městem.

„Praha má svůj klimatický plán, jehož neodmyslitelnou součástí jsou také opatření v oblasti cirkulární ekonomiky. Tuto problematiku mám také v gesci. Velmi se těším na další užitečné projekty, kterým budeme jako hlavní město pomáhat na svět,” říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

Re-use centra nabízejí nástroj, jak využít potenciál věcí namísto jejich vyhození a silně souvisí se změnou udržitelných spotřebních návyků společnosti.

„Díky vytvoření chytré sítě re-use pointů na sběrných dvorech, re-use center uvnitř městských částí či nábytkových bank šetříme nejen životní prostředí, ale i rozpočet měst a regionů. Zároveň má tento systém silný sociální aspekt, ať už v samotné podpoře sociálně znevýhodněných obyvatel, anebo vytvářením pracovních míst v rámci tzv. sociálního podnikání. Jedná se tedy o praktickou ukázku toho, že projekty cirkulární ekonomiky skutečně fungují,” dodává Jitka Hofmanová, projektová manažerka Federace nábytkových bank a re-use center.

Vytvoření tzv. re-use systému má potenciál odklonit podstatné množství předmětů z odpadového režimu měst. Ostravské re-use centrum OZO Ostrava uvádí, že za dva roky svého fungování dalo druhý život více než 100 tisícům kusů věcí. Příklady dobré praxe můžeme najít zejména v zahraničí, vídeňské re-use centrum 48er Tandler uvádí, že ročně vrátí zpět do oběhu až 160 tisíc předmětů.