Překážek, které brání v průjezdu sanitních vozidel, by v Praze nemělo přibývat

Zástupci Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy seznámili členy výboru dopravy s problémy, které jim v cestě za pacientem či do nemocnice způsobují různé překážky. „Problémem číslo jedna jsou tramvajové tratě s otevřeným nebo zatravněným svrškem,“ uvedl náměstek ředitele záchranky Jaroslav Valášek. Mnohdy totiž tramvajový svršek tvoří jedinou možnost, jak rychle dojet na potřebné místo. Stejně tak jsou přímou překážkou betonové bloky, tzv. citybloky ve vozovce, které většinou tvoří ochranné ostrůvky u přechodů nebo dopravní šikany.  „Velký problém máme také při přejíždění dělících prahů mezi silnicí a tramvajovým pásem, které naši manévrovací možnost podstatně zhoršují,“ konstatoval Valášek. Stejně tak i zpomalovací příčné retardéry a různé sloupky, patníky a květináče.

Záchranáři mapovali dopravní překážky v terénu zhruba čtyři měsíce a výboru předali několikastránkový přehled nejkřiklavějších případů, které jim ztěžují jízdu. Požadují, aby další plánovaná opatření v dopravě byla konzultována nejenom se záchrankou, ale také s hasiči, kteří se mnohdy hlavně kvůli špatnému parkování aut těžko dostávají k ohni.

Jaroslav Stůj, který je pověřen řízením Dopravního podniku hl. m. Prahy, stesky záchranářů chápe.  Otevřený tramvajový svršek je ale pro podnik levnější nejen investičně, ale i údržbou. Pro oddělovací prahy zase hovoří to, že se zrychlila městská hromadná doprava a snížil počet nehod. Také šéf Technické správy komunikací hl. m. Prahy Luděk Dostál tvrdí, že veškeré umístění zábran má nějaký důvod, kterým je především bezpečnost chodů a řidičů, a rozhoduje o tom silniční úřad. „Nic nedáváme na silnici bez důvodu, ale praxe si tato opatření vyžaduje. Například citybloky jsou opatření proti nedisciplinovaným řidičům,“ uvedl Dostál.