Veřejná soutěž o ostrov: nejasnosti trvají
Mladá fronta Dnes - 20. 7. 2000
Dva ze tří zájemců kritizují rozhodnutí komise magistrátu
Praha - Nedávno skončená soutěž o regeneraci a šedesátiletý pronájem atraktivního ostrova Štvanice má dohru. Dva ze tří zájemců si stěžují na její průběh a zpochybňují vítězství německé společnosti MeridianSpa.
"Podali jsme proti výsledku námitku, kterou nám ale městští úředníci neuznali. Předali jsme proto celý případ právní zástupkyni a zvažujeme další kroky," prohlásil Petr Doležal, jednatel Občanského sdružení APex-Club. které skončilo na druhém místě.
"Všechno bylo podivné. Například o soutěži jsme se dozvěděli tak, že geodeti začali na Štvanici vyměřovat pro německou firmu pozemky. Soutěž ještě přitom nebyla vyhlášena, a oni už věděli i to, co si město na ostrově představuje," míní Doležal.
Rozladěný je i Australan Leonard Alfred Edney, manažer třetího zájemce o Štvanici, společnosti Underwater World Oceanarium. Na rozdíl od české firmy však už považuje soutěž za ztracenou. "Podle podmínek se nemůžeme odvolat. Navíc stále věříme, že nakonec od města získáme nějaké jiné místo na výstavbu našeho oceanária," přiznává Edney důvody, proč po zástupcích města nežádají zrušení soutěže. Přesto je podle svých slov přesvědčen, že soutěž byla zmanipulována.
To, že jeho nabídka nemá šanci, bylo jasné už před začátkem soutěže, protože schválený územní plán neumožňuje postavení oceanária.
Tento fakt přiznává i radní Filip Dvořák, předseda hodnotící soutěže. Proč neinformovali Australany včas o tomto plánu nebo tuto nabídku ihned nevyloučili? "Ano, to je správná otázka. Pokud si pamatuji, tak někteří členové komise žádali vyloučení, ale jiní byli zase proti. Navíc by tak zůstali ve hře jen dva zájemci," odpovídá.
V zápisech ze všech tří schůzí komise ovšem žádná zmínka o podobné žádosti není. Naopak v zápisu z druhé schůze stojí: "Vzhledem k tomu, že nabídky předložili pouze tři uchazeči, a je nezbytně nutné řešit revitalizaci ostrova v nejbližším časovém horizontu, nebylo navrženo žádnou z nabídek vyloučit ze soutěže."
Clen komise Radovan Steiner podotýká, že mu není jasné, proč Australané šli do soutěže. "Já jsem je upozorňoval na tyto komplikace. Oni tvrdili, že jim někteří zástupci města účast naopak doporučili. Takže nevím, co si tom myslet," tvrdí. Sám nehlasoval pro žádný projekt. Další člen komise, radní Prahy 7 Štěpán Hasal, je stejně jako Dvořák přesvědčen, že německá nabídka byla zdaleka nejlepší. "Do oceanária se půjde člověk s rodinou podívat jednou za rok. My jsme ale chtěli, aby na ostrov chodili hlavně Pražané, a to třeba každý týden," konstatuje.
Radek Bartoníček
Vyjádření radního Filipa Dvořáka
Informace, které vyšly v tomto i dalších článcích Mladé fronty Dnes, bych rád uvedl na pravou míru. Za prvé chci podotknout, že jsem s manažerem společnosti Underwater World Oceanarium panem Edney mluvil asi půl roku před schvalováním územního plánu.
