Veřejnost využila možnosti poprvé si prohlédnout byt primátora Baxy
Rezidenci primátora hl. m. Prahy na Mariánském náměstí si 28. října 2011 během dne otevřených dveří uspořádaného u příležitosti 93. výročí vzniku samostatného státu přišlo prohlédnout přes 2 600 návštěvníků.
- 1 minuta čtení
- 7 fotografií
"Rezidence se zařízením s dozvuky pozdní secese se silným vlivem českého art deca sloužila v počátku jako byt primátora. Bydlel zde ale jen jediný, a to Karel Baxa, který stál v čele metropole v letech 1919 až 1937. Jeho byt byl pro návštěvníky nejzajímavější, protože byl zpřístupněn poprvé,“ řekl primátor hlavního města Bohuslav Svoboda. Dále bylo otevřeno první patro, ve kterém je umístěn hlavní sál, dámský a pánský salonek a zadní jídelna. Počet návštěvníků – přesně 2 612 - byl rekordní.
Primátorská rezidence zaujímá celé první a druhé patro průčelního traktu knihovny a vstupuje se do ní samostatným vchodem. Do prvního patra byly umístěny reprezentační a přijímací místnosti, do druhého patra vlastní soukromý byt primátora, soukromá pracovna a tři apartmá pro primátorovy hosty. Spolupracovníkem Františka Roitha při výzdobě rezidence a autorem stropní výmalby, koberců, tapiserií, potahových látek a textilních tapet byl František Kysela, na dekorativní výmalbě se podílel malíř Josef Sejpka, záclony a krajkové doplňky vytvořila Emilie Paličková, plastiky a dekorativní doplňky jsou dílem sochaře Karla Štipla a malířů Františka Kysely a Josefa Sejpky. Zařizování a výzdoba primátorské rezidence byly dokončeny až v roce 1930. Velká tapiserie Práce, věda a umění podle návrhu Františka Kysely zaujala své místo dokonce až v roce 1932. V reprezentačních prostorách rezidence a apartmánech se nacházejí plastiky Břetislava Bendy, Karla Štipla a Vilíma Amorta, keramické práce Heleny Johnové a obrazy třiceti pěti předních českých i zahraničních malířů 20. století (např. H. Boettingera,C. Boudy, O. Bubeníčka, K. Holana atd.). Jsou zde umístěny rovněž ukázky uměleckých knižních vazeb a další dekorativní předměty, které obdrželi pražští primátoři darem od významných osobností a delegací domácích i zahraničních měst.
Význam rezidence a reprezentačních prostor v budově Městské knihovny vzrostl po poškození a zničení části Staroměstské radnice za Pražského povstání (8. května 1945). V letech 1994 – 1995 prošla primátorská rezidence generální obnovou, která byla spojena s citlivou restaurací veškeré umělecké výzdoby a s nezbytnou modernizací technického zázemí.
Rezidenci pražští primátoři využívají především pro oficiální a reprezentační akce.
V hlavním sále současný primátor především vítá hosty a podepisuje důležité dokumenty.