12052003-rozhovor-Zdravotnické noviny-Co dělá Praha

Co dělá Praha

Zdravotnické noviny | 5.12.2003 | rubrika: ZSP | strana: 4 | autor: Josef Gabriel

Hlavní město mapuje problémy a připravuje se na nové úkoly v oblasti zdravotně sociální péče

Návrh koncepce sociální péče hlavního města Prahy na období 2001 až 2005 považuje současnou strukturu sociálních a zdravotně sociálních služeb organizovaných městem za nedostatečnou. Praha je přitom zřizovatelem 13 domovů důchodců s celkovou kapacitou 2535 míst (evidovaných žádostí je 7136), čtyř penzionů s kapacitou 876 míst (žádostí je 3552), 15 ústavů sociální péče s kapacitou 718 míst (žádostí je 1266).
"Struktura sociálních a sociálně zdravotních služeb organizovaných městem se v posledních letech rozšiřuje. Je však nutné mít na zřeteli, že potřebné změny jsou limitovány finančními a kapacitními možnostmi," uvádí radní Hana Halová, která má v kompetenci oblast sociální péče a zdravotnictví. "Sociální a zdravotní péče jsou spojité nádoby. V současné době je v Praze dominantní péče zdravotní, protože síť sociálních služeb máme jednu z nejslabších v celé České republice," říká H. Halová a připouští, že pražští senioři mohou mít tím pádem i horší kvalitu života, protože ta se měří také nabídkou služeb. Na tisíc obyvatel Prahy starších 65 let podle ní připadá 19,2 neuspokojených žadatelů o rezidenční služby. "Zlepšení kvality života seniorů vyžaduje i podporu výstavby účelových zařízení sociální péče. Na druhou stranu péče o mentálně postižené, tělesně a smyslově postižené má v Praze vysokou úroveň," tvrdí radní Halová a jako příklad uvádí péči o tělesně postižené v Jedličkově ústavu nebo specializovanou péči v domově pro zrakově postižené Palata.

VĚTŠÍ ČÁST SENIORŮ KONČÍ VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
"Nedostatečná vybavenost v oblasti rezidenčních služeb způsobuje, že Pražané ve větší míře než mimopražští senioři využívají zdravotnických zařízení, především LDN. Řada občanů je kvůli nedostatečné kapacitě v účelových zařízeních sociální péče hospitalizována, a to bohužel i na psychiatrických odděleních," uvádí H. Halová. Takzvané geriatrické hospitalizace se podle ní týkají ročně 40 tisíc obyvatel Prahy starších osmdesáti let. Ve zdravotnických zařízeních stráví ročně 46 tisíc ošetřovacích dní. Tak jako jinde ve světě je bohužel i v Praze běžné takzvané "institucionální umírání".

DLOUHODOBÝ TREND: AKTIVNÍ ŽIVOT V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ
Senioři by se podle H. Halové měli co nejvíce zapojovat do života komunity a neomezovat se pouze na okruh vlastní rodiny. "V případě, že už rodinu nemají, se takoví lidé uzavírají ve svých bytech a nevycházejí ven. Projevují se u nich deprese, pocity osamění a ty mají nepochybně dopad na celkový zdravotní stav. Čím je senior aktivnější, tím víc se zpomaluje proces stárnutí. Proto chci podporovat například kulturní aktivity seniorů, aby častěji jezdili na zájezdy, studium třetího věku a podobně," říká H. Halová. Samostatný život byť s určitou pomocí umožňují seniorům domy s pečovatelskou službou. V současnosti je v Praze 40 takových domů s celkovou kapacitou 2087 bytových jednotek.

TERÉNNÍ SLUŽBY
Další prioritou je v Praze posilování terénních služeb. Na území města funguje v současnosti 43 pracovišť pečovatelské služby, jejichž zřizovateli jsou městské části a neziskové organizace. Zhruba o čtrnáct a půl tisíce aktuálních klientů se stará 520 pečovatelek. V roce 2002 tvořily náklady na pečovatelskou službu více než 191 miliónů korun. "Terénních služeb je v Praze ve srovnání s jinými částmi republiky málo. Kapacita pečovatelských služeb neodpovídá potřebám seniorů," uvádí H. Halová s tím, že pečovatelská služba se postupně profiluje a programově zaměřuje na jednotlivé skupiny klientů - seniory, zdravotně postižené, rodiny s dětmi. Na území Prahy se podle H. Halové rozvíjejí také další terénní služby (respitní péče, domovinky, různé klubovny a poradny), které přispívají ke stabilizaci klientů v jejich domácím prostředí. "Postupně vznikají sociálně ošetřovatelská centra, která poskytují krátkodobé a přechodné pobyty. V současnosti je na území Prahy v provozu 13 center s kapacitou 563 míst, jejichž zřizovatelem a provozovatelem jsou jednotlivé městské části," říká radní.