Pan Edney se tehdy chlubil tím, že si najal ke zpracování své nabídky autory podkladu pro územní plán - stejný autorský tým, z kterého vycházelo město při schvalování územního plánu. Šlo tedy nejlépe informovaný tým ve městě, který o Štvanici ví sto procent informací. Nemůže tedy tvrdit, že město nějak pochybilo. Co je však, řekl bych, asi vůbec nejzajímavější a bude zřejmě největším motivem toho, že vychází na toto téma tolik článků, je tvrzení pana Edney, které vyšlo 21. 6. 2000 v Blesku. V něm se mimo jiné uvádí: „V Praze jsme přípravou na využití Štvanice od loňského roku utratili čtvrt milionu dolarů…“, což je v přepočtu přibližně 10 miliónů korun. Podívám-li se však na nabídku, kterou podala jím zastupovaná společnost, pak náklady na pořízení nemohly přesáhnout pět set tisíc korun. Pan Edney tedy někomu, jehož peníze v Praze utratil musí zdůvodnit, že nikoli vlastním diletantstvím, ale cíleným poškozením ze strany města, nabídka jeho společnosti neuspěla.
K tvrzení, že „Dva ze tří zájemců kritizují rozhodnutí magistrátu“, lze říci jenom tolik, že i kdybychom vybrali kteroukoli z nabídek, kritický článek by vyšel v každém případě. Pokud bychom vybrali Občanské sdružení APex-Club, vyšla by kritika o tom, že zatímco ostatní dvě nabídky nepožadovaly od města víceméně žádné finanční výdaje, město dalo přednost někomu, kdo nemá ani korunu a bude tedy zase utrácet městské peníze. Kdybychom vybrali společnost Underwater World Oceanarium, tak by zase vyšlo, že ostatní dva uchazeči kritizují výsledek, protože vybraný projekt je v rozporu s územním plánem.
Výsledkem výběrového řízení byla tedy volba projektu, který se nejvíce blíží představám města, splňuje územní plán a město finančně nezatěžuje. Proto jej město vybralo. Nyní bude uzavřena smlouva, která bude mít zásadní podmínku, že projekt musí získat územní rozhodnutí. Pokud ho získá, tak bude potvrzeno, že je ho možné realizovat. Když ho nezíská, tak všechno padá. Výběrem projektu byl tedy učiněn pouze nezbytný první krok k realizaci.
Jak vidno, jsou informace v každém článku trochu posunuty. Zavádějící je například i konstatování: „To, že jeho nabídka nemá šanci, bylo jasné už před začátkem soutěže …„. Jak to mohlo být jasné, když to byla veřejná soutěž. Osobně jsem pana Edney upozorňoval, že je nezbytné, aby nabídka splňovala územní plán. Takže nevím, jak mohlo být jasné, že pan Edney svůj záměr s pomocí jím vybraného týmu neupraví tak, aby vyhověla územnímu plánu. Město přece nemůže připravovat některému ze soutěžících jeho nabídku i když vím, že by to byl ideál, po němž mnozí soutěžící touží. Při standardně korektním přístupu přece nelze věštit, zda některá z nabídek může či nemůže uspět, aniž se s ní někdo přihlásí do soutěže, protože ji nikdo jiný než sám soutěžící nesmí znát. Kdyby město nabídky do soutěže znalo, jednalo by se jednoznačně o konflikt zájmů, a to by pak byl skutečně důvod ke zpochybnění soutěže.
Napsat, že jsme pana Edney neinformovali včas o územním plánu, nebo jsme jeho nabídku hned nevyloučili, je potom už naprosto scestné, protože plán měl každý v podmínkách soutěže. A nebylo ho proto o čem informovat. Zbývá dodat, že nabídka společnosti, kterou pan Edney zastupuje, nebyla vůbec vyhodnocena, protože tak jak byla předložena, je v rozporu s územním plánem a nepodpořil ji ani jeden člen hodnotící komise - což je také uvedeno v zápisu. A konečně projekt, který město nakonec vybralo, podpořila svým usnesením i Městská část Praha 7, na jejímž obvodu Štvanice leží a v jejímž zájmu je i budoucí vlídná tvář tohoto ostrova.
(Další články Mladé fronty Dnes k tomuto tématu naleznete v přílohách.)
