Restaurace Expo? Možná první případ vyvlastnění
Mladá fronta Dnes - 29. 7. 2000
Letná - Žalostné torzo, které zbylo z věhlasné restaurace Expo'58 v Letenských sadech, je v současnosti už pouze nosnou konstrukcí bez proskleného pláště, krytin a zařízeni interiéru. Po letech chátrání a rozkrádání jednotlivých dílů nyní kvůli němu vedou vzájemnou válku památkáři, město a stát, když se přou o to, kdo byl víc lhostejný a nečinný k osudu památky. Skutečný viník, tedy vlastník, který evidentně nezájmem o stav objektu porušil památkový zákon, je kupodivu ostrých výpadů ušetřen. Jako by pro památkáře bylo víc než záchrana objektu důležité prokázat, který z památkových orgánů je černým Petrem.
Jak je možné, že není postižen majitel, který se o památku mimořádné hodnoty nestará, ačkoliv památkový zákon sankci umožňuje? To je to, oč se nyní památkáři přou. A proces případného vyvlastnění komplikuje i to, že to dosud nikdy nikdo neprovedl a dokonce ani nezkusil.
"Odbor památkové péče magistrátu požádal na podzim loňského roku ministerstvo kultury o vyvlastnění objektu. Ministerstvo kultury však tento krok odmítlo," uvedla nedávno vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jiřina Knížková v reakci na protestní tiskovou konferenci, kde nečinnost jejího odboru kritizovali umělci a architekti.
"Vyvlastňovací řízení ovšem neprovádí ministerstvo kultury, jak mylně uvádí váš dopis, ale stavební úřad. S politováním musím konstatovat, že místo věcného probrání a řešeni konkrétních problémů dochází k oficiální korespondenci a medializaci odlišných názorů, což pokládám za Škodlivé pro památkovou péči," reagoval šéf Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček. Odbornost Špačkova ústavu v této cause památkový odbor magistrátu zpochybnil tvrzením, že památkáři ústavu vydali ohledně Expa dvě diametrálně odlišná stanoviska. Mezi odborem a ústavem jsou ale protichůdná stanoviska běžnou praxí a už dlouhodobě mezi nimi nepanují profesionálně korektní vztahy. Lidé, kteří potřebuji povolení památkářů, tuto skutečnost vnímají většinou tíživě. V tomto případě rozpory mezi památkáři vlastník Expa využil spíše ve svůj prospěch a v neprospěch památky.
V odvolacích a mimoodvolacích řízeních navíc vstupuje do hry ministerstvo kultury. Jeho typickým problémem je zase neuvěřitelně dlouhá časová lhůta pro vyjádření. "Když jsme vlastníkovi Expa uložili sankci a opatření ve prospěch památky, odvolal se k ministerstvu kultury. To však zareagovalo teprve po roce a půl, takže naše rozhodnutí nebylo celou tu dobu právoplatné," uvedl Jiří Musálek z památkového odboru magistrátu. Podle Musálka je vinen stát, protože před čtyřmi roky neuplatnil své předkupní právo, ačkoliv tehdejší vlastník, společnost Joint Invest Action, nabídla Expo k prodeji. Zato současný vlastník, společnost Allgemeine Immobillien Verwaltung, o prodeji neuvažuje a raději riskuje vyvlastnění. "To ale nic neřeší," tvrdí Musálek. Vyvlastnění lze uskutečnit pouze s finanční náhradou majiteli. Další osud památky samo o sobě neřeší.
V případě vyvlastnění zchátralý objekt Expa zřejmě vykoupí město nebo stát a obnoví tam restauraci s kavárnou, kterou si kdysi Pražané oblíbili stejně jako vyhlídkovou terasu nad řekou. Odbor památkové péče magistrátu přitom sklidil silnou kritiku za to, že nynějšímu vlastníkovi zároveň se současnou snahou o vyvlastnění povolil využít bývalé restaurace na kanceláře, což by znamenalo znepřístupnit objekt veřejnosti. "Bylo to menši zlo než to, aby objekt dál chátral. Ale protože nám kvůli tomu nasazovali psí hlavu, už nepovolíme nic jiného než restauraci s kavárnou. Kdyby to byl ministr, primátor, nebo kdokoliv jiný, neustoupíme," slibuje nyní Musálek, který spolu s Knížkovou obdržel v souvislosti s Expem památkářskou anticenu Bestia triumphans.
