Stát asi přijde o dostihové závodiště v Chuchli

: Lidové noviny - 26.10.2000
Počátek privatizace státního dostihového závodiště Velká Chuchle v Praze. Také tak lze vyložit včerejší verdikt Ústavního soudu, který se přiklonil na stranu restituentů.
Milovníci dostihového sportu mohou po včerejším verdiktu Ústavního soudu mírně znervóznět. Ve sporu o pozemky dosud státního závodiště Velká Chuchle totiž došlo k zásadnímu zvratu, když soud vyšel vstříc restituentům. V deset let trvající restituční kauze zatím vždy vítězili státní úředníci. Znamená to, že chuchelskou dráhu nyní koňům přetne například nový supermarket? "Chceme dříve slavný dostih zachovat, záležet bude na dalším jednání," říkají restituenti.
Úřad: Nejste oprávnění dědici
Když před deseti lety požádaly Jarmila Srbová a Jarmila Benešová o vrácení dvou hektarů státního závodiště v Chuchli, netušily, že k cíli se dostanou až na sklonku roku 2000. Restituentky tvrdí, že svým způsobem měly smůlu. Být pozemky v jiné lokalitě, mohly mít klid. Takhle prý pracoval proti nim "státní zájem". Žádost o vrácení části závodiště nejprve zamítl pozemkový úřad pražského magistrátu a letos na jaře i Krajský soud v Praze. Právě k němu se ženy odvolaly. "Podle zákona o půdě nejsou žadatelky oprávněnými osobami," rozhodli úředníci a soudci. Klíčovou pro toto rozhodnutí byla hra s daty. Poslední soukromá majitelka pozemků zemřela v roce 1948, přičemž v závěti ustanovila dědici své příbuzné. Ti se sice přihlásili do dědického řízení, nicméně současně v té době již komunisté uskutečňovali pozemkovou reformu. Než bylo dědické řízení dokončeno, staly se pozemky v Chuchli státními. Národní výbor je tehdy "vykoupil". Sice bez náhrady, uznala dnešní justice, ovšem restituentky stejně nejsou dědičkami. A tudíž jim nic nepatří. "Jak mohli komunisté vykoupit nemovitosti od zemřelé majitelky?" namítal advokát protistrany. Podle něj existovala závěť, dědici přihlásili svůj nárok, takže jedině oni mohli disponovat s pozemky. K Ústavnímu soudu pak právník podal stížnost: úřad a soud porušily Listinu základních práv a svobod.

Stížnost je opodstatněná, rozhodl soud
"Rozsudek soudu i rozhodnutí magistrátu se zrušují," konstatoval včera předseda senátu Ústavního soudu Antonín Procházka. Podle soudce byla tzv. nová pozemková reforma tvrdým vyvlastněním soukromých vlastníků. Zákon důsledně razil komunistickou zásadu, že "půda patří pouze těm, kdo na ní pracují". Komunisté přitom při překotném zabírání nemovitostí porušovali své vlastní zákony a předpisy. Tak se stalo i v případě pozemků v Chuchli. Nejdříve měl o vykoupení jednat zemědělský výbor. To se nestalo. Majitelé měli dostat za vykoupené pozemky náhradu. To se rovněž nestalo. A absurdnost na závěr: uzavírat výkupní dohodu se zesnulým. "Tato všechna pochybení komunistů vůbec dnešní úřady i soudy nevzaly v úvahu," uzavřel Procházka.

Nechceme dostihy zlikvidovat
Včerejší rozhodnutí Ústavního soudu v praxi znamená, že se celý případ vrátí tam, kde před deseti lety začal k pozemkovému úřadu pražského magistrátu. Ten však bude vázán ústavním nálezem, takže podle právníků by vydání části chuchelského závodiště mělo být jen formalita. "Právo se prosadilo, takže těch deset let bojů nebylo zbytečných," řekly po skončení jednání novinářům restituentky. Přestože jsou dnes již v důchodovém věku, stále chovají dostihové koně. "Ovšem ne takové, jako běhají na závodech v Chuchli," dodaly vzápětí. Jaký bude osud Velké Chuchle, lze dnes podle restituentek stěží předvídat. Státní podnik je v konkursu a na jejich žádosti o jednání během uplynulých let údajně nijak nereagoval. "Budeme poslední z těch, kdo by chtěl dostih zlikvidovat," tvrdí ženy. Zároveň však upozorňují na to, že na verdikt Ústavního soudu čeká dalších patnáct žadatelů o vrácení pozemků, na nichž se nachází chuchelské závodiště. Již dnes prý může nastat lavinovitá reakce, jejíž výsledek nedokáží odhadnout.
Ivo Horák