Přílohy:
Štvanice-MfD3.doc (článek)
Štvanice-MfD2.doc (článek)
Dva ze tří zájemců kritizují rozhodnutí komise magistrátu
Praha - Nedávno skončená soutěž o regeneraci a šedesátiletý pronájem atraktivního ostrova Štvanice má dohru. Dva ze tří zájemců si stěžují na její průběh a zpochybňují vítězství německé společnosti MeridianSpa.
"Podali jsme proti výsledku námitku, kterou nám ale městští úředníci neuznali. Předali jsme proto celý případ právní zástupkyni a zvažujeme další kroky," prohlásil Petr Doležal, jednatel Občanského sdružení APex-Club. které skončilo na druhém místě.
"Všechno bylo podivné. Například o soutěži jsme se dozvěděli tak, že geodeti začali na Štvanici vyměřovat pro německou firmu pozemky. Soutěž ještě přitom nebyla vyhlášena, a oni už věděli i to, co si město na ostrově představuje," míní Doležal.
Rozladěný je i Australan Leonard Alfred Edney, manažer třetího zájemce o Štvanici, společnosti Underwater World Oceanarium. Na rozdíl od české firmy však už považuje soutěž za ztracenou. "Podle podmínek se nemůžeme odvolat. Navíc stále věříme, že nakonec od města získáme nějaké jiné místo na výstavbu našeho oceanária," přiznává Edney důvody, proč po zástupcích města nežádají zrušení soutěže. Přesto je podle svých slov přesvědčen, že soutěž byla zmanipulována.
To, že jeho nabídka nemá šanci, bylo jasné už před začátkem soutěže, protože schválený územní plán neumožňuje postavení oceanária.
Tento fakt přiznává i radní Filip Dvořák, předseda hodnotící soutěže. Proč neinformovali Australany včas o tomto plánu nebo tuto nabídku ihned nevyloučili? "Ano, to je správná otázka. Pokud si pamatuji, tak někteří členové komise žádali vyloučení, ale jiní byli zase proti. Navíc by tak zůstali ve hře jen dva zájemci," odpovídá.
V zápisech ze všech tří schůzí komise ovšem žádná zmínka o podobné žádosti není. Naopak v zápisu z druhé schůze stojí: "Vzhledem k tomu, že nabídky předložili pouze tři uchazeči, a je nezbytně nutné řešit revitalizaci ostrova v nejbližším časovém horizontu, nebylo navrženo žádnou z nabídek vyloučit ze soutěže."
Clen komise Radovan Steiner podotýká, že mu není jasné, proč Australané šli do soutěže. "Já jsem je upozorňoval na tyto komplikace. Oni tvrdili, že jim někteří zástupci města účast naopak doporučili. Takže nevím, co si tom myslet," tvrdí. Sám nehlasoval pro žádný projekt. Další člen komise, radní Prahy 7 Štěpán Hasal, je stejně jako Dvořák přesvědčen, že německá nabídka byla zdaleka nejlepší. "Do oceanária se půjde člověk s rodinou podívat jednou za rok. My jsme ale chtěli, aby na ostrov chodili hlavně Pražané, a to třeba každý týden," konstatuje.
Radek Bartoníček
Vyjádření radního Filipa Dvořáka
Informace, které vyšly v tomto i dalších článcích Mladé fronty Dnes, bych rád uvedl na pravou míru. Za prvé chci podotknout, že jsem s manažerem společnosti Underwater World Oceanarium panem Edney mluvil asi půl roku před schvalováním územního plánu.