Vyvlastnění tedy bude ve svém důsledku znamenat, že za chybu státu, který objekt před deseti lety zařadil do malé privatizace, a za nezákonný postup společnosti A.I.V. zaplatí daňoví poplatníci. Jiný investor nežli město nebo stát totiž využití restaurace, podle všeho asi ztrátové, plánovat nebude. Je to podobně jako v pohádce, kde se dva přou a třetí směje. Finanční pokuta pro vlastníka, který řádně nepečuje o památku, je totiž maximálně sto tisíc korun. V tomto případě pokutu postupně dostali a zaplatili oba vlastníci. Její výše je ovšem směšná. "Dělali jsme pro Expo, co jsme mohli," řekl Musálek. Náhrada za vyvlastnění na základě znaleckého posudku se přitom pohybuje v milionech korun. Dokud se tedy neupraví pasáž o sankcích v památkovém zákoně, budou chátrat další a další Expa.
MARTINA KLAPALOVÁ
JIří Musálek, zástupce vedoucí OPP MHMP
Diskuse o budoucnosti Expa 58, které zahrnují i kritiku odboru památkové péče magistrátu i Prahy jako města, za zdevastování památky soukromým maitelem nemovitosti, tedy pokračují.
Podle zástupce vedoucího odboru památkové péče Magistrátu hl.m.Prahy Ing. arch. Jiřího Musálka by ale tato kritika měla směřovat na jinou adresu, protože odbor památkové péče MHMP již od roku 1996 vyvíjel maximální snahu a podnikl všechny zákonné kroky, aby nemovitá kulturní památka bývalé restaurace EXPO 58 byla zachována. Naopak Ministerstvo kultury ČR dvakrát rezolutně odmítlo návrh na vykoupení či vyvlastnění objektu podaný právě odborem památkové péče magistrátu, i když za privatizaci historické restaurace odpovídal stát, který také inkasoval prostředky získané z prodeje Expa 58 soukromé firmě.
"Napadání odboru památkové péče MHMP v souvislosti s touto kauzou, vzhledem k dlouholeté a široké informovanosti zainteresovaných subjektů včetně vrcholných orgánů státní památkové péče, proto považuje odbor památkové péče MHMP za čisté pokrytectví", řekl Musílek.
V příloze, kterou si otevřete kliknutím na její název, potom odbor památkové péče shrnuje všechny kroky, k teré v minulých letech udělal pro závchranu Expa 58.
Přílohy:
expopril.doc (stanovisko)
Letná - Žalostné torzo, které zbylo z věhlasné restaurace Expo'58 v Letenských sadech, je v současnosti už pouze nosnou konstrukcí bez proskleného pláště, krytin a zařízeni interiéru. Po letech chátrání a rozkrádání jednotlivých dílů nyní kvůli němu vedou vzájemnou válku památkáři, město a stát, když se přou o to, kdo byl víc lhostejný a nečinný k osudu památky. Skutečný viník, tedy vlastník, který evidentně nezájmem o stav objektu porušil památkový zákon, je kupodivu ostrých výpadů ušetřen. Jako by pro památkáře bylo víc než záchrana objektu důležité prokázat, který z památkových orgánů je černým Petrem.
Jak je možné, že není postižen majitel, který se o památku mimořádné hodnoty nestará, ačkoliv památkový zákon sankci umožňuje? To je to, oč se nyní památkáři přou. A proces případného vyvlastnění komplikuje i to, že to dosud nikdy nikdo neprovedl a dokonce ani nezkusil.
"Odbor památkové péče magistrátu požádal na podzim loňského roku ministerstvo kultury o vyvlastnění objektu. Ministerstvo kultury však tento krok odmítlo," uvedla nedávno vedoucí odboru památkové péče magistrátu Jiřina Knížková v reakci na protestní tiskovou konferenci, kde nečinnost jejího odboru kritizovali umělci a architekti.
"Vyvlastňovací řízení ovšem neprovádí ministerstvo kultury, jak mylně uvádí váš dopis, ale stavební úřad. S politováním musím konstatovat, že místo věcného probrání a řešeni konkrétních problémů dochází k oficiální korespondenci a medializaci odlišných názorů, což pokládám za Škodlivé pro památkovou péči," reagoval šéf Pražského ústavu památkové péče Ladislav Špaček. Odbornost Špačkova ústavu v této cause památkový odbor magistrátu zpochybnil tvrzením, že památkáři ústavu vydali ohledně Expa dvě diametrálně odlišná stanoviska. Mezi odborem a ústavem jsou ale protichůdná stanoviska běžnou praxí a už dlouhodobě mezi nimi nepanují profesionálně korektní vztahy. Lidé, kteří potřebuji povolení památkářů, tuto skutečnost vnímají většinou tíživě. V tomto případě rozpory mezi památkáři vlastník Expa využil spíše ve svůj prospěch a v neprospěch památky.
