Se šlehárnou bych se smířil v případě, že by toto zařízení mělo širší zázemí

Právo - 5.6.2001
NÁMĚSTEK PRIMÁTORA OTTO KECHNER (ČSSD) ŘEKL PRÁVU:

* Nestalo se aplikační centrum injekčních drog, tak zvaná šlehárna, hlavním důvodem, proč rada nedávno už potřetí neschválila strategii drogové politiky města pro nejbližší roky?

Na aplikační centrum jsou skutečně velmi rozdílné názory. Já sám jej považuji za jedno z posledních opatření terciární prevence. Smířil bych se s jeho existencí v případě, že by to zařízení mělo širší zázemí. Tedy, že si tam člověk nepřijde jen šlehnout, ale že se dostane do kontaktu, že se alespoň vjemově ohledá jeho zdravotní stav, že se s ním bude dál pracovat, případně se sociálně zapojí.

* Vadilo tedy většině členů rady, že je koncepce příliš liberální?

Hlavně bych chtěl říci, že jsme strategii drogové politiky v hlavním městě vypracovali ze dvou důvodů. Za prvé předchozí platnost koncepce skončila loni a navíc nám vládní usnesení uložilo vytvořit krajský dlouhodobý plán protidrogové politiky. Svým způsobem byla strategie pro léta 2001 až 2004 naladěna liberálněji, to znamená, že kladla důraz na péči o drogově závislého. Šlo o programy sekundární a terciární prevence. Užívání drogy totiž s sebou nese vějíř sociálních problémů: rodinné, zdravotní či pracovněprávní. Projekty terciární prevence se pak týkají i zřízení centra injekční aplikace drog pro závislé.

* Projekt šlehárny je ovšem starší, neobjevil se až nyní...

Ano. Projekt je starší, přišel k nám z Prahy 1. Logicky - první obvod má největší problémy s distribucí či aplikací drog jako takovou. Když si někdo koupí dávku na Můstku či na náměstí Republiky, tak se málokdy dopraví do Pikovic, aby si tam šlehnul. Volí většinou bližší místo, protože už tak je na kříži. Praha 1 problém tedy nejvíc cítí, věc je však navýsost složitá. Osobně považuji aplikační místnost za hranici v terciární prevenci. Ten nápad se ke mně dostal loni a je tedy zpracován v koncepci protidrogové politiky města pro příští tři roky. Co se ovšem děje: v radě a asi v celé společnosti začíná převládat tendence k represi. Ta jistě musí být, ale obracet by se měla k velkým drogovým dealerům, k celé síti. U mladého člověka, který je na počátku drogové kariéry, represivní zásahy nevyřeší nic. Ten člověk možná zmizí z očí, nezmizí však ze společnosti, problém zůstane.

* A co se stane s onou koncepcí, když ji rada nepřijala?

Přepracuji ji v tom smyslu, že bych byl rád, kdyby se tam ponechalo všechno z liberálnějšího pojetí, z té sekundární a terciární represe, a kdyby tam přibyly prvky represe proti drogové chobotnici. Za chybný krok považuji zaměřit se s represí pouze na ty postižené.

* Proti drogové chobotnici však hlavní město může těžko bojovat.

Město může neustále a vytrvale vyžadovat, aby dealeři byli potlačováni, a na problém upozorňovat. Pokud jde o výkon, městští strážníci mohou spolupracovat s českou policií. Kraj má dále zákonodárnou iniciativu a může zpracovat návrh novely zákona.

* A nakolik je strategie protidrogové politiky města významná pro situaci na ulici?

Je, není to jen dokument pro dokument. Představuje směr vývoje, v návaznosti na ni vypisujeme granty. Tím se koncepci snažíme naplnit, jde tedy o přidělení finančních zdrojů. Příspěvek však zatím není velký, ročně asi o 13 miliónů korun.