Pan Edney se tehdy chlubil tím, že si najal ke zpracování své nabídky autory podkladu pro územní plán - stejný autorský tým, z kterého vycházelo město při schvalování územního plánu. Šlo tedy nejlépe informovaný tým ve městě, který o Štvanici ví sto procent informací. Nemůže tedy tvrdit, že město nějak pochybilo. Co je však, řekl bych, asi vůbec nejzajímavější a bude zřejmě největším motivem toho, že vychází na toto téma tolik článků, je tvrzení pana Edney, které vyšlo 21. 6. 2000 v Blesku. V něm se mimo jiné uvádí: „V Praze jsme přípravou na využití Štvanice od loňského roku utratili čtvrt milionu dolarů…“, což je v přepočtu přibližně 10 miliónů korun. Podívám-li se však na nabídku, kterou podala jím zastupovaná společnost, pak náklady na pořízení nemohly přesáhnout pět set tisíc korun. Pan Edney tedy někomu, jehož peníze v Praze utratil musí zdůvodnit, že nikoli vlastním diletantstvím, ale cíleným poškozením ze strany města, nabídka jeho společnosti neuspěla.
K tvrzení, že „Dva ze tří zájemců kritizují rozhodnutí magistrátu“, lze říci jenom tolik, že i kdybychom vybrali kteroukoli z nabídek, kritický článek by vyšel v každém případě. Pokud bychom vybrali Občanské sdružení APex-Club, vyšla by kritika o tom, že zatímco ostatní dvě nabídky nepožadovaly od města víceméně žádné finanční výdaje, město dalo přednost někomu, kdo nemá ani korunu a bude tedy zase utrácet městské peníze. Kdybychom vybrali společnost Underwater World Oceanarium, tak by zase vyšlo, že ostatní dva uchazeči kritizují výsledek, protože vybraný projekt je v rozporu s územním plánem.
Výsledkem výběrového řízení byla tedy volba projektu, který se nejvíce blíží představám města, splňuje územní plán a město finančně nezatěžuje. Proto jej město vybralo. Nyní bude uzavřena smlouva, která bude mít zásadní podmínku, že projekt musí získat územní rozhodnutí. Pokud ho získá, tak bude potvrzeno, že je ho možné realizovat. Když ho nezíská, tak všechno padá. Výběrem projektu byl tedy učiněn pouze nezbytný první krok k realizaci.
Jak vidno, jsou informace v každém článku trochu posunuty. Zavádějící je například i konstatování: „To, že jeho nabídka nemá šanci, bylo jasné už před začátkem soutěže …„. Jak to mohlo být jasné, když to byla veřejná soutěž. Osobně jsem pana Edney upozorňoval, že je nezbytné, aby nabídka splňovala územní plán. Takže nevím, jak mohlo být jasné, že pan Edney svůj záměr s pomocí jím vybraného týmu neupraví tak, aby vyhověla územnímu plánu. Město přece nemůže připravovat některému ze soutěžících jeho nabídku i když vím, že by to byl ideál, po němž mnozí soutěžící touží. Při standardně korektním přístupu přece nelze věštit, zda některá z nabídek může či nemůže uspět, aniž se s ní někdo přihlásí do soutěže, protože ji nikdo jiný než sám soutěžící nesmí znát. Kdyby město nabídky do soutěže znalo, jednalo by se jednoznačně o konflikt zájmů, a to by pak byl skutečně důvod ke zpochybnění soutěže.
Napsat, že jsme pana Edney neinformovali včas o územním plánu, nebo jsme jeho nabídku hned nevyloučili, je potom už naprosto scestné, protože plán měl každý v podmínkách soutěže. A nebylo ho proto o čem informovat. Zbývá dodat, že nabídka společnosti, kterou pan Edney zastupuje, nebyla vůbec vyhodnocena, protože tak jak byla předložena, je v rozporu s územním plánem a nepodpořil ji ani jeden člen hodnotící komise - což je také uvedeno v zápisu. A konečně projekt, který město nakonec vybralo, podpořila svým usnesením i Městská část Praha 7, na jejímž obvodu Štvanice leží a v jejímž zájmu je i budoucí vlídná tvář tohoto ostrova.
(Další články Mladé fronty Dnes k tomuto tématu naleznete v přílohách.)
Přílohy:
Štvanice-MfD3.doc (článek)
Štvanice-MfD2.doc (článek)
21. července 2000
21. července 2000