V odvolacích a mimoodvolacích řízeních navíc vstupuje do hry ministerstvo kultury. Jeho typickým problémem je zase neuvěřitelně dlouhá časová lhůta pro vyjádření. "Když jsme vlastníkovi Expa uložili sankci a opatření ve prospěch památky, odvolal se k ministerstvu kultury. To však zareagovalo teprve po roce a půl, takže naše rozhodnutí nebylo celou tu dobu právoplatné," uvedl Jiří Musálek z památkového odboru magistrátu. Podle Musálka je vinen stát, protože před čtyřmi roky neuplatnil své předkupní právo, ačkoliv tehdejší vlastník, společnost Joint Invest Action, nabídla Expo k prodeji. Zato současný vlastník, společnost Allgemeine Immobillien Verwaltung, o prodeji neuvažuje a raději riskuje vyvlastnění. "To ale nic neřeší," tvrdí Musálek. Vyvlastnění lze uskutečnit pouze s finanční náhradou majiteli. Další osud památky samo o sobě neřeší.
V případě vyvlastnění zchátralý objekt Expa zřejmě vykoupí město nebo stát a obnoví tam restauraci s kavárnou, kterou si kdysi Pražané oblíbili stejně jako vyhlídkovou terasu nad řekou. Odbor památkové péče magistrátu přitom sklidil silnou kritiku za to, že nynějšímu vlastníkovi zároveň se současnou snahou o vyvlastnění povolil využít bývalé restaurace na kanceláře, což by znamenalo znepřístupnit objekt veřejnosti. "Bylo to menši zlo než to, aby objekt dál chátral. Ale protože nám kvůli tomu nasazovali psí hlavu, už nepovolíme nic jiného než restauraci s kavárnou. Kdyby to byl ministr, primátor, nebo kdokoliv jiný, neustoupíme," slibuje nyní Musálek, který spolu s Knížkovou obdržel v souvislosti s Expem památkářskou anticenu Bestia triumphans.
Vyvlastnění tedy bude ve svém důsledku znamenat, že za chybu státu, který objekt před deseti lety zařadil do malé privatizace, a za nezákonný postup společnosti A.I.V. zaplatí daňoví poplatníci. Jiný investor nežli město nebo stát totiž využití restaurace, podle všeho asi ztrátové, plánovat nebude. Je to podobně jako v pohádce, kde se dva přou a třetí směje. Finanční pokuta pro vlastníka, který řádně nepečuje o památku, je totiž maximálně sto tisíc korun. V tomto případě pokutu postupně dostali a zaplatili oba vlastníci. Její výše je ovšem směšná. "Dělali jsme pro Expo, co jsme mohli," řekl Musálek. Náhrada za vyvlastnění na základě znaleckého posudku se přitom pohybuje v milionech korun. Dokud se tedy neupraví pasáž o sankcích v památkovém zákoně, budou chátrat další a další Expa.
MARTINA KLAPALOVÁ
JIří Musálek, zástupce vedoucí OPP MHMP
Diskuse o budoucnosti Expa 58, které zahrnují i kritiku odboru památkové péče magistrátu i Prahy jako města, za zdevastování památky soukromým maitelem nemovitosti, tedy pokračují.
Podle zástupce vedoucího odboru památkové péče Magistrátu hl.m.Prahy Ing. arch. Jiřího Musálka by ale tato kritika měla směřovat na jinou adresu, protože odbor památkové péče MHMP již od roku 1996 vyvíjel maximální snahu a podnikl všechny zákonné kroky, aby nemovitá kulturní památka bývalé restaurace EXPO 58 byla zachována. Naopak Ministerstvo kultury ČR dvakrát rezolutně odmítlo návrh na vykoupení či vyvlastnění objektu podaný právě odborem památkové péče magistrátu, i když za privatizaci historické restaurace odpovídal stát, který také inkasoval prostředky získané z prodeje Expa 58 soukromé firmě.
"Napadání odboru památkové péče MHMP v souvislosti s touto kauzou, vzhledem k dlouholeté a široké informovanosti zainteresovaných subjektů včetně vrcholných orgánů státní památkové péče, proto považuje odbor památkové péče MHMP za čisté pokrytectví", řekl Musílek.
V příloze, kterou si otevřete kliknutím na její název, potom odbor památkové péče shrnuje všechny kroky, k teré v minulých letech udělal pro závchranu Expa 58.
Přílohy:
expopril.doc (stanovisko)
31. července 2000
31. července 2000