KOLEČKO PO REZIDENČNÍCH SLUŽBÁCH
Dostát povinnostem zřizovatele 28 domovů důchodců a ústavů sociální péče, a to nejen na území hlavního města, ale vlastně po celých Čechách, je náročné finančně i manažersky.
"V letošním roce jsem objela všechna zařízení, prohlédla jsem si všechny budovy, všechny prostory od sklepa až na půdu, někdy jsem byla i na střeše, abych věděla, jaká je skutečnost. Otevírala jsem i zamčené dveře a hledala třináctou komnatu. Každého ředitele jsem se ptala, proč mají tyto dveře zamčené. Když někdo tvrdí, že tam má skládku prádla, tak ať mi ji ukáže. Když říká, že tam má rehabilitační centrum, chci ho vidět. Tímto způsobem jsem odhalila některé nedostatky, upozornila jsem na to, co se mi nelíbí, a ředitelé teď mají čas, aby respektovali můj názor. Zbytek budu řešit namátkovou kontrolu zaměřenou jen na určitý problém," popisuje radní Halová "kolečko", které absolvovala v průběhu svého prvního roku ve funkci. "Chci si udělat i představu o celodenním provozu - zvláště v těch vzdálenějších zařízeních, která v minulosti nebyla pod přísnou kontrolou," říká H. Halová. Ve dvou organizacích, které měly špatný hospodářský výsledek i problémy v oblasti péče o klienty, rozhodla po auditu o odvolání ředitelů.

ČEKÁNÍ NA ZÁKON
Inspekcím kvality sociálních služeb prováděným podle metodiky ministerstva práce a sociálních věcí se H. Halová brání. "Všechny dosud vydané standardy sociálních služeb jsou pouze doporučujícími materiály ministerstva, které můžeme respektovat a nemusíme. Potřebujeme zákonný rámec, který určí definici, porušení povinnosti a sankci. Jinak je oblast sociální péče bezbřehá a těžko můžete něco prosazovat, když o tom nemáte přesnou představu," říká radní. Legislativa podle ní zaostala za vývojem sociální oblasti, nebyl vytvořen institut zdravotně sociální péče ani podmínky pro kvalitní zajištění služeb pro seniory v domácím prostředí. Především však chybějí zákonem stanovené minimální standardy péče. "Také v sociální oblasti bude nutné respektovat požadavky Evropské unie. Vyhodnotit a aktualizovat musíme i naši koncepci sociální péče přijatou v roce 2001. Mým cílem je připravit se na požadavky budoucího zákona o sociálních službách. Proto jsem zahájila okružní jízdy po našich příspěvkových organizacích. Zároveň jsem pověřila městské centrum sociálních služeb a prevence, aby zpracovalo analýzu celé oblasti sociálních služeb. Příslušní zaměstnanci objíždějí naše zařízení a shromažďují podrobné údaje, abychom, až je vyhodnotíme, věděli, co všechno je třeba udělat k naplnění minimálního standardu," uvádí H. Halová s tím, že v budoucnosti by měl kraj garantovat sociální služby na svém území. "Navíc máme vlastní zařízení, kde se poskytují sociální služby, a u každého by měla být samostatná akreditace. Rok bych chtěla věnovat postupné přeměně těchto zařízení, a pokud by se ukázalo, že některé nebude schopno splnit potřebný standard, pak bychom zahájili útlumový program," říká radní Halová.

Foto: Radní Hana Halová navštívila v letošním roce všech 28 ústavů sociální péče a domovů důchodců, které zřizuje hlavní město Praha (na snímku v ústavu v Horní Poustevně). Většina z nich byla na dobré úrovni, v některých se objevily problémy. "V jednom případě jsem měla pochybnosti o účelu, kterému slouží rekonstrukce chráněného bydlení, protože tam měla být i hospoda a takové zvláštní pokojíčky, které příliš neodpovídaly sociální péči, jinde například ženy vůbec nesměly vycházet ven, měly igelitové tašky pod postelemi, neměly žádné skříňky a podobně," říká H. Halová.
FOTO VLADIMÍR BRADA