Praha testuje přenos signálu do navigací v Bubenečském tunelu

Jedná se o pilotní projekt technologie tzv. opakovače GNSS – Globální družicový polohový systém (GNSS z anglického Global Navigation Satellite System) signálu, který bude sloužit k ověření funkčnosti, výkonu a rozsahu pokrytí přeneseným signálem v prostoru tunelu. Tato technologie se používá zejména v budovách a její užití v tunelu zatím není běžné, proto mohou vznikat dílčí technické problémy. Celý projekt tak byl rozdělen do několika etap.

V první etapě dodavatel osadí soupravou pro opětovné vyzařování signálu pouze tři místa v Bubenečském tunelu, který je součástí Tunelového komplexu Blanka, kde bude signál GNSS bodově šířen. Tato místa byla vybrána s ohledem na snadné umístění potřebné antény na povrchu nad tunelem v přesném bodě souřadnic. Signál bude dále pokud možno snadným a krátkým kabelovým vedením veden od antény k repeatru (neboli opakovači) v tunelu. Byť v tuto chvíli nebude pokryt signálem zdaleka celý tunel, ale pouze nově tato tři zkušebně osazená místa, dojde předáváním signálu mezi jednotlivými stanicemi ke zvýšení přesnosti navigačních systémů a komfortu pro řidiče.

„Skvělá zpráva pro všechny řidiče: brzy skončí váhání, jaký exit z tunelu použít, a kudy přesně pokračovat na navazující křižovatce, když se nám ještě nevzpamatovala navigace jízdou bez signálu. Dnes v noci jsme s TSK začali testovat v Bubenečském tunelu tři opakovače Globálního družicového polohového systému (GNSS), které umí přenášet signál všech dostupných navigačních soustav, a tím zajistíme funkční navigace v prvních částech tunelového komplexu Blanka. Zároveň se jedná i o zajímavou technickou výzvu. Potřebujeme na povrchu v místě tubusu tunelu instalovat anténu přijímající signál GNSS z družic, který převedeme do zařízení v tunelu, a to přesně do stejného místa jako na povrchu,“ vysvětluje Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

V praxi to může vypadat takto:

Vozidlo vjede do tunelu a po 50 m ztratí signál.  Navigace v tu chvíli dopočítává polohu na základě odhadu rychlosti pohybu místo, kde se v tunelu vozidlo nachází. V případě kolony nebo kolísavého dopravního proudu je ale to často nefunkční mechanismus. Po cca 300 metrech v tunelu zachytí navigace signál z instalovaného opakovače GNSS signálu, a tím opětovně zpřesní svoji polohu.

Jakmile vozidlo vyjede ze signálu opakovače GNSS, navigace opět jen odhaduje nebo dopočítává svou polohu na základě odhadované rychlosti, ovšem, po projetí dalšího úseku zachytí další opakovač GNSS signálu, a opět zpřesní svou polohu.

S takovými „ostrovy“ GNSS signálu v rámci tunelové trouby, by měli mít šanci řidiči projet tunel s fungující navigací právě díky opakovaném určování a zpřesňování jejich polohy v tunelu.

Po ověření funkčnosti ve zkušebním provozu dojde k vyhodnocení, a následně bude rozhodnuto, zda se do technologie rozšíří do celého tunelu Blanka, případně do dalších tunelů na území Prahy. Cílem projektu není plošné pokrytí signálem, což by bylo neúnosně nákladné, ale zvýšení četnosti získání informace o přesné poloze v tunelu, a to zvláště u dlouhých úseků tak, aby se při plynulé jízdě navigace tzv. „neztrácela“.

Výhodou tohoto systému je to, že se šíří signál, který je využíván obecně pro navigace (samostatné nebo v telefonech apod.), a ne pouze datová identifikace pro uživatele aplikací. Tím je toto řešení všestrannější pro všechny potenciální uživatele bez ohledu na používané prostředky.

„Potřebujeme nyní zjistit, jaký bude nutný rozsah pokrytí a kolik bodů budeme potřebovat pro šíření signálu v tunelu tak, aby pokrytí bylo dostatečné pro potřeby běžného provozu, resp. případně i pro další využití například při správě tunelu,“ vysvětluje Martin Pípa, náměstek generálního ředitele TSK.

Cena za projektovou přípravu, instalaci, revize, zkušební provoz a návazné servisní práce po dobu 3 let činí cca 1,5 mil. Kč.