Úleva i komplikace

Čtvrt roku s tunelem

Od otevření tunelového komplexu Blanka uplynou v neděli tři měsíce. Jak se změnila doprava v metropoli? Vypravili jsme se na to podívat do dopravního mozku města.

Na začátek pár čísel: zatímco v ulici Milady Horákové poklesl po zprovoznění nové tepny provoz zhruba o čtyřicet procent, na Dobříšské stoupl o deset. A to společně se zavedením vyhrazeného pruhu pro autobusy na Strakonické stačilo k tomu, aby se řidičům přijíždějícím v tomto směru během špičky prodloužila cesta i o více než půl hodiny.
Takových míst se v Praze nachází celá řada. Ostatně nejen o nich, ale i o těch, kterým se výrazně ulevilo, si můžete přečíst v rozhovorech s dvěma povolanými: šéfem pražské dopravní policie Pavlem Švrčulou a radním Petrem Dolínkem.
Mapovat situaci jsme se však tentokrát vypravili do samotného mozku pražského provozu: do Hlavní dopravní ústředny Hlavního města Prahy v ulici Na Bojišti.

Dnem i nocí

„Z tohoto místa dohlížíme čtyřiadvacet hodin denně na pražskou dopravu. Řídíme i tunely,“ vítá nás v supermoderně vypadajícím sále plném počítačů a obrazovek vedoucí oddělení centrálního řízení dopravy Petr Říha.
Před námi sedí tři policistky, každá má na starosti jinou část města. „Můžeme se podívat asi na dva tisíce kamer, z nichž řada zvládá videodetekci,“ popisuje Lenka Pavelková, která má dnes na starosti Blanku, když se ozve elektronický gong. Právě teď se rozezněl kvůli autu stojícímu v bezpečnostním zálivu Brusnického tunelu. „Upozornění se však rozezní i v případě, kdy do komplexu vstoupí chodec, zaznamená se kouř nebo vozidlo v protisměru,“ vysvětluje Petr Říha. V našem případě však auto po pár vteřinách odjíždí. Na místo tak nemusí vyjet hlídka, což je obvyklý scénář, pokud řidič nereaguje.
Větším problémem byli hlavně zpočátku zmiňovaní jezdci v protisměru. „V reakci na to jsme okamžitě udělali úpravy v dopravním značení a přibyly i fyzické zábrany. Z hlediska bezpečnosti provozu v tunelu je řídicí systém nastaven tak, že se při detekci vozidla v protisměru okamžitě uzavírá tunel v příslušném směru jízdy pomocí závor na vjezdu i světelné a pruhové signalizace. Ostatní řidiči jsou ihned informováni na tabulích,“ říká Říha a ukazuje několik záběrů podobných situací. Je až neuvěřitelné vidět šoféra otáčejícího se přímo uprostřed tunelu.

Krizové křižovatky

Běžná praxe na tomto pracovišti však vypadá jinak. „Mezi osmou a půl desátou ráno a také odpoledne odsud musíme řídit semafory hlavně v okolí Dobříšské,“ vysvětluje zdejší vedoucí.
V tunelech se totiž z bezpečnostních důvodů nikdy nesmí vytvořit zácpa. Možností, jak proud regulovat, je omezení aut přijíždějících z vedlejších komunikací.
Ihned po otevření nových tunelů měla začít světla řídit automatika, reagující na počty projíždějících aut. Jenže zatím nefunguje. „Umíme odsud ovládat asi dvě stě padesát světelných signalizací, na kterých nastavujeme prioritu daného směru,“ říká Lenka Pavelková.

Pozor na palivo!

