Pražané třídí s chutí, myslí na životní prostředí a dávají věcem druhou šanci!

Postoj ke třídění v hlavním městě je jednoznačně kladný, alespoň nějaký odpad třídí 99 procent Pražanů. Většina to dělá kvůli ekologii a životnímu prostředí, považují to za správné a má to podle nich smysl. Jedinci svou nechuť třídit zdůvodňují tím, že na separaci odpadu nemají prostor a čas, nebo v tom nevidí smysl. Řada z nich také tvrdí, že barevné kontejnery nejsou blízko jejich domova. „Přitom průměrná docházková vzdálenost ke stanovišti tříděného odpadu v metropoli je asi 90 metrů. Většině námi oslovených to podle výsledků průzkumu vyhovuje, výtky má jen jedenáct procent Pražanů,“ říká mluvčí Pražských služeb Alexandr Komarnický.

PET lahve kralují, zlepšuje se třídění kovů a baterií

Pražané nejlépe třídí PET lahve, do žluté popelnice je nosí 89 procent lidí. Těsně za nimi jsou skleněné lahve a papír. Zhruba čtyři pětiny lidí správně třídí ostatní plasty, tiskoviny i tetrapaky. „Lehce zaostává separace plechovek, které do šedých kontejnerů vyhazuje 62 procent obyvatel. Toto číslo ale rok od roku roste, může za to osvěta i fakt, že do ulic přidáváme další popelnice na kov,“ vysvětluje Komarnický a dodává: „Z průzkumu vyplývá, že dvacet osm procent Pražanů vyhazuje plechovky do černé popelnice na směsný odpad. Tady se obecně musíme zlepšit.“

Baterie třídí správně 71 procent respondentů, zhruba polovina z nich je vyhodí do červeného kontejneru na elektroodpad, ta druhá je odnese například na sběrné místo u obchodníka nebo do sběrného dvora. Zvyšuje se také množství dobře vyseparovaných použitých olejů a tuků po smažení, 44 procent lidí je vyhodí do černé nádoby s fialovým víkem na vybraných stanovištích.

Čím dál více obyvatel hlavního města se zbavuje nebezpečného odpadu na sběrných dvorech, celkem 59 procent. Pražské služby ale připomínají, že ne všechno je tady možné odevzdat. „Vždy přijmeme například baterie a akumulátory, barvy, laky, zářivky, rozpouštědla a podobně. Naopak, prosíme, v žádném případě sem nevozte asfalt, eternit, zkažené potraviny, infekční zdravotnický materiál nebo uhynulá zvířata,“ dodává Komarnický.

Méně se plýtvá, staré věci dostávají druhou šanci

Celkem 88 procent Pražanů nějakým způsobem předchází vzniku odpadu, nejčastěji tak, že méně plýtvají. Darují oblečení, na nákupy chodí s látkovou taškou, rozbité věci si nechají opravit a omezují jednorázové obaly. Mezi lidmi roste i povědomí o re-use pointech, kde dávají starým věcem novou šanci. „Předměty přijaté do re-use pointu se objeví v aplikaci Praho, nevyhazuj to, tam si je mohou občané rezervovat a poté si pro ně přijet. Do budoucna by pak po vzoru ze zahraničí možná mohlo vzniknout i re-use centrum, podobné tomu ve Vídni,“ říká náměstkyně primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

Průzkum se uskutečnil na konci roku 2023 metodou CAWI, do kterého se zapojil reprezentativní vzorek obyvatel hlavního města Prahy v počtu 616 osob starších 18 let.