A jaké problémy nejvíce trápí šoféry v tunelech? „Častým jevem je, že řidičům dojdou pohonné hmoty. Tato situace se neobjevuje nově a rozhodně není fenoménem pouze tunelového komplexu Blanka,“ popisuje Petr Říha.
„Dále bych připomněl, že zastavení a stání v tunelu je zakázáno. Když dojde při jízdě vozidla v tunelu k poruše nebo dopravní nehodě, je šofér kromě jiného povinen neprodleně oznámit zastavení nebo stání policii,“ vysvětluje. Právě k tomu slouží hlásky SOS, jejichž pomocí se dovoláte přímo jednomu z místních pracovníků. Odsud vám také dokážou zprostředkovat případný odtah, který je až na okraj tunelu bezplatný. Samozřejmě funguje i linka 158.
Zdejší pracovníci také apelují na šoféry, aby při jízdě tunelem sledovali s maximální pozorností veškerá zařízení sloužící k řízení dopravy. „Jde třeba o proměnné dopravní značení, pruhovou signalizaci, světelnou signalizaci, rady a informace distribuované prostřednictvím informačních tabulí a v tunelovém komplexu Blanka novinku v podobě světelných knoflíků umístěných ve vozovce,“ dodává Petr Říha.
Škoda že stejně rychle jako zvládne zdejší systém měnit značení, nedokážou úředníci rozhodnout, kam vlastně budou v auta z tunelu proudit nebo kudy jednou povede vnější městský okruh.

***

Strakonická se rozšíří

Petr Dolínek, pražský radní pro dopravu

* Kde podle vás po otevření komplexu ubylo a naopak přibylo aut?

Nejvíc se situace zlepšila jednoznačně v oblasti Letné. Ulice Milady Horákové a Veletržní se změnily k nepoznání. Lepší je i situace na Severojižní magistrále nebo v Argentinské. Naopak problémy se vyskytly v okolí Vítězného náměstí, tedy „Kulaťáku“. Situace se tam ale postupně mírně lepší s tím, jak si řidiči začali hledat své trasy.

* Nastanou nějaké změny?

Vedení Prahy 6 jsme navrhli možná opatření. Také postupují práce na projektu propojení Evropské a Svatovítské ulice, která by měla oblasti ulevit. Jednám například s Ministerstvem obrany ČR a Armádou České republiky, přes jejíž pozemky by trasa měla vést. Největším problémem je tak situace na Strakonické, kde se tvoří kolony. V současné chvíli probíhají měření, zvažujeme rozšíření této výpadovky o jeden pruh. Zdá se, že by to mohla být reálná možnost.

* To však zřejmě nebude jediná úprava. V souvislosti se zprovozněním Blanky se hovoří i o omezování automobilové dopravy v centru. Co se změní?

V první řadě chci říci, že nejsem příznivcem zbrklých opatření. Proto jsem odmítl udělat nějaké zásadní změny neprodleně po otevření tunelů. Byl jsem za to kritizován, ale nyní se ukazuje, že to bylo správné rozhodnutí. Důsledky zprovoznění tunelů jsou totiž částečně překvapivé, což dokazuje příklad Strakonické. Došlo k úpravám Veletržní ulice, jak požadovala Praha 7. Po dohodě s Prahou 1 dojde ke zklidnění na Malé Straně v oblasti Vítězné ulice. Odborníci posuzují možné úpravy Severojižní magistrály.

* Jak byste změny odůvodnil řidičům, které omezí?

Z mého pohledu je klíčové, aby zklidňování, byť jej samo o sobě vítám, probíhalo pouze tam, kde jsou k němu opravdové předpoklady a pomůže kvalitě života obyvatel okolí. Nesmí jít o samoúčelný krok na úkor řidičů.

* Kdy se mohou řidiči těšit na dokončení pokračování vnějšího i vnitřního okruhu?

Snažíme se věci posouvat dopředu co nejrychleji. V případě vnitřního Městského okruhu se s odborníky řeší finální podoba jeho dokončení a probíhají všechny nutné administrativní kroky. Další postup bude ale záviset jak na politických rozhodnutích, tak na finančních možnostech Prahy. Osobně se maximálně snažím vytvořit ze strany hlavního města optimální podmínky i pro dokončení vnějšího, tedy Pražského okruhu, který ale staví stát. Probíhá řada jednání. Za sebe i mohu slíbit, že uděláme vše pro to, aby byla silniční infrastruktura v Praze dokončena co nejrychleji. Nejde přitom jen o okruhy, ale i další stavby, třeba Radlickou radiálu. Trojkoalice je ale proti, takže to bude ještě tuhý boj.